Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nejsou vidět, ale vlastně řídí svět kolem nás. Mikročipy najdete v podstatě ve všech moderních technologických zařízeních, od chytrého telefonu přes stolní počítač až po pračku na prádlo. Tytéž polovodičové čipy jsou také nepostradatelnou součástí osobních automobilů či pokročilých vojenských systémů a center pro umělou inteligenci. Podle odhadů analytické společnosti TrendForce překračuje hodnota globálního trhu s polovodiči přibližně 600 miliard dolarů ročně, tedy 13,8 bilionu korun a příští rok má nadále růst. Trh hýbající s nadsázkou s celým světem ovládá několik velkých hráčů a dostat se mezi ně je podle experta Pavla Kordíka z ČVUT nesmírně těžké.
„Pro nové hráče je vstup na tento trh složitý. Náklady na vývoj i výrobu moderních čipů dosahují astronomických částek. Nové firmy tak uspějí většinou v okrajových segmentech, obzvlášť pokud přijdou s něčím unikátním. Reálně je ale tento trh rozdělený mezi velké hráče, což pro ně znamená nižší konkurenci a pro zákazníky potenciálně vyšší ceny. Mezi stálice odvětví patří TSMC, Samsung, AMD, Intel a NVIDIA,“ vypočítává expert pro SZ Byznys.
Poslední zmíněná firma NVIDIA ze Spojených států se zaměřuje na výrobu procesorů a grafických karet pro herní počítače. V posledních letech je také stále silnějším hráčem na poli umělé inteligence, protože datová centra pohánějící velké AI modely potřebují nejvýkonnější procesory stejně jako herní počítače. Procesory se skládají do velké míry z mikročipů a závody největších hráčů v odvětví tak částečně spočívají v tom, kdo dokáže na co nejmenší plochu dostat čipů co nejvíce a zajistit tak nejvyšší výkon.
V tomto kontextu trhu NVIDIA dominuje. V letošním roce se stala nejhodnotnější společností na světě a předběhla tak stálice žebříčku jako je Apple či Microsoft. Tržní kapitalizace NVIDIA na začátku prosince překračovala 3,5 bilionu dolarů tedy zhruba 80 bilionů korun, je tak vyšší než například HDP Velké Británie.
Zatímco se výše zmíněnému americkému výrobci procesorů daří, jeden z jeho hlavních konkurentů, společnost Intel, za konkurencí zaostává. Hodnota akcií firmy klesla meziročně o necelých 50 procent především kvůli tomu, že podle zahraničních médií a analytiků firma zaostává na poli umělé inteligence. Kvůli upadajícímu postavení na tomto trhu začátkem prosince odešel z funkce po třech letech generální ředitel Intelu, Pat Gelsinger.
Dalším konkurentem NVIDIA ze Spojených států ve světě grafických karet a procesorů zůstává firma AMD. Právě ta se v posledních letech stala významným zákazníkem klíčové společnosti dodávající mikročipy pro AMD, NVIDIA, Apple či Qualcomm – tchajwanskou TSMC.
Technologický obr TSMC se sídlem na asijském ostrově drží podle společnosti Statista více než polovinu procent světové produkce mikročipů. Akcie společnosti v posledním roce vyrostly o zhruba 90 procent a vzhledem k neutuchajícímu rozvoji AI bude nejspíš růst i v roce 2025. V americké Arizoně také podle agentury Reuters plánuje otevřít další továrnu na mikročipy společně právě s NVIDIÍ.
„Příští rok bude zřejmě ve znamení většího tlaku na dodavatelské řetězce, hlavně kvůli poptávce po čipech pro AI a datová centra. Očekává se, že TSMC spustí výrobu 2nm čipů, což by představovalo technologický průlom. Vzhledem k tomu, že světová produkce je centralizována především na Tchaj-wan, lze také očekávat, že geopolitické napětí kolem asijského ostrova poroste,“ vysvětluje Kordík slabinu celosvětové závislosti z hlediska mikročipů na Tchaj-wanu.
Právě tento ostrov totiž produkuje přes 60 procent všech mikročipů na světě a v případě, že by se dostal do konfliktu s Čínou, která si Tchaj-wan nárokuje jako své území, by mohlo dojít z hlediska dodavatelských řetězců ke katastrofě.
„Podle ředitele technologické společnosti Anthropic se nároky na hardware pro trénování AI modelů příští rok zdesetinásobí a poptávka po čipech tak vzroste. Tchaj-wan vyrábí přes 60 procent světových čipů, takže jakýkoliv konflikt s Čínou by znamenal pro svět vážný problém,“ vysvětluje expert z ČVUT.
Jeho slova potvrzuje pro Byznys SZ i další odborník a ředitel agentury SEO Consult, Tomáš Čupr. „Geopolitické napětí letos rostlo. To se týká především Tchaj-wanu, který je klíčovým hráčem v produkci polovodičů. Mnoho zemí včetně USA a EU proto zvýšilo investice do domácí výroby čipů, aby snížily svou závislost na Asii,“ vysvětluje.
Pro příklad Čuprova tvrzení není třeba chodit ani za hranice Česka. Americká společnost Onsemi se letos dohodla s českou vládou na rozšíření výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm, kam investuje přes 46 miliard korun, a z hlediska mikročipů tak posunula kupředu tuzemsko i Evropu.
Češi a čipy
Podle plánů společnosti se má s trochou nadsázky stát z českého města „valašské Silicon Valley“. Závod skupiny Onsemi má kromě výroby polovodičů v plánu přitáhnout stovky expertů a zčtyřnásobit své tržby. Minimálně v to doufá vláda, město i české univerzity. Od rozšíření si zainteresovaní aktéři také slibují, že se v kontextu čipů změní strategický význam Česka v Evropě.
„Investice Onsemi do rozšíření výroby v Rožnově pod Radhoštěm představuje pro Českou republiku důležitý krok na cestě k posílení její pozice v globálním čipovém průmyslu a posílení kompetencí v oblastech s vysokou přidanou hodnotou. Investice přinese nové pracovní příležitosti, umožní další rozvoj regionu i celého polovodičového ekosystému,“ říká pro Byznys SZ finanční ředitel Onsemi, Josef Švejda.
Český příklad také ukazuje další trend ve světě polovodičů, jímž je rostoucí spolupráce mezi firmami a vládami jednotlivých států. Důvodem je také ohromná finanční náročnost takových projektů a výsledek může pomoci všem, především při snížení závislosti na zámořských firmách.
„Technologické společnosti a vlády usilují o posílení dodavatelských řetězců, což může dlouhodobě přispět k dlouhodobé stabilitě a udržitelnosti sektoru. K tomu došlo i v případě Onsemi skrze rozšíření našeho závodu, což bude největší technologická investice v moderní historii Česka se zásadním dopadem na rozvoj evropského dodavatelského řetězce v oblasti polovodičů,“ vysvětluje význam investice Švejda.
