Kreml zakazuje Rusům hry. Hlavně ty, které nekopírují ruské učebnice

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na trosky černobylské elektrárny padla tma. Žoldák toulající se po jedné z přilehlých budov právě vešel do podzemního tunelu. Zem pokrývala mrtvá těla mužů ve vojenských uniformách či laboratorních pláštích. Jeho pozornost však upoutal především zmutovaný tvor právě požírající tělo jednoho z mrtvých vojáků. Nově příchozího si bestie zatím nevšimla. Měl tudíž čas jí zezadu namířit na hlavu. Vystřelil, stvoření padlo k zemi. Žoldák sebral mrtvým zbraně i potraviny a téměř v absolutní tmě vyrazil tunelem kupředu. V okolí se jemu podobným říkalo stalker…

Nový díl herní série S.T.A.L.K.E.R. nese podtitul „Srdce Černobylu“ a dorazil čtrnáct let od prvního oznámení vývoje k hráčům. V prvních dnech od spuštění prodeje se ho prodalo přes milion kusů a zatím vydělal zhruba 70 milionů dolarů, tedy více než 1,6 miliardy korun.

„Překonali jsme hranici jednoho milionu prodaných kusů za pár dní po vydání a prodeje nadále rostou. Největší úspěch slaví S.T.A.L.K.E.R. 2 ve Spojených státech a na Ukrajině. Naopak jsme ukončili prodeje naší hry v Rusku a Bělorusku. V tomto případě nešlo o obchodní rozhodnutí, ale o jedinou správnou morální cestu,“ komentuje úspěch pro SZ Byznys šéf komunikace studia GSC Games World Zachar Bocharov.

Stalker neunikl ani pozornosti ruské propagandy, pro niž je herní průmysl v posledních letech další prostor k vedení hybridní války. Jak upozornil ve své zprávě americký deník New York Times, často na první pohled nevinné celosvětově populární hry jako například Minecraft či World of Tanks využívá režim k propagaci útoků na Ukrajinu či alternativním výkladům současných i historických událostí. Videohry totiž podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky hraje zhruba polovina lidí na planetě.

„Objem financí v tomto odvětví zábavního průmyslu má vystoupat v roce 2026 na 323 miliard dolarů. Podle analytické společnosti DFC Intelligence zaměřující se na analýzy odvětví hraje videohry po světě zhruba 3,7 miliardy lidí a jejich počet má v následujících letech nadále růst. Je proto logické, že režim Vladimira Putina tlačí kupředu tituly podporující jejich propagandu a naopak se snaží uškodit vývojářům, kteří jsou jim trnem v oku,“ vysvětluje ekonom SZ Byznys význam odvětví z politického hlediska.

Do kategorie nepohodlných her spadá zřejmě i nový Stalker, o němž nyní podle technologického webu 404 ruská propaganda rozesílá videa ukazující uživatelům, že hra je maskovaným prostředkem k náboru do ukrajinské armády.

„GSC Game World se dohodlo s ukrajinskou vládou a výměnou za finance na vývoj jim pomáhá hledat muže vhodné k mobilizaci. Skrze herní kód sbírá data jako je jméno, IP adresa a lokace hráče, které ukládá na serverech vývojářů,“ informuje video hráče, jimž dorazilo buď přes ruskou sociální síť Telegram, nebo řetězovým e-mailem.

Server PC Gamer zjistil, že jde o součást takzvané operace Matrjoška namířené především na ruské hráče. Režim má v plánu samotnou hru podle ekonoma Peterky na území Ruska a Běloruska zakázat.

„Tento titul je z pohledu ruských zákonodárců pod drobnohledem. Zvažují zákaz kvůli obavám z protiruských motivů. Hraní této hry by tak v budoucnu mohlo být v rámci Ruska trestným činem. Podobná omezení a další politické aktivity mají vliv na výnosy herních titulů. Je však nutné dodat, že vzhledem k téměř čtyřmiliardové světové herní komunitě není ruský trh, kde žije necelých 150 milionů obyvatel, zásadní. Ani z pohledu ekonomické síly, kdy ruské HDP dosahuje něco málo přes 2000 miliard amerických dolarů. Nelze tvrdit, že je to málo, ale hodnocení komerčního úspěchu herních titulů prostě není závislé na přijetí v Rusku,“ vysvětluje ekonom možné ekonomické dopady na (z pohledu Moskvy) problematický herní titul.

Jeho problematičnost se z výše zmíněné perspektivy projevuje dlouhodobě. Ukrajinské studio GSC čelilo již během vývoje hackerským útokům z Ruska, kvůli nimž se na internet dostala i nehotová verze hry. Důvody tohoto jevu jsou nabíledni, vývojáři studia GSC Games World pocházejí z napadené Ukrajiny. Část z nich narukovala do armády a někteří v bojích o napadenou domovinu zemřeli. Druhá část utekla před válkou do Prahy, kde titul nyní dokončila.

„Někteří členové našeho týmu zažívali v minulých letech či stále zažívají posttraumatickou stresovou poruchu. Válka dopadla na každého Ukrajince a my se tímto titulem snažili vyjádřit i hodnoty přesahující rámec běžné střílečky, jako je například svoboda či povaha lidských vztahů v extrémních podmínkách, nebo skutečností, že vše něco stojí,“ vysvětluje hlubší poselství herního titulu Zachar Bocharov.

S.T.A.L.K.E.R. 2 od ukrajinských vývojářů není jediným případem, kdy se Moskva pokusila represemi zkomplikovat cestu hernímu titulu. Další příklad je česká hra Last Train Home ze studia Ashborne Games o vracejících se vojácích z první světové války, na nějž podaly ruské úřady žalobu u prokuratury v Petrohradu.

„Ze sociálních sítí jsme se v srpnu dozvěděli, že se prokuratura v Petrohradě snaží zakázat prodej Last Train Home v Rusku. Oficiálně jsme se to nedozvěděli ani my, ani vydavatel THQ Nordic. Jak informovala mluvčí soudu na Telegramu, soud rozhodl žalobu zamítnout pro nedostatek důkazů. Od té doby nemáme žádné zprávy o jakémkoliv vývoji v Rusku,“ říká pro SZ Byznys zakladatel studia Petr Kolář.

Ruským úřadům podle jeho odhadu vadilo, že příběh vyprávěný hrou nezapadá do ruského pohledu na historický vývoj po první světové válce. Prokuratura v žalobě uvedla, že „Last Train Home podrývá tradiční hodnoty ruské společnosti, neblaze ovlivňuje děti a podněcuje k nenávisti k orgánům Ruské federace.“

Kolář pro SZ Byznys upozorňuje, že bez ohledu na odlišný pohled na historii má hra od Ashborne Games věkové doporučení od 16 let, takže by ani neměla mít příležitost ovlivňovat děti. Ekonomické dopady těchto pokusů ruského režimu jsou podle něj z hlediska studia malé.

„Prodeje Last Train Home v Rusku jsou v podstatě zanedbatelné ve srovnání s celkovými čísly. V počtu prodaných kopií je Rusko někde na chvostu první desítky zemí, z pohledu tržeb dokonce na konci první dvacítky, někde na úrovni Slovenska nebo Rakouska. Celkově se počet prodaných kusů pohybuje ve stovkách tisíc kopií a odpovídají odhadu vydavatele, tedy THQ Nordic,“ říká.

„Co se týká snahy zakázat hru v Rusku, tak těžko se nám hodnotí její dopad – zpráva vyšla na veřejnost ve chvíli, kdy měl zrovna vydavatel THQ Nordic velkou slevovou akci na Steamu, takže nemáme čistá čísla. Nejspíš se to nějak projevilo, Last Train Home byl i tak jednou z nejvýnosnějších značek THQN v dané akci,“ dodal.

Negativní dopady války na Ukrajině pocítilo ekonomicky také české studio SCS Software. To stojí za simulátorem Euro Truck, v němž hráči řídí kamion po různých částech světa, a před vypuknutím konfliktu zrovna pracovalo na rozšíření hry do Ruska.

„Pracovalo na něm přes sto lidí zhruba dva roky a už bylo v podstatě hotové. Jenže pak začala invaze na Ukrajinu a v daném kontextu jsme se rozhodli ho nezveřejnit. Takže nám teď leží v šuplíku a zůstane tam, dokud válka neskončí. Před dvěma lety to pro nás znamenalo ztráty v desítkách milionů eur. Což samozřejmě není nic proti hrůzám, které od invaze zažívají Ukrajinci,“ popsal pro SZ Byznys ztrátový rok společnosti ředitel SCS Software Pavel Šebor.

Stejně jako je v rámci propagandy na jedné straně možné používat represivní prostředky k potlačení negativního obrazu země, lze také režimem chtěný výklad reality skrze videohry propagovat. Mezi nejznámější případy patří v tomto kontextu hra World of Tanks, která má po světě více než 350 milionů hráčů.

Vývojáři ze studia Wargaming oznámili krátce po začátku války, že se navzdory velkým finančním ztrátám rozhodli odstřihnout od ruského i běloruského trhu. Přesto se později na internetu objevilo video, které připomíná 78. výročí květnové porážky nacistického Německa. Tanky v něm na sobě měly namalované sovětské rudé hvězdy, protože mělo jít o videoherní rekonstrukci přehlídky z roku 1945.

Dalším příkladem využití her k šíření ruské propagandy může být slavná hra Minecraft od společnosti Microsoft. V ní hráči podporující válku Ruska proti Ukrajině použili digitální platformu k rekonstrukci bitvy o ukrajinské město Soledar, které dobyli ruští útočníci v lednu 2024.

„Nejhorší na tom je, že obsah těchto her a s ním i propaganda velmi často cílí na děti. Nejde ale pouze o World of Tanks a Minecraft. Mezi další herní tituly, které Rusko využívá k propagandě, patří například Roblox, Arma 3, Atomic Heart,“ vypočítává případy ruské propagandy v herním průmyslu Pavel Peterka.

Zájem Moskvy o toto zábavní odvětví potvrzuje také samotný prezident federace Vladimir Putin, podle nějž hry chytře kombinují vzdělání a umění. Oficiálně ruský stát samotný obsah her neovlivňuje. K tomu zemi slouží nevládní organizace, jako například Institut pro rozvoj internetu.

Podle analýzy projektu EU vs. DiSiNFO, která taktiku ruského režimu ve virtuálním prostoru mapuje, to byl právě Institut pro rozvoj internetu, kdo představil plán na podporu ruských videoher, jejichž obsah má přiblížit digitální svět blíž ruské mentalitě, kultuře a hodnotám. Vzhledem k narůstajícímu počtu hráčů lze předpokládat, že zájem autoritářských režimů o působení v herním poli bude v následujících letech zesilovat.