Hlavní obsah

Levná čínská ocel dusí svět. Peking přestává stavět, země se brání cly

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Ocelárna Liberty Ostrava. Ilustrační foto.

Miliarda tun levné čínské oceli každoročně zaplavuje svět a dusí zahraniční výrobce. Zatímco se Peking chce soustředit na zelenější technologie, Evropa i Spojené státy se brání cly.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Situace v Číně má vliv na celosvětový ocelářský průmysl. „Čínská poptávka po oceli již dosáhla svého vrcholu a nyní bychom měli být svědky trvalého poklesu,“ uvedl pro Bloomberg zakladatel poradenské společnosti Shanghai SteelHome E-Commerce Wu Wen-čang.

Ocelové krizi nepřidává ani rozhodnutí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ukončit závislost ekonomiky na trhu s nemovitostmi a podpořit raději růst posílením technologické výroby a zelených technologií. Nižší role stavebnictví, které ocel potřebuje, může být jedním z faktorů, který ovlivní poptávku nejen v komunistické Číně.

„Pro ocel bude v příštích dvou až třech letech velmi obtížné dostat se z tohoto cyklu, pokud vláda nebude silně tlačit na fúze a restrukturalizaci ocelářských společností,“ dodal Wen-čang.

Právě propad tamní poptávky způsobil prudký pokles ceny oceli, která je atraktivní pro zahraniční kupce, a Peking tak dominuje ve vývozu slitiny. Vývoz čínské oceli může letos dosáhnout až 100 milionů tun. Jen v prvním pololetí byl čínský export stejně velký jako celá produkce oceli v Severní Americe.

Dovoz oceli vzrostl i v Česku. „Za první čtvrtletí letošního roku objem činil 1,68 milionu tun, což představuje meziroční zvýšení o 34 tisíc tun,“ popsala předsedkyně představenstva Ocelářské unie Marcela Kubalová pro SZ Byznys. Optimističtější zítřky zatím nevyhlíží.

Výroba mimo Čínu klesá

Ačkoliv ze snížení cen těží podniky, které slitinu používají, výrobci oceli strádají a ohrožuje to jejich zisky. Podle některých odborníků bude muset kvůli potížím skončit téměř třetina podniků v ocelovém průmyslu. Například Německo, které patří mezi největší producenty oceli, v roce 2023 vyrobilo o téměř čtyři procenta méně než o rok dříve. Na pokles měly vliv kromě slabé poptávky také vysoké ceny elektřiny.

Čínská ocel vedla řadu zemí k zavedení omezení například v podobě cel, aby ochránila domácí trh. Například Evropská unie před několika lety zavedla antidumpingová cla na některé ocelové výrobky z Číny.

„Většina zemí, na které má nadvýroba oceli v Číně dopad, zavádí různá ochranářská opatření, jako například importní tarify, či v EU zavedení takzvaných safeguards (stanovení dovozních kvót pro dovoz ocelových výrobků do Unie, pozn. red.),“ uvedla Kubalová.

A chrání se i Spojené státy, kde navíc tradičně ocelárenská Pensylvánie platí za takzvaný swing state, o jehož hlasy se před volbami obzvláště usilovně snaží oba kandidáti v prezidenském klání.

„Cílem je samozřejmě ochránit výrobu ve svých zemích. Otázkou však je, zda tato opatření budou tak rychle zaváděna, aby se ochrana podařila. Vysoké ceny energií, uspokojování stále přísnějších ekologických norem, to jsou jen některé faktory, které ovlivňují výslednou cenu oceli. Výrobci již nejsou schopni cenově konkurovat Číně, kde taková přísná pravidla nemají. Otázku bezpečnosti při práci nevyjímaje,“ vysvětlila předsedkyně.

S nadprodukcí čínské oceli bojují ostatní výrobci už roky. Kritici apelují na potřebu nastolit přirozený řád poptávky a nabídky, namísto zavádění protekcionistických opatření, která zabraňují udržitelnému stavu ocelářského průmyslu.

Čínská ocel trápí i Česko

Potíže řeší i čeští výrobci a někteří na rozkolísanost trhu již tvrdě doplatili. Například hutě Liberty Ostrava skončily kvůli dluhům v úpadku. V roce 2023 klesla meziročně tuzemská produkce o 800 tisíc tun na 3,4 milionu tun, což je nejnižší hodnota v historii země. Klesla také spotřeba oceli, která se meziročně snížila o milion tun na 5,6 milionu.

A klesající trend trvá i letos. Výroba surové oceli meziročně klesla v prvním čtvrtletí o více než 300 tisíc tun na 642 tisíc. „Důvody pro neutěšenou situaci lze hledat zejména ve stále nízké poptávce, se kterou se odvětví potýká již takřka dva roky,“ popsala Kubalová.

„Negativní dopady na celý průmysl mají stále vysoké ceny energií, dozvuky vysoké inflace či nejistá geopolitická situace. Ruku v ruce se snižující se výrobou surové oceli jde i snižující se výroba konečných výrobků. Vyjma kolejnic, tlustých plechů a štětovnic, jejichž produkce spíše stagnovala, se významně propadla výroba všech ostatních konečných výrobků,“ dodala.

Související témata:

Doporučované