Kolik bude stát topná sezona? Za uhlí si domácnosti připlatí, dřevo zlevnilo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nadcházející topná sezona bude pro většinu domácností levnější než loňská. O nákladech na vytápění samozřejmě rozhoduje druh paliva, který rodinný či bytový dům používá, stejně jako spotřeba, která se odvíjí od délky topné sezony a tepelného komfortu, který si chce domácnost dopřát.

Ceny paliv se oproti loňsku měnily v řádu procent. „Uhelná paliva zdražila v průměru o necelých 10 procent, a naopak paliva z dřevní biomasy o necelých 10 procent zlevnila,“ říká Zdeněk Lyčka, prezident Asociace podniků topenářské techniky. Ceny elektřiny a zemního plynu pak oproti loňskému roku klesly.

Tuto topnou sezonu ušetří zejména ty domácnosti, které používají kotle na dřevo. Meziročně totiž klesly ceny dřevěných paliv o 15 až 20 procent. Podle Vladimíra Stupavského, předsedy Klastru Česká peleta, zaplatí průměrná domácnost používající kusové dřevo za topnou sezonu přibližně 20 000 až 30 000 Kč.

Dražší vytápění už budou mít lidé, kteří používají dřevěné pelety, tedy jakési granule lisované z dřevní hmoty. U nich budou náklady činit zhruba 35 000 Kč, a o 3000 Kč a více zaplatí domácnosti spalující dřevěné brikety. Ty jsou také slisované ze dřeva, ale mají velikost klasických uhelných briket.

Nejvýhodnější se tak vzhledem k porovnání cen jeví topit kusovým dřevem. „To vždy bylo, je a bude nejlevnější, je široce dostupné a lokální,“ říká Stupavský. Zároveň ceny dřeva nejsou oproti ostatním palivům tolik závislé na cenách dalších surovin.

Dřevěné pelety, brikety i klasické dřevo mají své výhody i nevýhody. Liší se nejen cenou, ale topné kotle jsou vyráběny často přímo na určitý druh paliva, a rozdíl je také s jejich nakládáním, množstvím spalin či popela.

U klasického dřeva „z lesa“ ale záleží i na jeho druhu a velikosti polen. Prodejci ceny uvádějí za tzv. prostorový metr sypaný, tedy metr krát metr naplněný poleny dřeva. Nejlevnější je smrk a borovice, které vyjdou na 900 až 1200 Kč za takový prostorový sypaný metr. Naopak nejvíce domácnosti zaplatí za bukové dřevo, u kterého se cena pohybuje od 1400 Kč až 1600 Kč za prostorový metr sypaný. Čím kratší polena zákazník koupí, tím vyšší je cena. Rozdíl mezi 50centimetrovými poleny a 25centimetrovými poleny se aktuálně pohybuje i mezi 200 až 300 Kč za prostorový metr. Obecně platí, že dražší je tvrdé dřevo, které hoří déle a má také větší výhřevnost.

Počet domácností, které vytápějí dřevem, roste. „Od září 2024 pozorujeme rapidně se zvedající poptávku po palivovém dřevu, peletách i briketách. Důvodem je i nedobrá ekonomická situace domácností, kdy dřevo je výrazně levnější než topení plynem, elektřinou nebo tepelnými čerpadly,“ říká Stupavský.

Vyšší poptávku nastartovali také opozdilci, kteří po odstavení nevyhovujících kotlů I. a II. emisní třídy začali používat kotle na tuhá paliva. „Těch se v srpnu a v září prodalo o 50 až 60 procent více než ve stejném období předchozího roku,“ říká Stupavský.

Nejvíce si meziročně připlatí domácnosti, které vytápějí uhlím. To zdražuje dlouhodobě především kvůli rostoucím cenám emisních povolenek.

Průměrná domácnost, která uhlím vytápí rodinný dům, spotřebuje za topnou sezonu čtyři až pět tun uhlí. „U uhelných kotlů můžeme hovořit o průměrné spotřebě čtyři tuny s cenou 7000 Kč za tunu a uhelných briket 4,5 tuny s cenou okolo 12 000 Kč za tunu,“ říká Lyčka.

Náklady na vytápění hnědým uhlím tak vyjdou na 28 000 až 35 000 Kč. Pokud používají kvalitnější brikety, topná sezona se jim ještě prodraží na 54 000 Kč při spotřebě 4,5 tuny.

Za zdražením, které promítají uhelné sklady do konečných cen, stojí hlavně navýšení cen producentů uhlí. „Obecně došlo meziročně k navýšení cen o 150 až 200 Kč za tunu. Na našem maloobchodním prodejním skladě  v Ostravě zůstala cena nejprodávanějšího paliva, hnědý ořech 2 Bílina, stejná, a to 629 Kč za metrák. Tato cena bude platná do konce letošního roku,“ říká Marcela Kuglerová, oblastní manažerka dodavatele uhlí Ridera Bohemia.

Většina rodinných domů v Česku ale vytápí zemním plynem a elektřinou. Spotřeba elektrokotle za rok činí průměrně 18 MWh, pokud jím domácnost ohřívá i vodu, musí přičíst další dvě MWh. Při ceně silové elektřiny 4 319 Kč včetně DPH by tak při spotřebě 20 MWh domácnost zaplatila 86 380 Kč bez regulované části ceny.

„Obecně platí, že domácnosti při změně dodavatele plynu šetří více u plynu než u elektřiny, a průměrná úspora dosahuje 7500 Kč za rok,“ říká energetický analytik Ušetřeno Tomáš Vrňák.

Spotřeba plynu v klasickém kotli činí průměrně 18 MWh. Při ceně plynu 1650 Kč včetně DPH by domácnost zaplatila 29 700 Kč za rok. Při vytápění kondenzačním kotlem je úspora zhruba 5 MWh, tedy o 8 250 Kč méně.

Teplo z tepláren je pak nejčastějším způsobem vytápění u bytových domů. Průměrná domácnost žijící v zatepleném bytovém domě spotřebuje za topnou sezonu zhruba 20 GJ tepla. Většina tepláren však bude na přelomu roku měnit cenu tepla a nové ceníky zveřejní až na konci října či v polovině listopadu.