Článek
Pokud nedojde ke změně pravidel, třicátých let by se nemusela dožít ani jediná česká uhelná elektrárna. Tomu by měla zabránit úprava energetického zákona, tzv. Lex plyn, kterou ve středu přijala vláda.
„Zatím vidíme na horizont roku 2025 a jakkoli vypadá, že bychom měli zůstat v provozu ještě i v lednu 2026, je to jen odborný odhad, který se na takto nestabilním a nepredikovatelném trhu může velmi rychle změnit,“ říká mluvčí skupiny Sev.en Gabriela Sáričková Benešová.
Víme skoro jistě, že pokud se nic nemění, do roku 2030 v Česku z ekonomických důvodů nepřežije žádný uhelný zdroj.
„Pokud tedy v současnosti nevíme, zda v roce 2026 ještě naše elektrárny pojedou, pak víme skoro jistě, že pokud se nic nemění, do roku 2030 v Česku z ekonomických důvodů nepřežije žádný uhelný zdroj,“ upozorňuje.
Pokud by zavírání uhelných elektráren hrozilo dřív, než za ně bude náhrada, na jejich provoz by mohli přispívat spotřebitelé v cenách elektřiny. Bez většiny uhelných zdrojů se tuzemská energetika zatím neobejde, protože aktuálně zajišťují více než třetinu tuzemské produkce elektřiny.
Sokolovská uhelná, která provozuje elektrárnu Tisová, směřuje odchod od uhlí k roku 2030. „Byť se může zdát, že je tento termín poměrně daleko, tak je nutné si uvědomit, že nahrazení uhelných zdrojů v energetice je dlouhodobý proces, a proto bude velmi záležet na tom, aby se během následujících pěti let neztratil ani měsíc pro přípravu, realizaci a uvedení do provozu všech technologií, na nichž bude stát náhrada po roce 2030,“ upozorňuje Pavel Tomek, předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné a SUAS Group.
Lex plyn
Návrh zákona by měl urychlit výstavbu plynových elektráren nad 100 megawattů a související infrastruktury, které mají nahradit uhelné zdroje. Napomohou tomu státní garance a zkrácení povolovacích řízení. Stavba paroplynových elektráren by se na stavebních úřadech projednávala přednostně před jinými projekty. Novela také zkracuje lhůty pro vydání konkrétních povolení a omezuje možnost odvolat se proti rozhodnutí úřadů.
Novela řeší také způsob, jakým udržet ztrátové uhelné elektrárny v chodu, bude-li to potřeba. Předpis jim zajistí finanční podporu na určitou dobu. V takovém případě by podle novely mohl Energetický regulační úřad provozovateli elektrárny uložit povinnost pokračovat ve výrobě, pokud to bude „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“ a pokud to bude potřeba pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy.
Provozovatelé uhelných zdrojů čelí nepříznivé ekonomické realitě, která je zřejmě pošle do důchodu dřív, než plánuje vláda, tedy v roce 2033. „V ekonomice uhelných elektráren se začíná projevovat nepříznivý trend v podobě zavírajících se nůžek mezi zlevňující silovou elektřinou a zdražující emisní povolenkou,“ vysvětluje Sáričková Benešová.
Stejný trend potvrzuje i ČEZ, který je největším provozovatelem uhelných elektráren v Česku. „Teplárny spalující uhlí ukončí svůj provoz do roku 2030. Do té doby se na minimum omezí také využívání uhlí v elektrárnách. Ekonomika využívání uhlí v energetice je neúprosná a vysoká cena povolenky v kombinaci se snižující se cenou elektřiny do budoucna nedává pro fungování uhelných elektráren a dolů prostor. Skupina ČEZ tím zároveň plní své klimatické závazky na cestě ke klimatické neutralitě v roce 2040,“ říká mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž.
O potřebě dotovat uhelné elektrárny rozhodne nejen ekonomika, ale také provozovatel elektroenergetické přenosové soustavy ČEPS, který usoudí, zda tuzemská energetika daný zdroj ještě potřebuje.
„Právě pro tyto mimořádné situace je navrženo opatření, a to pouze na základě vyhodnocení nezbytnosti ze strany ČEPS a na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ),“ říká mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
Nejde totiž jen o výrobu elektřiny či tepla. Uhelné zdroje jsou vhodné pro poskytování služeb výkonové rovnováhy, a pomáhají tak zajišťovat stabilitu a výkon v síti. Obnovitelné zdroje jsou závislé na počasí, a pokud zrovna nesvítí a nefouká, je potřeba sebrat výkon jinde.
„Například v závěru loňského roku, když Evropu zasáhlo rekordní bezvětří, dosáhly české hnědouhelné zdroje nejvyššího výkonu od krizového roku 2022 ve výši 5051 MW, což v tu chvíli tvořilo i 57,3 procent českého zatížení,“ popisuje Sáričková Benešová.
Výkon uhelných elektráren a tepláren v roce 2023 činil 8 680 MW. Uvádí to ERÚ v roční zprávě o provozu elektrizační soustavy ČR. Hodnocení zdrojové přiměřenosti ČEPS však už v roce 2025 počítá s výkonem uhelných zdrojů 6 983 MW a v pozitivnějším případě by jejich výkon klesl v roce 2030 na 3 616 MW, ovšem v situaci, která uhlí nahrávat nebude, bude jejich výkon pouze 932 MW.
„Návrh zákona vnímáme jako snahu MPO vytvořit podmínky pro zajištění výrobních kapacit pro elektřinu v případě, že provoz hnědouhelných zdrojů nebude ekonomicky rentabilní a bude hrozit nedostatek výrobních kapacit a zároveň nebudou jiné zdroje pro krátkodobé řešení bezpečnosti a spolehlivosti provozu soustavy,“ popisuje mluvčí Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Častvaj s tím, že novelu je ještě třeba dopracovat, aby byla v souladu s právem EU.
Pokud by byly naše výrobní zdroje potřebné pro udržení bezpečnosti a stability přenosové a distribuční soustavy, pak bychom samozřejmě měli zájem na tom, aby jejich provozní připravenost, nebo vlastní provoz, nebyl pro Skupinu ztrátový.
Sokolovská uhelná novelu vnímá pozitivně, protože na udržení stávajících zdrojů je závislá část domácností a podniků alespoň do chvíle, než budou nahrazeny jinou výrobou.
„Proto vítáme, že členové vlády si danou skutečnost plně uvědomují, což vyjádřili ve svém stanovisku v připravovaném Lex plyn. Pokud by byly naše výrobní zdroje potřebné pro udržení bezpečnosti a stability přenosové a distribuční soustavy, pak bychom samozřejmě měli zájem na tom, aby jejich provozní připravenost, nebo vlastní provoz, nebyl pro Skupinu ztrátový,“ říká Tomek.
Výši kompenzací zatím nelze předpovídat. Metodiku výpočtu stanoví ERÚ a podle Tomka se bude odvíjet od nákupní ceny emisních povolenek a prodejní ceny elektřiny. „Musí se vždy jednat o proporcionální a vyvážený vztah mezi provozovatelem a poskytovatelem podpory, tzn. že nelze poskytovat podporu v době pozitivního tržního vývoje, ale je potřeba zajistit udržitelnost zdrojů v době negativního tržního vývoje,“ říká předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné.
„Jako energetici máme pochopení pro uhelnou úpravu v zákoně, ale její využití neřešíme,“ říká Kříž z ČEZ.
Konec uhlí, více plynu
Stát se energetikům snaží změnou v zákoně ulehčit i cestu k náhradě uhlí. Jako nejadekvátnější se jeví paroplynové elektrárny, jejichž výkon lze snáz regulovat. Novela slibuje zjednodušené povolovací procesy pro tento typ výroby.
Schvalování nových projektů by mělo být rychlejší, protože by se jimi úřady zabývaly dříve než ostatními stavbami. „Jednodušší povolovací procesy by urychlily přípravu a výstavbu nových paroplynových zdrojů, což je nezbytné, aby se nám podařilo včas nahradit končící uhelné zdroje,“ říká Kříž.
ČEZ již do transformace uhelných tepláren na plynové investuje, první plynové zdroje by měly vyrůst v Dětmarovicích, v Prunéřově nebo v Mělníce. „Prioritní je pro nás otázka podpory plynových elektráren, jako tranzitního paliva k budoucí bezemisní energetice, a jejich podpora,“ dodává Kříž.
Pokud budou vytvořeny podmínky pro investory a najdeme odpovídající lokalitu, budeme zvažovat výstavbu paroplynových elektráren a využijeme zrychlené možnosti v povolovacím procesu.
Investice do paroplynek zvažují i další společnosti. „Zabývali jsme se záměrem vzniku malého flexibilního paroplynového cyklu v Elektrárně Tisová, protože budoucnost energetiky bude založena právě na podstatně menších zdrojích, než jaké byly v provozu dosud,“ říká Tomek.
„Zabýváme se také otázkou výstavby nových zdrojů,“ říká Sáričková Benešová. Ve skupině Sev.en však zatím žádné rozhodnutí o konkrétní investici nepadlo. Zejména proto, že ještě nejsou definována všechna pravidla výstavby a ceny zemního plynu jsou stále poměrně nestabilní.
„Pokud budou vytvořeny podmínky pro investory a najdeme odpovídající lokalitu, budeme zvažovat výstavbu paroplynových elektráren a využijeme zrychlené možnosti v povolovacím procesu,“ uvedl Častvaj.
Především ČEZ a Sokolovská uhelná už plynové zdroje v Česku provozují. Kvůli cenám plynu však stále upřednostňují výrobu z uhlí.
Novelu energetického zákona Lex plyn musí ještě schválit Sněmovna a následně Senát.