Článek
Česká národní banka (ČNB) letos počítá s výrazným uvolněním měnové politiky, jehož prvním krokem bylo razantní snížení klíčové úrokové sazby na posledním měnovém zasedání. Jako brzda snižování sazeb však může působit slabší kurz koruny.
ČNB ve čtvrtek snížila hlavní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta a její následné prohlášení a tisková konference guvernéra Aleše Michla se nesly ve výrazně „holubičím“ tónu. Pro korunu to znamenalo oslabení vůči euru zhruba o jedno procento na 25,25 koruny za euro.
Radní Jan Kubíček v pátek poznamenal, že slabší koruna ve srovnání s předpovědí analytického týmu ČNB by pravděpodobně znamenala pomalejší sestup sazeb.
„ČNB vyslala silný holubičí signál už tím, že pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady a jeden člen hlasoval o ještě silnější snížení, a to o 0,75 procentního bodu,“ uvedl analytik portálu Patria Finance Tomáš Vlk.
„Z mého pohledu to vypadá, že koruna se momentálně v podstatě nemá o co opřít a má prostor dál oslabovat,“ uvedl Vlk.
„Většina členů bankovní rady řekla (na posledním zasedání), že postupnější snižování sazeb je komfortnější. Musím ale říci, že rada je v otázce trajektorie nebo toho, jak se sazby mají snižovat, rozdělena. Někteří upřednostňují rychlejší (postup) na začátku, někteří preferují trajektorii bližší tomuto scénáři (postupného snižování),“ řekl Kubíček na setkání s analytiky, které ČNB přenášela na svém webu.
Slabší koruna brzdou
Vzhledem k oslabení koruny vyvstala otázka, jaký dopad může její vývoj mít na odhodlání centrální banky razantně uvolnit měnovou politiku. Slabší koruna totiž částečně takové uvolnění dodává.
Obecně přijímaný odhad říká, že posun kurzu koruny vůči euru o jedno procento zhruba odpovídá změně v nastavení hlavní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Koruna přitom už před čtvrtečním zasedáním bankovní rady ztrácela zhruba dvě procenta oproti úrovním kolem předchozího zasedání těsně před Vánoci.
Po čtvrtečním zasedání pak koruna ubrala další procento, a nachází se tak na výrazně slabší úrovni, kolem 25,20 koruny za euro, než jakou pro první kvartál předpokládá centrální banka – v průměru 24,70 koruny za euro. Kdyby tento trend měl pokračovat, měla by to bankovní rada podle Kubíčka vzít v potaz.
„Téměř všichni členové rady zmínili, že se spoléháme na posilující trajektorii kurzu, sice mírnou, ale přece jen posilující. Takže pokud by se koruna ustálila na dnešní úrovni, mělo by to dopad. Zjevně totiž není v souladu s předpovědí. Většina členů rady by to viděla jako dodatečné riziko,“ řekl Kubíček.
„V takovém případě by trajektorie sazeb samozřejmě vypadala jinak a kroky snižování by buď byly menší, nebo bychom si museli dát se snižováním pauzu,“ uvedl.
„Riziko (u kurzu koruny) jde pro příští měsíce jasně směrem k její slabší hladině. Střednědobě ale může dojít k opačnému pohybu, když trh oproti komunikaci ČNB čeká možná až příliš rychlé snižování sazeb, především pro druhou polovinu roku,“ uvedl analytik České spořitelny Jiří Polanský.
Podle analytika Jaromíra Šindela ze Citibank se ČNB se slabší korunou nějak vyrovná. „Obecně se domníváme, že ČNB bude smířena se slabší korunou, než předpokládá predikce, což ovšem s ohledem na jádrovou inflaci bude asi vyžadovat o něco vyšší úrokové sazby než v predikci ČNB,“ uvedl Šindel.
Koruna po Kubíčkově vyjádření zpevnila zhruba o pět haléřů na 25,14 za euro, později ale tento zisk opět vymazala. Během pátečního obchodování se česká měna většinou držela v rozpětí 25,15 až 25,20 za euro.
