Článek
Kurz koruny vůči jednotné evropské měně se nadále drží těsně nad úrovní 24 korun za euro. S korunou výrazněji nezahýbaly ani čtvrteční očekávané kroky Evropské centrální banky (ECB), která podeváté v řadě zvýšila úrokové sazby. Klíčová depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta.
Kurz tuzemské měny nerozproudila ani čtvrteční slova guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla. Ten jen několik minut před začátkem mediální karantény, která obvykle začíná v 15 hodin týden před měnověpolitickým zasedáním, na půdě Senátu připomněl, že tuzemská inflace sice v červnu meziročně zpomalila na 9,7 procenta, ale stále je vysoko nad dvouprocentním cílem ČNB.
To podle Michla momentálně centrální bance neumožňuje jít se sazbami dolů. Hlavní úroková sazba je od loňského června na sedmi procentech.
„Významnější impulz může na korunový trh přijít již v příštím týdnu, kdy bude v centru pozornosti zasedání ČNB. Zároveň přijdou na řadu i důležitá domácí čísla,“ uvedli ekonomové skupiny ČSOB. V příštím týdnu bude zveřejněn předběžný údaj tuzemského HDP za druhý kvartál nebo například plnění státního rozpočtu za červenec.
Vzpruha pro akcie
S čím ale čtvrteční zasedání ECB rozhodně zahýbalo, byly evropské akcie. V doprovodném prohlášení, které centrální banka zveřejnila, totiž oproti předchozím zasedáním vypadla zmínka o tom, že sazby je třeba „dostat“ na úroveň, která dostatečně rychle sníží inflaci. To si řada investorů vyložila tak, že cyklus zvyšování úroků v eurozóně se blíží ke konci.
Pro akciové trhy je to pozitivní zpráva z toho důvodu, že pokud centrální banka přestane posunovat úroky vzhůru, bude méně pravděpodobné, že se úvěry pro podniky a jednotlivce dále zdraží. To může vést ke snížení nákladů na podnikání a spotřebu, což může podpořit růst a zisky firem.
Z vyjádření prezidentky ECB Christine Lagardeové ale vyplynulo, že centrální banka si pro další navýšení úroků přece jen ponechala dvířka pootevřená. Lagardeová ve svém komentáři zmínila, že centrální bankéři budou další postup vyhodnocovat na základě čerstvě příchozích ekonomických dat.
Trhy nyní vidí zhruba 38procentní pravděpodobnost, že Evropská centrální banka v září zvýší sazby o dalšího čtvrt procentního bodu. Ještě před čtvrtečním zasedáním to bylo 44 procent, poznamenala agentura Reuters.
Akciové indexy v Evropě se tak po zasedání centrální banky vydaly směrem vzhůru. Index Euro Stoxx 50, který sleduje vývoj cen 50 největších společností eurozóny, stoupl o 2,3 procenta a ocitl se nejvýše od prosince 2007. Širší index Stoxx Europe 600 pak atakoval 17měsíční maxima a směřuje ke druhém ziskovému měsíci v řadě.
„Úroky centrální banka podle očekávání zvedla. Ale když se podíváte na některá klíčová slova, ve skutečnosti začala ECB vyřazovat některé z nejagresivnějších signálů,“ uvedla analytička Daniela Hathornová ze společnosti Capital.com. „Začínáme pozorovat posun k možnosti, že se úroky zvednou ještě jednou, a to bude všechno,“ dodala.
A podobně to vidí i ekonom Komerční banky Jaromír Gec. „Stále očekáváme, že ještě jedno zvýšení depozitní sazby na konečná čtyři procenta by v září mohlo přijít. Slabší ekonomická data z poslední doby nicméně naznačují, že zasedání bude těsné.“
