Hlavní obsah

Kdo zachrání státní rozpočet. Rekordní příjmy z daní

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Nebývale vysoká inflace přihrává do státní pokladny nové příjmy. Je jich dokonce tolik, že Česko podobný přísun nepamatuje ani z dob ekonomického růstu.

Článek

Zvýšit výdaje na armádu o 39,4 miliardy, na penze o 34,5 miliardy a na státní dluh o 25 miliard, přidat školám přes pět miliard, a přitom snížit deficit o 43 miliard.

Vládou právě schválený rozpočet na rok 2024 skrývá malý finanční zázrak.

Omezit rozpočtový schodek při mohutném zvýšení výdajů v příštím roce vládě umožní rekordní výběr daní. Proti rozpočtu na rok 2023 se zvýší o 155,7 miliardy korun, pokud se nepočítají mimořádné příjmy z windfall tax a z odvodu z nadměrných zisků.

Takový nárůst Česko nezažilo. V dobách prosperity před rokem 2020 se výběr daní meziročně nikdy nezvýšil ani o 100 miliard. V roce 2022 sice daňové příjmy vyrostly o 132 miliard, tím se však z větší části jen vyrovnaly daňové prázdniny, kterými stát ulehčil podnikům a živnostníkům během dvou let pandemie.

Nečekaný nárůst daňových příjmů zajistí podle rozpočtové dokumentace především odvody na sociální pojištění, na kterých se proti rozpočtu 2023 vybere o 68 miliard navíc. Podniková daň vynese státu o 41 miliard navíc, o dalších 21 miliard se zlepší výnos daně z příjmů fyzických osob.

Stát fakticky vydělá na inflaci. Podniky budou v příštím roce zdaňovat své inflační zisky z minulého a letošního roku. Inflaci se postupně přizpůsobují také platy zaměstnanců a spolu s nimi vyroste podíl státu na hrubé mzdě. Pro finanční situaci státního rozpočtu bude v příštím roce výhodná i okolnost, že inflace podle předpovědí klesne pod tři procenta. Stát tedy o své „inflační příjmy“ nepřijde tím, že bude nucen nakupovat zboží a služby za vyšší ceny než letos.

Reálně na daních vybere o sedm procent víc, než předpovídá rozpočet na rok 2023. Stejně si rozpočet polepšil v uplynulém desetiletí jen v časech největší konjunktury, tedy v letech 2015 a 2016.

Vliv inflace se projevil už na plnění letošního rozpočtu. Odvody daní z příjmů podniků i fyzických osob zajistí státu podle prognózy letos o 40 miliard korun vyšší částku, než předpokládá rozpočet schválený Sněmovnou.

Menší roli sehraje při vylepšení daňových příjmů „ozdravný balíček“. Podle přehledu Ministerstva financí vynese zvýšení daňových sazeb podle balíčku 35,2 miliardy na rok 2024. Z rozpočtu je zřejmé, že jde vesměs o menší částky v řádu miliard korun.

Výjimečným výnosem bude znovuzavedení odvodů na nemocenské pojištění pro zaměstnance. Jak upozorňuje schválený rozpočet, „pojistné na sociální zabezpečení bude nově činit celkem 31,5 procenta z hrubé mzdy“, tedy o 0,2 procenta víc proti dosavadnímu stavu. Tím stát vydělá na sociálním pojištění o 11,9 miliardy navíc.

Doporučované