Článek
Už na podzim se může vrátit inflace do normálu. Nebude to ale zadarmo. Aby ceny přestaly dramaticky růst, bude muset Česká národní banka (ČNB) zvýšit úrokové sazby. Jinak tu s námi zůstane vysoká inflace ještě dlouho. Tvrdí to aktuální analýza odborníků, kteří v ČNB pracují.
„Razantní a adekvátní reakce měnové politiky je předpokladem obratu ve vývoji inflačního vývoje a zachování důvěry firem a domácností v dlouhodobou cenovou stabilitu a stabilitu měny,“ píše Dana Hájková a Radek Šnobl. Hájková je ředitelkou odboru měnové politiky a fiskálních analýz, Šnobl pak vedoucím referátu krátkodobých predikcí a analýz v odboru makroekonomických prognóz.
Bankovní rada ČNB zvyšovala základní sazbu výrazně už na podzim. Na posledním jednání v prosinci ji posunula o celý procentní bod na 3,75 procenta. Úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008.
Lidé i firmy si proto musí zvykat na dražší hypotéky i úvěry. Na druhou stranu se zlepší situace lidí s úsporami, jimž banky dávají na spořicích a termínovaných účtech lepší úrokovou sazbu – některé už nabízejí přes tři procenta.
Plyn a elektřina nahoru
ČNB chce však svými kroky především zbrzdit růst cen v ekonomice. Ten se dosud projevil hlavně vysokými cenami výrobků, které firmy dovážejí ze zahraničí, například oděvů, nábytku či automobilů. A to i přes posílení koruny.
„Naproti tomu vysoké ceny energií se u nás na rozdíl od řady jiných zemí v inflaci projeví teprve začátkem letošního roku. Neplatí to jen pro spotřebitele, ale částečně i pro náklady domácích firem,“ uvádí zaměstnanci ČNB.
Firmám zatím narostly ceny nakupovaných energií ve srovnání s eurozónou zhruba jen o polovinu, takže další zvýšení nákladů je před nimi. Domácnostem pak pomáhalo dočasné prominutí DPH u elektřiny a plynu. To v lednu skončilo a současně dodavatelé výrazně upravili své ceníky směrem nahoru kvůli vysokému nárůstu cen elektřiny a plynu na světových burzách.
Zvyšovat se budou skoro všechny regulované ceny, které „podle aktuálních odhadů skokově zrychlí z prosincových –2,9 % na 13 %, což proti loňskému prosinci samo o sobě urychlí meziroční inflaci o 2,2 procentního bodu,“ píší autoři. I v dalších měsících se pak regulované ceny, kam ČNB řadí zhruba 14,5 procenta spotřebního koše ČSÚ ovlivněného administrativními zásahy, budou zvyšovat, nejvíc u dodávek elektřiny (27,7 %, oproti prosinci 2021) a plynu (21,7 %, také oproti prosinci 2021).
Inflační spirála
Lidé mají ještě hodně naspořeno z doby pandemie, takže mají chuť utrácet. Inflaci notně přiživila i štědrá politika předchozí vlády Andreje Babiše. Navíc kvůli odchodu cizinců nemají firmy zaměstnance a musí zvyšovat mzdy.
Velká část domácích inflačních tlaků má proto podle insiderů z ČNB trvalejší charakter a sama od sebe neodezní, jak tvrdí „rebelující“ členové bankovní rady Oldřich Dědek a Aleš Michl.
Autoři přitom vidí velké riziko v tom, že obyvatelé Česka přestanou věřit, že se růst cen v dohledné době zastaví. Postoj lidí a firem je klíčový, protože se může vytvořit začarovaný kruh: lidé chtějí vyšší mzdy, zaměstnavatelé je musí zvyšovat, protože nemají lidi, a sami následně vyšší náklady promítají do vyšších cen zboží, na zvyšování mezd dál reagují politici, kteří zvyšují platy státních zaměstnanců…
Výsledkem je masivnější utrácení obyvatelstva, které chce stihnout koupit si vše potřebné, „dokud je to ještě levné“. Roztáčí se nebezpečná inflační spirála.
„Následná snaha o zkrocení rozjeté mzdově-inflační spirály by pak byla makroekonomicky nákladná,“ píší diplomaticky autoři. V praxi by to znamenalo zvyšování úrokových sazeb. Mohli bychom se pak lehce dostat například na úroveň Ruska, kde je základní sazba aktuálně na 8,5 procenta. Pro ekonomiku by to znamenalo jediné: recesi.
Inflace se podle insiderů z ČNB v lednu zvýší na 9,2 procenta a v únoru dále vystoupá na 9,6 procenta. Jediné, co zlevní, budou pohonné hmoty.
Aktualizace: v textu jsme doplnili vysvětlení, co ČNB řadí pod pojem „regulované ceny“.
