Článek
Energetický a průmyslový holding (EPH) poskočil do čela žebříčku největších plátců daní v Česku. Podle zjištění SZ Byznys předstihl i ČEZ nebo společnosti pod správou PPF. „Firmy skupiny EPH zaplatily v ČR za obchodní rok 2022 daň z příjmů právnických osob ve výši 6,7 miliardy Kč,“ uvedl na dotaz mluvčí holdingu Daniel Častvaj.
Soupis největších plátců, kde ale EPH ještě nefiguruje, každoročně v létě vyhlašuje finanční správa. „V žebříčku FS nefigurujeme, protože byl publikován ke konci června a některé naše společnost měly odložené podání daňového přiznání na pozdější dobu,“ vysvětlil Častvaj.
Jedná se o peníze zaplacené v příslušném roce ze zisků roku předchozího. V tomto případě tedy z výdělků roku 2022, kdy rostly ceny energií, což znamenalo pro jejich výrobce vysoké zisky. Částka zahrnuje jen běžnou korporátní daň, nikoli další speciální daně, odvody za zaměstnance či jiné poplatky jako třeba emisní povolenky.
Částka 6,7 miliardy korun s přehledem stačí na první místo, přinejmenším mezi firmami, které „daňaři“ v létě do svého žebříčku zařadili. Jako první jim v létě vyšla Kooperativa s částkou 3,3 miliardy. Těsně druhá byla Česká spořitelna, ČEZ skončil třetí. V první stovce má ještě tři své dcery, které vedou samostatné účetnictví a platí daně samy za sebe. Ani dohromady za všechny tři subjekty to ale na částku uváděnou nově EPH nestačí.
Do žebříčku finanční správy se letos propracovaly čtyři firmy pod kontrolou skupiny PPF – O2, Cetin, Air Bank a TV Nova. I ty ale odvedly méně než EPH, dohromady tři miliardy. Víc peněz platila v historii jen Škoda Auto, která před covidem dlouho vedla. V roce 2018 uhradila na korporátní dani přes osm miliard a o rok později rekordních devět. Letos je až sedmá.
Uhlí na houpačce
Příští rok, až se bude platit daň z letošních zisků, už EPH nejspíš svůj výkon nezopakuje. Loni koncem roku Křetínský oznámil, že stěhuje část podnikání do zahraničí. Zdůvodnil to právě daňovými povinnostmi. Konkrétně tím, že česká vláda uvalila nově zavedenou daň z mimořádných zisků v širším záběru než jiné evropské země a že pod ni zahrnula i příjmy z obchodování s komoditami v zahraničí.
Příslušná firma EP Commodities, které se stěhování kvůli tomu mělo týkat, směřovala podle vyjádření z loňského listopadu k platbě korporátní daně (tedy ještě před spuštěním nově zaváděné windfall tax) ve výši přes miliardu korun. Po jejím odstěhování už státní kasa tento příspěvek nedostane.
Podívejte se: Seznam Zprávy sestavily žebříček 100 nejhodnotnějších českých firem. Kliknutím na řádek v tabulce nebo na interaktivní grafiku je možné zjistit další podrobnosti o umístěné společnosti.
Partnery České elity jsou společnosti ORLEN Unipetrol, Penta Fund, Burza cenných papírů Praha, UniCredit Bank, A&O Shearman.
Odborným garantem žebříčku TOP 100 České elity je společnost Deloitte.
Otázkou také je, jak se po uklidnění energetických trhů bude vyvíjet hospodaření celé skupiny. Základem holdingu je síť uhelných elektráren v celé Evropě, skoupených levně v sázce na to, že bez konvenčních zdrojů se kontinent navzdory zeleným ideálům ještě dlouho neobejde. Po ruském vpádu na Ukrajinu a následné plynové krizi se uhelné zdroje ukázaly jako výnosná pojistka. Do budoucna ale má být jejich provoz čím dál víc zatěžován emisními povolenkami.
Evropské daně za miliardu eur
V Česku pod EPH spadají Elektrárny Opatovice, Plzeňská teplárenská nebo společnost United Energy vyrábějící elektřinu a teplo pro Most a Litvínov. V Německu EPH spolu s PPF kontroluje dvě velké těžební firmy a přidružené uhelné elektrárny. Dále je EPH spoluvlastníkem Slovenských elektráren, na Slovensku také kontroluje výnosný tranzit a distribuci plynu. Další energetické firmy má v Británii, Itálii, Francii, Nizozemsku nebo ve Švýcarsku.
To vše dělá z EPH jednu z největších mezinárodně fungujících firem s českými kořeny, Dohromady po celé Evropě letos podle Častvaje zaplatila na daních z příjmů 950 milionů eur, tedy v přepočtu přes 23 miliard korun. Zisk po zdanění (po odečtení menšinových podílů, tedy i Slovenských elektráren a německých dolů) dosáhl 82 miliard korun. Oproti předchozímu roku vyskočil čtyřnásobně.
Křetínský drží v EPH kontrolní podíl 50 procent plus jednu akcii, což mu zajišťuje pozici jednoho z nejbohatších Čechů. 44 procent má československá finanční skupina J&T, zbytek patří manažerům. Další známé majetkové účasti má Křetínský mimo EPH – v Česku mimo jiné fotbalovou Spartu, vydavatelství CNC s deníkem Blesk nebo skládkovou firmu AVE.
Slabá windfall tax, platí hlavně ČEZ
Finální údaje o zaplacené dani redakce SZ Byznys zjistila v rámci sběru dalších dat pro vlastní žebříček Česká elita. V něm řadí firmy pod kontrolou českého kapitálu podle odhadu tržní hodnoty. Energetický průmyslový holding vyšel jako dvojka, první skončil ČEZ, jemuž při ocenění hraje do karet transparentní kurz akcií určený burzou.
Loni nevyskočil zisk jen EPH, ale i jiným firmám v Česku. ČEZ vydělal osminásobek, Agrofert víc než dvojnásobek. Právě z těchto zisků letos firmy odváděly daně a stát dohromady získal meziročně o 40 procent víc.
To se ale týká jen běžné podnikové daně. U nové daně z mimořádných zisků bude letošní příjem naopak zklamáním. Stát nakonec dostane jen kolem 40 miliard, z toho 30 miliard je předpoklad, kolik zaplatí ČEZ. Příspěvek EPH bude podle Častvaje „v nižších stovkách milionů“. Vysvětlením je menší výrobní základna v Česku a hlavně to, že u zdrojů s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, jaké má v Česku EPH, si teplárenská lobby zajistila z windfall daně výjimku.
