Článek
Inflace v květnu se dostala výše, než předpokládala ČNB, a to o 1,1 procentního bodu. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a cen pohonných hmot.
Ceny potravin a regulované ceny byly ve srovnání s jarní prognózou jen mírně vyšší, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v květnu stoupla na 16 procent. To je nejvyšší hodnota od prosince 1993.
„V jádrové inflaci se projevuje nadále vysoká dynamika produkčních cen v zahraničí, jež je ovlivněna složitou situací v dodávkách materiálů a komponent a rostoucími cenami ropy, stejně jako kulminací mimořádně silných domácích nákladových i poptávkových tlaků. Ty jsou zřetelné zejména u cen spotřebního zboží v rámci jádrové inflace, a to zejména v oblasti oděvů, obuvi, bytového vybavení a vybavení pro volný čas,“ uvedl Král.
Výrazné zdražování ropy vlivem pokračujícího válečného konfliktu a sankcí na vývoz ruské ropy do EU se nadále podle Krále odráží i v mimořádně vysokém meziročním růstu cen pohonných hmot.
Zveřejněná data o inflaci za květen navíc podle Krále představují proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři jarní prognózy, tak vůči scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky.
„Se základním scénářem prognózy je přitom konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb do poloviny letošního roku,“ uvedl.
Král dále upozornil, že pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a vysoká jádrová inflace podle prognózy ČNB přetrvají po zbytek letošního roku a udrží inflaci na dvouciferných hodnotách.
„Ke snížení inflace pod deset procent začátkem příštího roku povede odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a očekávané posílení kurzu do blízkosti 24 Kč/EUR,“ uvedl Král.
„Pro ČNB jsou dnešní čísla inflace výrazným pro-inflačním rizikem. Dalším je viditelně slabší koruna a také vyšší inflace v eurozóně a pravděpodobně i rychlejší růst sazeb Evropské centrální banky,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
V tomto kontextu je podle něj pravděpodobné, že stávající bankovní rada dostane na stůl od měnové sekce doporučení zvýšit sazby agresivněji, než naznačuje alternativní scénář poslední prognózy - ten předpokládá vrchol sazeb v blízkosti šesti procent (za předpokladu ukotvených inflačních očekávání), zatímco hlavní scénář volá po nutnosti zvýšit sazby až do blízkosti osmi procent.
„Předpokládáme, že v červnu proto bankovní rada rozhodne o zvýšení sazeb do blízkosti sedmi procent. Bankovní rada v novém složení pak bude držet sazby stabilní, ale pravděpodobně nebude apriori vylučovat jejich další nárůst,“ dodává Bureš.
Podle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta vysoká květnová inflace v kombinaci s obměnou bankovní rady ČNB vytvářejí pro centrální bankéře prostor pro poslední razantní zvýšení úrokových sazeb na konci června, a to minimálně o jeden procentní bod.
„Centrální banka bude podle nás muset reagovat dalším výrazným nárůstem sazeb. V červnu tak čekáme zvýšení sazby minimálně o jeden procentní bod, alespoň na 6,75 procenta,“ odhaduje ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Zvýšení sazeb minimálně o jeden procentní bod čeká v červnu i hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Z pohledu ČNB jsou květnová data jasný signál pro další zvýšení úroků na zasedání bankovní rady koncem června. Pro červnové zasedání očekávám zvýšení základní úrokové sazby o tři čtvrtiny procentního bodu anebo i více. Debata o možném dalším zvýšení úrokových sazeb bude pro ČNB horkým tématem i na srpnovém zasedání, kdy bude bankovní rada zasedat již v novém personálním složení,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Sazby ČNB se tak podle něj blíží svému vrcholu. „Ve světle čerstvých čísel o inflaci ale zdaleka není jasné, zda tento vrchol bude dosažen již na červnovém zasedání bankovní rady anebo až v průběhu letošního druhého pololetí,“ dodal.
