Článek
Příběh Piláta Pontského si pamatují přinejmenším starší generace. Římský prokurátor Pilát odsoudil Ježíše Krista k smrti na kříži, i když si nemyslel, že by si to zasloužil. Byl k tomu však donucen pravidly justičního systému. Na znamení toho, že on osobně za nic nemůže, si umyl ruce. Při hledání toho, kdo je odpovědný za rekordní cenu elektřiny v Česku, je Pilátů k dispozici celá řada.
Elektřina je v Česku vskutku drahá, potvrdil Eurostat koncem minulého týdne. V první polovině roku platil Čech s průměrnou spotřebou za kilowatthodinu 42 centů, pokud se cena přepočte na kupní sílu. Ještě loni platily srovnatelnou cenu domácnosti v dalších státech, po lednovém zrušení vládního cenového stropu však nemáme konkurenci. Evropský průměr byl o třetinu menší a na neslavném druhém místě se umístil Kypr, kde elektřina stála skoro o patnáct procent méně.
Bez přepočtu na kupní sílu platí průměrní Češi 34 centů za kilowatthodinu, tedy osm korun a 50 haléřů. V tom jsme byli až čtvrtí nejhorší, o pár centů víc ovšem platili jen občané o poznání bohatších zemí, tedy Němci, Irové a Dánové.
Existuje dlouhý výčet těch, kdo za to nemohou. Za viníka nemůže být označena energetická krize. Je pravda, že po menším cenovém kolapsu v létě 2021 a po vpádu Rusů na Ukrajinu zhruba o půl roku později energie zdražily v celé Evropě. Není pochyb, že právě z toho důvodu se dnes za plyn platí dvojnásobek ve všech zemích, které ho odebíraly přednostně z Ruska. Zdejší ceny se kontextu nevymykají, domácnosti nakupují v přepočtu na eura za cenu, která je jenom málo nad evropským průměrem. Tím se však nevysvětluje, proč je tak neobvykle drahý elektrický proud.
Za viníka bývá označován také Green Deal, který vyžaduje mohutné investice do obnovitelných zdrojů a rozvodných sítí. Tato stížnost je nepochybně na místě v Německu nebo Dánsku, ovšem Češi – po zkušenostech se „solárním tunelem“ z let 2009–2010 – s Green Dealem pořádně ještě nezačali. Je pravda, že náklady vyrostly samotným zdržením, protože Češi za vypouštěný kysličník uhličitý platí třetí největší odvody v Evropě. Pořád ale jde jen o korunu, tedy čtyři centy za kilowatthodinu.
Ve výčtu potenciálních viníků je nasnadě vláda Petra Fialy. Opravdu k 1. lednu přestala cenu elektřiny dotovat ze státního rozpočtu, jak podle Eurostatu i v první polovině roku 2024 činili kolegové z Rakouska, Nizozemska a Lucemburska. Ovšem není jasné, jak dlouho to rozpočty zmíněných zemí vydrží. V Evropě neobvyklé zdražování ovšem Česko zažilo i za předchozích vlád. Ještě v roce 2014, při nástupu premiéra Bohuslava Sobotky, měli Češi v přepočtu na eura dvacátou nejdražší elektřinu v EU, v první polovině roku 2021, když končil Andrej Babiš, už platili třináctou nejvyšší cenu.
Emoce obvykle budí připomínka, že elektřina tolik stojí, i když jí máme přebytek a ve velkém ji vyvážíme. Tak ovšem funguje trh s elektřinou na celém světě. Pokud najde výrobce odbyt pro kilowatthodiny své „silové elektřiny“ v cizině za vyšší cenu, těžko by vysvětlil akcionářům, že je doma prodává lacino. A odběratelem českého proudu jsou také Němci a Rakušané, kde se silová elektřina prodává nejdráže v Evropě. Tím se mimo jiné říká, že za vysoké ceny koneckonců nemohou ani tuzemští výrobci ČEZ, EPH nebo Sev.en.
Stejně jako u Piláta Pontského lze i energetickou drahotu vysvětlit systémem, který dostal v jednom případě do bezvýchodné situace Ježíše, v druhém případě komplikuje rodinné rozpočty v Česku. Ovšem s celým neefektivním procesem dodávek elektřiny lze ještě něco dělat. Přinejmenším v některých podobně postižených zemích se s ním nechtějí smířit.
Například deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) zachytil o minulém víkendu požadavek německého Svazu průmyslu a Spolku energetiků, ať vláda napřesrok doplatí alespoň pět miliard eur za distribuci elektřiny a stejnou částku odpustí rodinám a podnikům. „Mělo by to smysl v ekonomice i politice. Profitovali by z toho spotřebitelky a spotřebitelé, ať z domácností nebo z hospodářského sektoru,“ uvedl ředitel Svazu průmyslu Holger Lösch.
Kalkulačka ceny elektřiny
Češi se snaží ochránit své peněženky před vysokými cenami elektřiny tím, že hledají levnější dodavatele. Činí se také nejrůznější srovnávače, které do mailů rozesílají nabídky, že právě ony najdou tu nejlevnější variantu.
Nyní si ale můžete díky kalkulačce SZ Byznys porovnat nabídky dodavatelů sami. Stačí si vzít k ruce ceník stávajícího dodavatele a jeho případného konkurenta. A z faktury za elektřinu nebo z aplikace či webu vašeho dodavatele elektřiny zjistit svou spotřebu, distribuční sazbu a velikost jističe.
FAZ informuje také o maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi, který zařídil lacinější výrobu elektřiny tím, že energetické podniky postupně zestátňuje. Tento netržní postup ovšem patří z pohledu Evropské komise k hlavním hříchům hospodářské politiky Maďarska.
