ČNB zvolnila tempo snižování sazeb, letos vidí pomalejší růst ekonomiky

Hlavní dvoutýdenní repo sazba klesne od pátku o 0,25 procentního bodu na 4,50 procenta, rozhodla ve čtvrtek jednomyslně sedmičlenná bankovní rada ČNB.

Každé z předchozích čtyř měnových zasedání bankovní rady přineslo snížení dvoutýdenní repo sazby vždy o 0,5 procentního bodu, pouze při zahájení uvolňovacího cyklu ČNB loni v prosinci sazby snížila stejným krokem jako ve čtvrtek – tedy o 0,25 procentního bodu.

Centrální banka svým rozhodnutím naplnila očekávání trhu – pomalejší sestup sazeb předpovídali všichni analytici, které oslovily zpravodajské agentury Bloomberg a Reuters. K podobnému závěru dospěli i respondenti ankety ČTK.

„Dopad dnešního rozhodnutí ČNB bude na trh různorodý. Vzhledem k tomu, že část trhu čekala výraznější pokles sazeb, povede dnešní rozhodnutí patrně k mírnému posílení kurzu koruny,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

„Zároveň by mělo dojít ke zmírnění poklesu dlouhodobých úrokových sazeb. Ty v průběhu července začaly rychleji klesat a v současnosti se pohybují na nejnižší úrovni v letošním roce. Právě tento pokles tržních sazeb otevírá větší prostor pro pokles sazeb hypoték než samotné dnešní snížení sazeb ČNB,“ uvedl Seidler.

Centrální banka spolu s rozhodnutím o sazbách také zveřejnila čerstvou aktualizaci makroekonomické prognózy. Podle ní letos česká ekonomika přidá 1,2 procenta, a měla by tedy růst pomaleji, než ČNB předpovídala v květnu, kdy letošní tempo expanze hrubého domácího produktu viděla na 1,4 procenta.

Ve prospěch pomalejšího snižování úrokových sazeb hovoří rovněž příznivější výhled inflace. Tu centrální banka letos vidí v průměru na 2,2 procenta namísto v květnu předpovídaných 2,3 procenta.

Guvernér Aleš Michl ovšem na tiskové konferenci nechtěl komentovat, jak bude vypadat další vývoj úrokových sazeb.

„Nechtěl bych to moc komentovat… všechno si necháváme otevřené, nechceme vůbec naznačovat do budoucna, kam úrokové sazby půjdou,“ řekl Michl.

Pokud jde o možnost, že by mohla inflace v příštích měsících dokonce „podstřelovat“ inflační cíl, který má ČNB stanoven na úrovni dvou procent, není to podle Michla nic, co by bankovní radu mělo nějak znepokojovat.

„Hodnotil bych (čtvrteční krok) jako jestřábí snížení úrokových sazeb. Dlouho tady byly nulové úrokové sazby. Většinu období předchozího guvernéra byla inflace nad cílem… Mírné podstřelování inflačního cíle je mírně vítané,“ řekl Michl.

Jeho předchůdce v čele ČNB Jiří Rusnok působil jako guvernér v letech 2016 až 2022. Aleš Michl nastoupil do bankovní rady nejprve jako řadový člen v prosinci 2018.

Inflace se v České republice pohybuje na hodnotách, které pro centrální banku znamenají plnění inflačního cíle, od začátku letošního roku. V červnu se inflace dokonce vrátila po krátkém výkyvu přesně na cíl, když činila 2,0 procenta.

Analytik ČSOB Dominik Rusinko před čtvrtečním zasedáním bankovní rady upozornil, že pokud by ČNB sáhla k razantnějšímu snížení sazeb, postihlo by to zejména kurz koruny, která by se snadno mohla dostat nad úroveň 25,50 za euro, kterou v posledním týdnu testovala. Po rozhodnutí rady však posílila k úrovni 25,30 koruny za euro.