Americký Fed po čtyřech letech snížil sazby. Zlato znovu posunulo rekord

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americká centrální banka (Fed) ve středu uzavřela své dvoudenní zasedání a oznámila snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu. Nové rozpětí sazeb se tak pohybuje mezi 4,75 až 5,00 procent.

Jedná se o první snížení úrokových sazeb v USA za více než čtyři roky a zároveň o krok, který překvapil část trhu.

Průzkum agentury Reuters, provedený minulý týden, naznačil, že většina ze 101 dotázaných analytiků očekávala snížení úrokových sazeb pouze o čtvrt procentního bodu. Pouze devět z nich předpokládalo výraznější krok ve formě snížení o půl procentního bodu.

Během tohoto týdne však sílily spekulace, že by Fed nakonec mohl zvolit agresivnější snížení sazeb, a to se nakonec potvrdilo.

Středeční rozhodnutí Fedu signalizuje, že banka vnímá pokrok v boji proti inflaci a nyní hledá ideální rovnováhu mezi podporou ekonomického růstu a udržením stabilních cen, což ostatně na následné tiskové konferenci naznačil šéf Fedu Jerome Powell.

„Toto rozhodnutí odráží naši rostoucí důvěru, že síla našeho trhu práce může být udržena. Celkově je ekonomika silná, i když pracovní trh nadále ochlazuje,“ komentoval rozhodnutí Powell.

Zároveň vyzdvihl fakt, že spotřebitelské výdaje zůstávají silné, což je pozitivním ukazatelem pro ekonomiku. Přesto zdůraznil, že Fed je připraven přizpůsobit se vývoji inflace. „Pokud by inflace začala klesat rychleji, jsme připraveni na to reagovat,“ dodal šéf centrální banky.

V následujících měsících se očekává, že Fed bude úrokové sazby postupně snižovat – do konce roku 2024 by mohly podle odhadů klesnout na 4,4 procenta a do konce roku 2025 až na 3,4 procenta.

Powell opakovaně zdůraznil, že další rozhodnutí o sazbách budou přijímána postupně, zasedání po zasedání. „Udělali jsme dobrý, silný začátek, což je znakem naší důvěry v to, že se inflace vrací k cílové hodnotě,“ řekl.

„Přestože trhy vnímaly obě možnosti jako vyrovnané, většina expertů byla přesvědčena, že prvním krokem bude standardní snížení o čtvrt procentního bodu. Proto lze rozhodnutí považovat za spíše překvapivé,“ komentuje pro SZ Byznys Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

V úvodní reakci akciové indexy ve Spojených státech posílily téměř o jedno procento a výnosy krátkodobých dluhopisů výrazně klesly. Po projevu Jerome Powella se však americké akcie obrátily a zamířily do červených hodnot.

„Důvodem je, že trh očekával před zasedáním více ‚holubičí‘ postoj, tedy větší ochotu Fedu snižovat sazby v příštím roce, než co naznačila aktualizovaná projekce. Pokles akcií také souvisí s uvědoměním si, že Fed jedná zejména s cílem zabránit dalšímu ochlazování trhu práce a tím pádem se více obává recese. Méně vitální ekonomika není pro akcie příznivá,“ doplňuje Pfeiler.

Podle Jiřího Tylečka, hlavního analytika brokerské společnosti XTB, rozhodnutí Fedu naplnilo holubičí scénář, který je příznivý pro finanční trhy. V okamžité reakci rostla kromě akcií také cena zlata, kterou zastavila až hladina 2600 dolarů za unci - tedy nové historické maximum.

„S koncem tiskové konference jsme se dočkali korekce, nicméně v rámci vysoké volatility se nejednalo o nic nečekaného. Uvidíme, co se stane na trhu, jakmile se po dnešním (středečním) zasedání usadí prach. Může dojít ještě k určitému přeskupování pozic, ale pozitivní informace pro trhy, které jsme se dnes dozvěděli, by se mohly brzy transformovat do dalšího růstu na finančních trzích,“ říká pro SZ Byznys.

Fed v letech 2022 a 2023 opakovaně zvyšoval sazby v reakci na prudký růst inflace, která před dvěma lety dosáhla nejvyšších hodnot za posledních 40 let. Poslední úprava sazeb proběhla v červenci loňského roku, kdy Fed sazby zvýšil.

Snížení úrokových sazeb bude mít podle odborníků významné dopady na širokou škálu aktiv. Ondřej Pilný, manažer společnosti Binance pro Českou republiku, upozorňuje na možný vliv na digitální aktiva.

„Očekáváme, že výraznější snížení sazeb bude mít významný dopad na ceny digitálních aktiv. Nižší úrokové sazby zvyšují likviditu ve finančním systému, což posiluje poptávku po výnosnějších, rizikovějších aktivech, včetně kryptoměn. Například mezi únorem 2020 a únorem 2022, kdy byly sazby téměř nulové, vzrostl bitcoin o 375 procent,“ připomíná.

O úrokových sazbách bude příští týden rozhodovat také Česká národní banka (ČNB). Očekává se, že centrální bankéři odhlasují snížení úroků o čtvrt procentního bodu. Tím by se hlavní sazba dostala na úroveň 4,25 procenta.

Aktualizace: Text jsme doplnili o vyjádření šéfa Fedu a komentáře odborníků.