Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když je před volbami, dějí se ve státní pokladně divoké věci. Naposledy třeba před Vánocemi 2020.
Poslanec Andrej Babiš překvapil i vlastní ministryni financí a do sněmovny přinesl na poslední chvíli vlastní návrh na plošné snížení daní. Vznikla ad hoc aliance ANO + ODS + SPD a státní rozpočet byl rázem o sto miliard lehčí. Mělo to být jen na dva roky, ale rozdané peníze v něm chybí dodnes.
Jiří Paroubek v roce 2006 kvůli nafouknutí sociálních výdajů v rozpočtu de facto odpískal přijetí eura, které předtím hájil jako prioritu svojí vlády. Miroslav Kalousek si před dalšími volbami pomohl v rozpočtu odhadem, že ekonomika poroste o pět procent, i když se svět po pádu Lehman Brothers propadal do finanční krize.
Své metody nasadila ve finiši i Fialova vláda. Ústřední slib, že bude zmenšovat tempo zadlužování, musela dodržet, a tak na letošní rok připravila rozpočet se schodkem 241 miliard korun. To je nejméně od začátku covidu, a to i v procentním vyjádření v poměru k výkonu ekonomiky. Výsledek však může být jiný.
V rozpočtu, podle kterého se provoz státu v těchto dnech rozbíhá, zůstalo neobvykle mnoho nejistých bodů. Zvraty v řádu sta miliard už sice nehrozí, ale v desítkách miliard ano. A tak se může stát, že současná vláda, nebo ta příští po volbách, bude muset improvizovat a některé výdaje omezit, aby se do rozpočtového plánu vešla. Nebo si nechat ve sněmovně dodatečně odsouhlasit zvýšení deficitu.
- Základy rozpočtu vznikaly už v létě a Ministerstvo financí v té době stavělo na odhadu, že ekonomika letos posílí o 2,6 procenta. Za uplynulý půlrok se ale leccos zhoršilo. Hlavně v Německu, kam míří třetina českého exportu a kde místní centrální banka srazila odhad letošního růstu skoro k nule (z 1,1 na 0,2 procenta). Čím slabší hospodářský výkon, tím méně peněz lze zdanit. Je však třeba uznat, že nejnovější nezávislé odhady z privátní sféry pořád počítají s růstem české ekonomiky aspoň o dvě procenta, takže výpadek příjmů z tohoto titulu nevypadá fatálně.
- Zakletá položka, týkající se dotací na provoz solárních elektráren, zůstává vyřešená jen na oko. Sněmovna před Vánocemi odsouhlasila dvě změny zákona, podle kterého se podpora vyplácí. Sama vláda však připouští, že tyto změny nemusí stačit a že v průběhu roku bude možná potřeba vzít peníze pro solární elektrárny jinde. Když se připravovala první verze rozpočtu, Ministerstvo průmyslu varovalo, že na solární dotace může chybět až 23 miliard korun.
- Vláda si bez vysvětlení naplánovala, že letos vybere 30 miliard korun z emisních povolenek. Ty se však prodávají za cenu určenou na celoevropském trhu podle poptávky a nabídky emitentů. Příděl povolenek pro Česko je předem daný na úrovni 11,63 milionu kusů. Utržit 30 miliard by tedy šlo jen za podmínky, že povolenky podraží nad 100 eur. To se stalo zatím jen jednou, a to krátce na jaře 2023. Levnější povolenky jsou pro fosilní Česko výhodou. Zůstane-li ovšem cena na dnešních 65 eurech, bude v rozpočtu chybět 11 miliard korun.
- Hádankou zůstávají platy kuchařek, školníků a dalších „nepedagogických pracovníků“. Vláda jim letos slíbila přidat pět procent, v rozpočtu na to však má peníze jen do konce prázdnin. Pak mají platy nepedagogů přejít na zřizovatele škol, tedy obce a kraje. To ovšem vyžaduje změnu zákona, na kterou už není čas ani vůle. „Že by prošel před volbami tak velký zásah do komunální politiky, považuji za stejně nepravděpodobné jako zavést před volbami nové daně,“ podotýká předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Jinými slovy, nemají-li kuchařky zůstat před volbami bez peněz, vláda musí někde najít dalších osm až deset miliard.
- Národní rozpočtová rada – na vládě nezávislý orgán zřízený kvůli dohledu nad fiskální politikou – našla v rozpočtu 2025 ještě další nesrovnalosti. Výpočet peněz na důchody považuje za podhodnocený o pět až sedm miliard (což při celkových výdajích 717 není mnoho, ale, jak říká Hampl, „o důvod víc rozpočtovat řádně“), výběr peněz od státních podniků je naopak o pět miliard nadsazený.
Nelze vyloučit, že někde v útrobách dlouhého a nepřehledného rozpočtového rozpisu je skrytá vata, která nejisté položky nakonec vyrovná. Může se například stát, že se nestihne utratit všechno v privilegovaných oblastech, jako jsou dopravní infrastruktura nebo armáda, které vláda hodně nafoukla.
Pokud ne, pak výše uvedený výčet znamená, že v rozpočtu hapruje zhruba stejně peněz, o kolik má klesnout rozpočtový deficit. Slibované úsilí o nápravu veřejných financí by tak v posledním roce mělo nulový výsledek.
Ani to, vzhledem ke skutečnosti, že jde o volební rok, kdy je rozdávání obvyklé, by však v kontextu zdejšího dění nebyla zas taková tragédie. Z covidových deficitů, na úrovni přes pět procent hrubého domácího produktu, se Fialova vláda propracovala na polovinu, k tomu navíc prosadila úpravu penzijního systému, která ušetří peníze do budoucna.
Rozpočtové dobrodružství 2025 začíná, ale žádnou divokou jízdu nečekejme, nanejvýš mírné vykolejení v mezích předvolebního normálu.
