Lex Ferrari udeřil. Drahá auta jdou na dračku, kupci šetří na daních miliony

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Konsolidační balíček zavádí od Nového roku účetní strop na nákup osobního služebního vozu. Nově bude možné jako daňově uznatelný náklad započíst maximálně dva miliony korun. Milovníci rychlého a luxusního svezení se už podle přísnějších paragrafů začali zařizovat.

Prodeje nejdražších aut výrazně poskočily nad loňskou úroveň. Potvrzují to jak celostátní statistiky, tak dění v jednotlivých autosalonech. Lidé z oboru popisují aktuální situaci větami typu „prodá se všechno, co má kola“. A dává to smysl – na jednom autě lze ušetřit i miliony.

„Za 11 měsíců letošního roku bylo registrováno 732 vozů luxusní třídy plus 6303 vozů nejvyšší kategorie SUV, které je možné rovněž označit za luxusní,“ přibližuje Josef Pokorný, tajemník Svazu dovozců automobilů. První číslo stouplo podle něj meziročně o 41 procent, druhé o 39 procent.

Svaz vede dlouhodobě souhrnné statistiky registrovaných aut, a to i po jednotlivých segmentech. Vyčlenit z nich auta podle ceny, aby bylo zjevné, co se děje jen v kategorii nad dva miliony, není možné. Tak podrobná data svaz nezveřejňuje. Lze ale sledovat vybrané třídy, kde je výskyt drahých vozů nejčastější.

Sečtou-li se všechna „luxusní“, „sportovní“ a „SUV“ auta uvedená do provozu od ledna do listopadu, vyjde oproti loňsku nárůst z 81 na 140 tisíc. Tedy skoro o tři čtvrtiny. Podle svazu i podle prodejců je skok ovlivněn tím, že se všechny automobilky donedávna potýkaly s výpadky zásobování a že na auta se dlouho čekalo. Letošek je ale mimořádný v porovnání s kterýmkoli rokem za posledních deset let, a tedy i s průměrem za celé toto období.

„Konec mimořádných daňových odpočtů se ukazuje jako velká motivace, zájem o koupi vozu ze strany firem teď ke konci roku vzrostl o 30 procent,“ vypočítává Martin Feller, ředitel prodeje ve firmě Louda Auto. S výkyvy tohoto typu je podle něj potřeba v oboru počítat. „Vzhledem k současné vysoké poptávce po firemních vozech logicky očekáváme, že leden a únor mohou být prodejně slabší,“ dodává Feller.

Pro daňovou změnu u aut používá samo Ministerstvo financí termín Lex Ferrari. „Hlavním důvodem jsou časté situace, kdy si podnikatelé pořizují luxusní vozy k soukromému užívání, čímž se vytrácí původní záměr daňového zvýhodnění nákupu automobilů tzv. na firmu. Například v roce 2020 bylo 96 ze 101 nově registrovaných Ferrari v ČR registrováno na firmu,“ uváděli správci státní pokladny v květnu, když nové opatření poprvé navrhli. Pro kontext uvádíme, že například Ferrari 488 stojí podle oficiálního ceníku šest milionů korun.

K podobnému zjištění dospěli nedávno také analytici firmy Imper, která se specializuje na těžbu dat z veřejných rejstříků. Její šetření ukázalo, že nákupy drahých aut na firmu jsou naprosto běžnou věcí.

Podstatou úpravy je, že firmy si budou smět od ledna při pořizování osobních aut započítat jako uznatelný náklad pouze „první dva miliony Kč z ceny vozu“. Omezení pro odpočet je v jiných zemích běžnou praxí. Logika stropu spočívá v tom, že do daňově uznatelných nákladů se má zahrnovat jen to, co firma pro svoji ekonomickou činnost skutečně potřebuje – a že dva miliony jsou u osobního auta dost na to, aby svou službu splnilo. Před rokem 2007 v Česku platil stejný princip se stropem 1,5 milionu korun.

V Rakousku platí strop 40 tisíc eur (přibližně milion korun). V Německu žádný strop není, ale praxe je taková, že firma si musí u finančního úřadu v případě kontroly obhájit, proč drahé auto odepisuje. V minulosti kvůli tomu vznikly spory, kdy například lidé ze showbyznysu argumentovali tím, že reprezentativní vůz skutečně potřebují k udržení patřičné image. Jinak ale v Německu platí neformální úzus, že se tolerují odpočty do sta tisíc eur (2,45 milionu korun).

Jak přínosná bude změna pro zdejší rozpočet, dosud ministerstvo neuvádělo. V konsolidačním balíčku byly dopady stropu na auta smíchány s rušením jiných daňových výjimek. V prvním roce vzhledem k předzásobení bude dopad nejspíš minimální, nic extrémního se nečeká ani poté. „Ministerstvo financí odhaduje pozitivní rozpočtový dopad v řádu nižších stovek milionů korun s postupným náběhem v následujících pěti letech,“ uvádí mluvčí úřadu Gabriela Krušinová.