Článek
Rusko se na sankce Západu připravovalo sedm let a jeho ekonomové mají přesné plány, jak se proti nim bránit. Potvrdilo se to osmadvacátého února ráno, když ruská měna pod vlivem sankcí oslabila z 83 rublů na 105 rublů za dolar. Centrální banka reagovala okamžitě a pokusila se pád zastavit zvýšením úrokových sazeb z 9,5 procenta na 20 procent. Prozatím byla úspěšná.
Na ekonomický zásah vyspělých zemí Ameriky, Evropy a Asie se ruská ekonomika připravuje už od roku 2014, kdy čelila sankcím, které Západ vyhlásil jako odpověď na okupaci Krymu. Od té doby režim Vladimira Putina buduje ekonomickou „pevnost Rusko“, která má odolat každé intervenci.
„Jsme připraveni na jakýkoli vývoj situace,“ uvedla podle deníku Moscow News státní banka Sberbank s tím, že existují „propracované scénáře na ochranu našich zdrojů a zákazníků“.
Mírnější sankce vyhlášené na jaře 2014 se netýkaly celé ekonomiky, ale zasáhly jen jednotlivce a strategický průmysl. Přesto Rusko bolely. V létě 2014 totiž začaly klesat ceny ropy, jejíž produkce tvoří 15 procent ruské ekonomiky. Tlak dosáhl vrcholu šestnáctého prosince, kdy ruská měna poklesla během jednoho dne o 17 procent na hranici 79 rublů na dolar. Také tehdy zvýšila centrální banka úrokovou sazbu z 10,5 procenta na 17 procent. Zároveň bankéři začali rozpouštět devizové rezervy, kterých měli k dispozici za 400 miliard dolarů. Tehdy to stačilo a koncem ledna 2015 už mohla centrální banka úrokovou sazbu snižovat.
Tehdejší sankce, pokles cen ropy a slabý rubl zastavily hospodářský růst na tři roky. Firmám zdražily zahraniční úvěry, a ještě víc trpěly domácnosti, protože inflace překročila patnáct procent.
Od té doby začala ruská ekonomika fungovat podle jiných pravidel. Jak upozornila v listopadu 2021 studie moskevského Carnegieho centra, Putinova vláda posílila centrální řízení, omezila investice i prostor pro menší firmy.
Tím zaškrtila hospodářský růst, který ani v „dobrých“ letech 2017–2019 nepřekročil tři procenta HDP, mohla však stahovat do státních rezerv výnosy z prodeje surovin.
Mezi členy vládnoucí třídy převládá názor, že je dost ropy a plynu, aby byla státní kasa plná.
„Mezi členy vládnoucí třídy převládá názor, že je dost ropy a plynu, aby byla státní kasa plná. Pak je možné koupit loajalitu voličů a kontrolovat občanskou společnost,“ napsali experti. Ropa vydrží nejméně do roku 2036, kdy má Putin odstoupit z funkcí. „Co přijde potom, to se jich netýká. Po nás potopa,“ shrnula studie přístup moskevských vládců.
Dopady pocítily opět domácnosti. Ještě v roce 2020 byly jejich reálné příjmy 10,6 procenta pod úrovní roku 2013, jak s odkazem na Rosstat informoval deník Vědomosti. Na druhé straně se ruský stát zbavil dluhů a centrální banka vytvořila podle Moscow News rezervy 630 miliard dolarů.
Carnegieho centrum ovšem nepočítalo s tím, že úsporná hospodářská politika nemá pouze posílit elitu, ale může také financovat válečné dobrodružství a oslabit sankce.
Přesto není předem jisté, jak bude Putinova obrana fungovat. „Touto akcí odzbrojíme pevnost Rusko,“ komentoval jeden z představitelů americké vlády pro televizi France 24 nejdůležitější z nových sankcí, odstřižení ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT. To znamená nutnost dovážet zboží z ciziny v nevýhodném kurzu.
Rusko sice v uplynulých sedmi letech omezilo dovozy ze zemí, kde se platí dolarem nebo eurem, přesto dodávky z Číny, Běloruska a dalších spřátelených zemí tvoří jen 30–40 procent importu. Pomoci s drahotou by mohla ruská centrální banka, má ovšem svázané ruce. Od okupace Krymu se snaží převést aktiva do zlata a čínského jüanu, přesto mohou Spojené státy, eurozóna a Japonsko zablokovat dvě třetiny ruských rezerv uložených v jejich měnách.
Na druhé straně se ruská ekonomika nemusí bát, že ji poškodí pokles cen ropy a plynu. Nehrozí ani rozšíření sankcí na export energetických surovin, protože Evropa nemá za ruské plynovody náhradu. Jak upozornil německý deník Welt, litr benzínu Super se dnes na amerických pumpách prodává za dlouho nevídanou cenu jednoho dolaru a výpadek ruské ropy by ji zvýšil až o polovinu. Před podzimními volbami do Kongresu nemůže americký prezident nic podobného strpět.
Účinek sankcí se pozná na rublu. Pokud se propadne ještě hlouběji, bude následovat dosud nevídané zdražování. „Hyperinflace je za rohem,“ varoval v rozhovoru pro BBC bývalý ruský premiér Michail Kasjanov, že patnáctiprocentní tempo z roku 2014 bude překonáno. Tím podraží provoz státu, protože Putin hodlá nad inflací udržet příjmy státních zaměstnanců a penzistů, a zároveň se část společnosti propadne do chudoby. Příjmy průměrné ruské rodiny dosahovaly podle databáze CEIC loni 6 500 dolarů za rok na jednoho člena. To je necelá polovina obvyklého příjmu v sousedním Estonsku a jen o pětinu víc než v Bulharsku, které je zdaleka nejchudším státem EU.
