Článek
Původně mělo jít o úlevu od papírování. Teď ale mají finanční úřady těžkou hlavu kvůli daňovým únikům a pracné kontrole. Trik funguje jednoduše: některé firmy nebo živnostníci si začali přifukovat své náklady přes účtenky za drobné výdaje, jako jsou pohonné hmoty nebo stavební materiály. Doklady do 10 tisíc korun totiž není potřeba přikládat k daňovému přiznání, a tak podnikatelé tyto náklady nadsazují a účtenky si pro případ kontroly opatřují na černém trhu.
Obchod s účtenkami už nepokrytě běží na internetových bazarech, a tak si Finanční správa vytvořila systém speciálních kontrol, zaměřených jen na tuto problematiku. Do kontrolní sítě spadli poplatníci vytipovaní podle toho, že drobných „účtenkových“ výdajů vykazovali neobvykle moc.
První kolo kontrol ukázalo, že fixloval víc než každý druhý. Celkový daňový únik překročil sto milionů korun. Další kolo s širším záběrem se chystá na příští rok.
„Je potřeba to zastavit. Pokud jde už o takovou drzost, že někdo doklady nabízí k prodeji, tak stát musí zareagovat,“ přibližuje generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.
Praxe se týká daně z přidané hodnoty. Obecně platí, že plátci této daně ušetří, když mají dost vlastních výdajů. DPH funguje tak, že firma nebo živnostník v daňovém přiznání uvedou, kolik sami utratili za to, co potřebují k výkonu svého podnikání. Stát jim daňovou přirážku u těchto nákupů odpouští, proto je výhodné vykázat takových nákupů co nejvíc.
U faktur nad 10 tisíc korun musí plátci uvést v rámci takzvaného kontrolního hlášení protistranu, komu zaplatili. Spárováním údajů lze tyto velké výdaje snadno zkontrolovat. U menších výdajů si ale plátci účtenky jen schovávají a překládají je, až když finanční úřad přijde na kontrolu. Do přiznání je jen sečtou do jedné kolonky.
V praxi proto mnozí blafují a drobné výdaje si jednoduše vymýšlejí – v naději, že kontrola nikdy nepřijde. Účtenky buď vůbec nemají, nebo si je shánějí pro případ kontroly od těch, kdo je nepotřebují. Podle zpráv z médií je běžnou praxí, že papírky z pokladen si schovává obsluha čerpacích pump a přivydělává si jejich prodejem. Nebo že podnikatelé, kterým nezáleží na výši příjmů, vydávají fiktivní faktury.
Každý druhý podezřelý skutečně podváděl, říká Finanční správa
„Víc než polovina kontrolovaných subjektů použila účtenky neoprávněně,“ uvádí k prvnímu kolu kontrol Jiří Žežulka, ředitel daňové sekce Finanční správy. Do něj spadlo 713 firem a podnikatelů. Hotovo je 224 kontrol, v 57 procentech případů se našla nesrovnalost. Doměřená daň dosáhla dohromady 122 milionů korun. Nejčastěji se fixlovalo právě s doklady za benzin a naftu, dále pak s účtenkami z hobbymarketů a fakturami za stavební práce.
Podle Žežulky nelze zjištěnou praxi rovnou zobecnit na celou ekonomiku, protože kontroly se týkaly jen vysoce podezřelých poplatníků. Vzhledem k malému vzorku lze ale na druhou stranu očekávat, že celkové úniky tohoto druhu budou v řádu miliard korun.
Proto chce Finanční správa v kontrolách pokračovat. Stejně jako v prvním kole, i příští rok se budou prověrky zaměřovat na takové podnikatele a firmy, u kterých drobné výdaje do 10 tisíc korun tvořily přes 90 procent celkových nahlášených výdajů. V dalších kolech kontrol se bude záběr postupně rozšiřovat.
Protože ruční kontrola účtenek se ukázala jako velmi pracná a vzhledem k jejich obřímu počtu i neefektivní, finanční úřady vedle kontrol nasazují také nové automatizované čtečky dokladů. Zatím jich úřady sdílejí jen pár na celou republiku, výhledově mají být k dispozici nastálo ve všech krajích.
