Článek
Ministerstvo financí v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta.
V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Novou prognózu dnes zveřejnilo Ministerstvo financí. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.
Zároveň by letos měla podle úřadu průměrná inflace činit 16,2 procenta a příští rok by měla klesnout na 8,8 procenta. V dubnu úřad počítal pro letošek s inflací 12,3 procenta a pro příští rok 4,4 procenta. Během zbytku letošního roku by se podle ministerstva měla inflace přiblížit až ke 20 procentům.
„Ruská agrese na Ukrajině rozpoutala nebezpečný makroekonomický koktejl klesajícího výkonu evropských ekonomik a rostoucí inflace. Pokud jde o očekávanou technickou recesi, tedy mezičtvrtletní pokles HDP dvakrát po sobě, to samo o sobě není tragédií. Daleko problematičtější je inflace, která je vedle zajištění dostatku dostupných energií pro naše domácnosti a firmy hlavním ekonomickým problémem, se kterým se musíme vypořádat,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Růst ekonomiky by měl být v letošním roce podle ministerstva tažen investicemi do fixního kapitálu a zesílenou akumulací zásob. Výdaje domácností na spotřebu bude tlumit nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky. S dopady vysoké inflace se podle úřadu budou domácnosti potýkat i v příštím roce, jejich spotřeba by tak měla zůstat nízká.
Míra nezaměstnanosti by přes očekávanou recesi ve druhém pololetí měla zůstat poměrně nízká. Úřad letos nadále počítá s nezaměstnaností 2,5 procenta a příští rok 2,6 procenta. „Napjatý trh práce bude tlačit na růst mezd, který však bude zaostávat za inflací. Průměrná reálná mzda by tak v tomto i příštím roce měla klesnout,“ uvedl úřad.
Jak reagují ratingové agentury na dění v Česku
Ministerstvo zároveň zlepšilo letošní odhad deficitu veřejných financí na 3,8 procenta HDP. V dubnu počítalo se 4,5 procenta.
„Navzdory válce a dodatečným válečným výdajům se nic nemění na našem důležitém úkolu dosáhnout nejpozději do konce volebního období deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP, a tím plnit kritérium EU,“ uvedl Stanjura.
