Hlavní obsah

Lidé šetří a pociťují to i dobročinné nadace. Přesto Češi zůstávají štědří

Foto: Pexels.com

Ilustrační foto.

Ochota pomáhat Čechům zůstává. Na darech se však začíná podepisovat horší ekonomická situace. Některé organizace už teď vědí, že loňských čísel nedosáhnou, jiným naopak výše příspěvků roste.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Minulý rok Čechy dotlačila k rozdávání pomoci hlavně válka na Ukrajině, předloni to byly tornádo na jižní Moravě a covid-19. Vůle pomáhat však zůstala i letos, i když ve srovnání s předchozími roky některé nadace pociťují pokles výše darovaných obnosů.

„Vidíme, že velkým organizacím v některých oblastech klesají příjmy od individuálních nebo firemních dárců,“ popisuje situaci výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová. Nižší darované částky v letošním roce zaznamenalo 42 procent neziskových organizací. „Nejvíce postižené jsou regionální organizace, které nemají tak velké základny podporovatelů nebo nemají takovou mediální podporu,“ dodává Šplíchalová.

Sice neexistuje celkový přehled darů, ze kterého by se dalo při celkovém součtu vycházet, o letošní situaci v dárcovství jednotlivců může vypovídat například fakt, že bylo odesláno méně dárcovských SMS. „Očekáváme pokles oproti předchozímu roku o 15 až 20 milionů korun,“ říká Šplíchalová.

Loni podle odhadu Fóra dárců české firmy, jednotlivci, nadace a nadační fondy darovali na veřejně prospěšné účely 15,4 miliardy Kč. „Očekáváme, že tato částka možná mírně poroste. Ale už od loňského roku lidé vyjadřují své obavy z toho, že nemohou darovat tak vysoké prostředky. V letošním roce to je reálně vidět,“ říká Šplíchalová.

Od roku 2020, kdy přišla pandemie covidu-19, výše dobročinných darů viditelně vzrostla. V dalších letech štědrost dárců nepolevovala a loni v důsledku začátku války na Ukrajině dosáhla doposud nejvyšší částky.

„Pandemie covidu to nastartovala. Byli jsme zvyklí vybírat statisíce nebo jednotky milionů korun, ale najednou se vybíraly desítky milionů,“ vysvětluje Šplíchalová.

Podle Fóra dárců se třetina organizací potýká s poklesem hodnoty darů jak od jednotlivců, tak od firem. Stejný počet navíc očekává, že v příštím roce budou lidé darovat méně prostředků než v tom letošním.

Potvrzuje to i nezisková organizace Člověk v tísni. „Letos nám přispělo více než 100 tisíc dárců. Je to číslo nižší, loni byl extrémní rok, začala válka na Ukrajině, což vyvolalo největší vlnu solidarity v novodobé historii Česka. Loni nám přispělo přes 500 tisíc dárců,“ popisuje ředitel oddělení fundraisingu Člověka v tísni Tomáš Vyhnálek.

Letos získáme téměř 600 milionů Kč, loni to bylo 2,4 miliardy Kč.
Tomáš Vyhnálek, ředitel oddělení fundraisingu Člověka v tísni

Propad je viditelný i v celkově vybrané částce, která se meziročně snížila na čtvrtinu. „Letos získáme téměř 600 milionů Kč, loni to bylo 2,4 miliardy Kč,“ říká Vyhnálek. Přesto jsou prostředky, které se Člověku v tísni podařilo vybrat od ledna do listopadu 2023, vyšší než dary z roku 2021 (435 milionů Kč).

To však neplatí u všech. Například Charita Česká republika pozoruje i navzdory ekonomické situaci Čechů růst peněžních příspěvků. Dokazuje to především její hlavní Tříkrálová sbírka, která se přerozděluje mezi několik místních charit.

„Výnos Tříkrálové sbírky v letošním roce činil téměř 166 milionů Kč. Pro srovnání: v loňském roce vynesla sbírka přes 141 milionů Kč, v roce 2020 to bylo 130 milionů – oproti běžnému ročnímu nárůstu 10 milionů Kč tak dali dárci přibližně dvakrát více. V roce 2021 vynesla sbírka 81 milionů Kč, protože se kvůli pandemii nesmělo koledovat,“ popisuje mluvčí Charity České republiky Jan Oulík.

Také SOS dětské vesničky, které pomáhají dětem ohroženým ztrátou domova, mají počet dárců poměrně stabilní, i když oproti loňsku jde o mírný pokles. Od začátku roku vesničky získaly 45 milionů Kč. „Tento objem je přibližně stejný jako loni, kdy jsme zase získali mimořádné dary na pomoc dětem prchajícím před válkou na Ukrajině,“ říká mluvčí SOS dětské vesničky Michela Poláková.

Mírný nárůst částky registruje nadace Dobrý anděl, která pomáhá nemocným dětem. Letos nadaci přibylo 281 dárců a přerozdělila přes 354 milionů Kč, což je oproti loňsku nárůst o 14,5 milionu Kč. „Poprvé za 12 let rychleji přibývají rodiny, které potřebují pomoci, a pomaleji roste příspěvek od dárců,“ říká ředitelka nadace Dobrý anděl Šárka Procházková.

Neziskové organizace a nadace se shodují na tom, že zhoršení ekonomické situace hraje v neprospěch charitativní podpory ať už ze strany firem, nebo jednotlivců.

„V posledních měsících cítíme, že je určitá nejistota ohledně ekonomického vývoje a vývoje příjmů, takže část dárců je opatrnější a spíše se snaží šetřit,“ říká Vyhnálek. To samozřejmě snižuje možnosti lidí přispívat na dobročinné projekty. „Není to zatím nijak dramatický trend, ale cítíme ho,“ dodává Vyhnálek.

Šetření vs. ESG

Proti sobě však působí dva jevy. „Ekonomická situace vede ke zrušení či snížení charitativní podpory a naproti tomu pravděpodobně jde vliv nového trendu v podobě ESG (údaje hodnotící chování firem ve vztahu k životnímu prostředí, společnosti a řízení rizik – pozn. red.), kterým si vysvětlujeme vyšší a zejména kvalitnější podporu od firemních dárců,“ vysvětluje Poláková.

Ochota lidí darovat ovšem neklesá. „Lidé jsou i nadále štědří. Důkazem je i sbírka pro nemocného chlapečka Martínka, která byla hodně mediálně podpořená,“ říká Šplíchalová. Na léčbu vzácného genetického onemocnění dvouletého Martínka se přes platformu Donio letos vybralo více než 151 milionů Kč.

Podle šéfky Dobrého anděla Procházkové ochota lidí pomáhat roste ve světě i v Česku. „Pro mladou generaci se pomoc druhým stává již součástí běžného života. V posledních letech a měsících nás zastihly různé živelné pohromy a ekonomické dopady všemožných krizí a konfliktů. Zdá se, že čím dál více lidí se umí vžít do situace těch, kteří nemají v životě tolik štěstí,“ popisuje šéfka nadace.

Neziskové organizace se však na přelomu loňského a letošního roku potýkaly i s jinými negativními vlivy, než je ekonomická situace některých domácností a firem. Narážely například na různé podvodníky, kteří se snažili vydělat na jménu nadací.

„Takové zneužití dobroty a laskavosti druhých pokládáme za vysoce nemorální,“ dodává Procházková.

Doporučované