Jurečka: Minimální mzda letos neporoste

Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nevidí pro letošek prostor pro růst minimální mzdy. Vláda by na její zvýšení přistoupila, pokud by se na něm dohodli odbory a zaměstnavatelé. Jurečka to řekl novinářům po jednání odborů a zaměstnavatelů o nastavení pravidelné valorizace nejnižších výdělků.

Odboráři požadují navýšení minimální mzdy o 1000 korun od července a od ledna o dalších 1200 korun na celkem 19 500 korun. Zaměstnavatelé jsou proti.

„To, že by se minimální mzda ještě v letošním roce zvýšila, na to prostor nevidím,“ řekl Jurečka. Podle něj o tom debatovala vládní koalice.

Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od letošního ledna o 1100 korun na 17 300 korun. Podle odborů je částka nízká a víc se vyplácí na Slovensku i v Polsku. Podle Hospodářské komory by přidání zvedlo tlak na růst ostatních mezd, navýšení by posílilo inflaci. „O dalším zvýšení minimální mzdy nebudeme s odbory vést žádnou debatu,“ sdělil ČTK mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Přiměřené minimální mzdy upravuje evropská směrnice, kterou Unie přijala loni. Doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Podle údajů Českého statistického úřadu činila loni průměrná mzda 40 353 korun. Medián se v posledním loňském čtvrtletí dostal na 37 463 korun.

Podle doporučeného podílu by tak minimální výdělek činil 20 200 či 22 500 korun. Členské státy mají na uvedení předpisu do praxe dva roky.

Podle Jurečky zatím dohoda na vzorci není. Není jasné, zda česká minimální mzda bude vycházet z mediánu či z průměrného výdělku. Stanovit se také musí, z jakého období se částka pro výpočet vezme. Může to být pro daný rok předloňská mzda, loňská za tři čtvrtletí, nebo předpokládaná.

„Jednání začala. Neodcházíme, že bychom měli jasnou dohodu. Je tady vůle najít nějakou shodu, aby minimální mzda mohla předvídatelně, ale zároveň důstojně růst,“ uvedl Jurečka.

Podle plánu by se minimální mzda měla na stanovenou hranici dostat v příštích letech postupně. Jurečka uvedl, že by byl rád, aby od ledna byla minimální mzda „součástí konceptu postupného navyšování“.

Na minimální mzdu se váže zaručená mzda. Vyplácí se v osmi stupních podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce. Pohybuje se mezi nejnižším výdělkem a jeho dvojnásobkem. Pro letošek vláda upravila jen nejvyšší a nejnižší částku, šest stupňů mezi nimi nezvedla.

Podle Jurečky není shoda zatím ani na tom, zda by měla zaručená mzda do budoucna zůstat. Ministr uvedl, že se buď zruší a upraví ji vyšší kolektivní smlouvy, minimální mzda by pak rostla výrazněji. Druhou cestou je ponechání zaručených výdělků s nižším růstem minimální mzdy, popsal Jurečka.

Zaměstnavatelé by odpojení zaručených mezd od minimální mzdy uvítali. Odbory jsou proti. Podle odborářů je podstatné, z jakých částí se bude podíl mediánu či průměrné mzdy počítat.

„Pokud to budete vypočítávat z průměrné mzdy dva roky zpátky, tak to samozřejmě není pro nás akceptovatelné, protože už se nejedná o 50 procent průměrné mzdy,“ řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle něj se debatovalo o možnosti vycházet například z červencové predikce pro další rok. „Myslíme si, že predikce je dobré vodítko,“ uvedl odborář.