Článek
Vládní konsolidační balíček půjde do druhého čtení ve Sněmovně s několika změnami. Zástupci koalice se na tom shodli krátce po půlnoci ve složení K15. Úpravy mají neutrální dopad na rozsah konsolidace, uvedl po jednání premiér Petr Fiala (ODS).
Koalice například zachová podle ČTK daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období.
Benefity dnes využívají téměř tři miliony zaměstnanců a o zachování jejich zvýhodnění usilovali zaměstnavatelé i odbory. „Určitě vidím největší možnost dohody kolem benefitů,“ popisoval své pocity z předchozího jednání tripartity předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
V koalici je podle premiéra naprostá shoda na postupu při dalším projednávání balíčku ve Sněmovně. Detailní soupis navržených změn poskytne ve čtvrtek ministerstvo financí, doplnil Fiala.
Noviny mají mít stejné výhody jako časopisy
Ohledně daní z přidané hodnoty přistoupila vláda podle agentury k jediné změně v dani z přidané hodnoty oproti původnímu návrhu - sazbu pro časopisy a noviny sjednotí na 12 procentech, poznamenal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Původně pro noviny navrhovala 21procentní sazbu.
Výnos z daně z nemovitostí by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun. Stát by také podle Fialy měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. Obcím podle počtu povolených herních automatů zůstane 22,5 procenta, stejný poměr pak připadne obcím podle počtu obyvatel.
Firmy budou moci dále od ledna 2024 vést účetnictví v cizí měně, konkrétně v eurech, dolarech a librách, pokud je tato měna jejich funkční měnou. Měnit by se nakonec nemělo osvobození od daně z příjmů z chovu včel. Nově zaváděné sazby spotřební daně u elektronických cigaret a nikotinových sáčků nebudou tak vysoké, jak původně vláda navrhla.
Zdanění lihu zrychlí
Co se týče spotřební daně z lihu, postup jejího navyšování se oproti původnímu návrhu zrychlí. Původně koalice navrhovala zvýšení daně pro příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent. Nyní navrhne v příštích dvou letech zvýšení daně vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent, uvedla ČTK.
Konsolidační neboli úsporný balíček obsahuje desítky novel (v původní podobě měnil 63 zákonů), které mají ozdravit veřejné finance. Na straně výdajů mají v následujících dvou letech odlehčit státnímu rozpočtu 78,4 miliardy korun a na straně příjmů ho mají posílit o 72,3 miliardy korun. Celkově tak mají vládní změny vylepšit stav státní kasy o 150,7 miliardy korun.
Na straně příjmů tomu mají pomoci například změny DPH, daní z příjmů právnických osob, zvýšené sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance či zvýšení daně z nemovitosti a zavedení automatické valorizace daňové povinnosti podle inflace a snížení či zrušení úlev na dani z příjmů fyzických osob (snížení slevy na dani na manželku, zrušení tzv. školkovného, zrušení slevy na dani na studenta).
Na straně výdajů má kladnému saldu státní kasy pomoci například snížení národních dotací, snížení provozních výdajů každého resortu (o 5 %) doprovozené o snížení výdajů na platy státních zaměstnanců (o 2 %), snížení podílu spolufinancování z fondů EU zvýšením spoluúčasti konečných příjemců dotace nebo snížení státní podpory stavebního spoření.
Materiál, na němž se koalice shodla, předloží Sněmovně, která o něm bude ve druhém čtení jednat na začátku září.
Společný pozměňovací návrh chce však nejprve projednat na zasedání sněmovního rozpočtového výboru. Pokud jej výbor přijme, v dalším legislativním procesu se s ním bude pracovat právě jako s návrhem výboru, nikoli konkrétních poslanců, vysvětlil Stanjura.
