Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Komunitní energetika by se měla začít rozjíždět od poloviny letošního roku. Za jejím fungováním však stojí složitější procesy měření distribuované elektřiny, ale i složitější vypořádávání odchylek mezi plánovanou a skutečnou spotřebou.
V případě sdílené elektřiny budou vznikat větší odchylky mezi plánovanou spotřebou, kterou dodavatelé dopředu ohlašují Operátorovi trhu s elektřinou (OTE), a skutečným odběrem v daný den. OTE tento rozdíl vyhodnotí a předá jej subjektům zúčtování, přenosové či distribuční soustavy a zajistí jejich zúčtování.
„V případě, kdy členové v rámci sdílení budou u odlišných obchodníků, budou vznikat větší rozdíly, než když budou všichni u jednoho obchodníka,“ říká mluvčí ČEZ Prodej Alice Horáková.
Obchodníci tím budou motivování, aby měli všechny účastníky v daném sdílení ve svém portfoliu, čímž minimalizují dodatečné náklady na odchylky.
Komunitní energetika v Česku
- Komunitní energetika je založena na myšlence, že skupina spotřebitelů může v rámci energetické komunity společně vyrábět energii a také ji spotřebovávat. Jde především o elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů.
- Novela energetického zákona o komunitní energetice neboli Lex OZE II zavádí do české legislativy nové pojmy jako aktivní zákazník či energetické společenství.
- Energetické společenství bude určené pro sdílení energie v rámci větších skupin až o 1000 členech. Ti mezi sebou budou moci sdílet energie, které vyrobí ze společných výroben. Členy těchto společenství tak budou moci být například společenství vlastníků jednotek, domácnosti, obce, školy, úřady nebo malé podniky.
- Aktivním zákazníkem může být skupina až deseti osob, které společně vyrábějí energii a sdílí ji mezi sebou. Jde například o jedince, který si vyrábí elektřinu na střeše své chaty, ale využívá ji jen přes víkend a přes týden si vyrobenou elektřinu posílá do bytu ve městě. V tomto případě nebude platit žádné územní omezení.
- Sdílení energie je možné například ve Francii, Německu, Rakousku, Slovensku, Dánsku či Belgii. V Česku zatím chybí legislativa, která by to umožňovala. Od roku 2024 by se to však mělo změnit a komunitní energetika by se měla rozjet i v tuzemsku.
Dodavatel totiž nemá informace o spotřebě ostatních členů sdílení, tedy těch, které nemá ve svém portfoliu. Nebude tak schopen plánovat spotřebu elektřiny z komunitního zdroje a nedokáže kvůli tomu určit, kolik se z dané výrobny alokuje na kterého člena sdílení.
„Tuto informaci obdrží až zpětně, ale pouze souhrnným údajem za sdílení na všechna místa mimo obchodníka. Modely se ale budou díky přibývajícím datovým podkladům v čase v predikcích odchylek zlepšovat,“ říká Horáková.
OTE bude nadále vyhodnocovat odchylky podle platné legislativy. „Do vyhodnocení odchylek bude nově zahrnovat i případné zohlednění sdílení na základě přijatých dat od nově vznikajícího Elektroenergetického datového centra,“ říká vedoucí odboru Kanceláře představenstva OTE Zuzana Dvořáková.
Podle ředitele maloobchodu innogy Davida Konvaliny se dá předpokládat, že elektřinu budou zákazníci získávat hlavně v hodinách, kdy její cena na velkoobchodním trhu je nízko, tedy například o víkendech nebo ve slunných měsících, kdy je vysoká produkce elektřiny ze solárních elektráren.
„I dodavatelé energií nakupují za tyto nízké ceny, které pak zákazníkům do jejich koncové ceny zohlední. Tyto hodiny levných dodávek však zákazníkům zapojeným do komunit dodavatelé energií nedodají, tedy cena za MWh ‚zbytkového diagramu‘ tohoto zákazníka bude dražší v porovnání se zákazníkem, který do komunity zapojený není,“ říká Konvalina.
Kdo sdílí elektřinu, dostane nový ceník
U každého zákazníka dodavatel nakupuje elektřinu podle jeho očekávané roční spotřeby neboli typového diagramu dodávky. Akorát u klientů zapojených do komunitní energetiky nebude dokupovat energii na ty hodiny, kdy ji bude odebírat z vlastního nebo komunitního zdroje.
Dodává mu pouze elektřinu mimo tyto hodiny, kdy však bude její cena na trhu vyšší. Tento zákazník však těží z toho, že si levnou elektřinu vyrábí sám, nebo mu ji někdo nasdílí.
Řada dodavatelů energií kvůli tomu předpokládá, že vytvoří specifické produkty pro zákazníky v komunitách, které však podle Konvaliny mohou být dražší než ostatní ceníky. „Případně se bude jednat o produkty, které budou plně navázané na spotový trh s různými cenami i v průběhu jednotlivého dne. Bude tak existovat motivace, aby tito zákazníci upravili svou spotřebu a přesunuli ji z ‚drahých hodin, do těch levnějších‘,“ popisuje Konvalina.
Lidé také musí mít na paměti, že pokud jsou příjemcem sdílené elektřiny, stejně budou platit i regulovanou složku ceny, která nyní tvoří zhruba 40 procent ceny.
Například ČEZ Prodej plánuje nabídnout službu, v rámci níž zákazníka zaregistruje u Energetického datového centra, a vyřídí tak za něj administrativu potřebnou ke sdílení elektřiny.
Komunitní energetika se však bude rozvíjet postupně. „V první fázi se bude týkat desítek tisíc českých domácností, což v portfoliích velkých obchodníků znamená procentuální podíly,“ říká Horáková.
Samotná komunitní energetika sice nebude mít přímý dopad na provozovatele přenosové soustavy ČEPS, ale dotkne se ho zprostředkovaně.
„Rozvoj decentrální výroby elektřiny na nižších napěťových hladinách zejména z obnovitelných zdrojů (fotovoltaika, vítr, bioplyn) si vyžádá investice do rozvoje sítí, a to jak ze strany ČEPS, tak ze strany provozovatelů distribučních soustav,“ říká mluvčí ČEPS Hana Klímová. ČEPS plánuje do roku 2030 investovat zhruba 80 miliard korun.
Také činnost a úloha provozovatelů distribučních soustav se nebude lišit od té nynější. Komunitní energetika však změní prostředí, v němž distributoři pracují.
„Masivně investujeme do digitalizace a posílení sítě a připravujeme se na ještě větší zájem o připojování obnovitelných zdrojů, než tomu bylo doposud,“ říká mluvčí EG.D Roman Šperňák.
V posledních letech distributoři své sítě posilovali. „V roce 2023 jsme investovali jen do distribuční sítě téměř sedm miliard korun a letos máme v plánu jen do sítě investovat přes osm miliard. Celkové investiční náklady jsou ale ještě vyšší a přesahují 10 miliard korun,“ popisuje Šperňák.
Sdílenou elektřinu budou muset provozovatelé distribučních soustav v rámci svých sítí přepravovat. „Abychom pro to dokázali zajistit prostředí, budeme muset významně upravit své IT systémy a přenastavit se na významně náročnější datové výměny, plánování provozu a řízení sítě,“ říká Šperňák. „S tím pochopitelně určité náklady spojené jsou,“ dodává mluvčí PREdistribuce Karel Hanzelka.
Distributoři taktéž musí od poloviny roku 2024 začít instalovat chytré elektroměry. Ty dostanou všichni zákazníci, kteří si zažádají o možnost sdílet elektřinu u Elektroenergetického datového centra, pokud je ještě nemají.
Data z elektroměrů bude distributor posílat do Elektroenergetického datového centra. „Pomocí chytrého měření distributor pouze zjistí, kolik elektřiny účastníci skupiny sdílení vyrobí či spotřebují v rámci dané čtvrthodiny. Zbytek už je výpočet a účetní operace,“ popisuje Hanzelka.
Sdílení elektřiny budou chytré elektroměry vyhodnocovat v 15minutových intervalech. „Co v daných 15 minutách vyrobím, to také musíme během této čtvrthodiny v rámci skupiny sdílení spotřebovat, nespotřebovaná energie odchází jako přetok zpět do distribuční sítě,“ vysvětluje Šperňák. Dodává, že nikdy není možné výrobu během dne spotřebovat například až večer, protože systém nefunguje jako virtuální baterie s odloženou spotřebou.
