Článek
Česká ekonomika míří do recese. Domácnosti začínají mít výrazné problémy vyjít se svými příjmy. Vláda Petra Fialy (ODS) prohlubuje schodek rozpočtu a hledá nové příjmy.
Ministerstvo financí proto v rámci tzv. widfall tax, tedy daně z mimořádných zisků, která má na evropské úrovni platit hlavně pro energetické či rafinérské společnosti, rozšířila záběr i o zdanění bank. Daň by podle vlády měla celkově v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok, v dalších letech by pak mělo jít o 39 a 25 miliard korun.
Bankéři s daní přirozeně nesouhlasí. Tvrdí, že výnos daně bude třetinový a ostře se proti ní vymezují. „Když zavedeme windfall tax, vysíláme tím negativní signál do zahraničí. Analytici se na to už nyní ptají. Každý takový krok, který nebudeme debatovat, se nám dřív nebo později vymstí,“ tvrdí šéf České spořitelny Tomáš Salomon, který spolu s dalšími bankéři vystoupil na konferenci Banka roku v budově České národní banky.
Podle něho je to podobně špatný signál jako například zrušení elektronické evidence tržeb (EET), které schválila vláda od příštího roku. Firmy se podle něho přesouvají k práci s hotovostí, kde je snadnější neplatit daně.
„Když nejmenovaná plovoucí restaurace u Rudolfina přestane brát karty a pošle mě dolů do bankomatu, je to signál pro všechny zahraniční turisty, kteří tam rádi chodí, že se přesouváme od civilizované země k banánové republice,“ dodává Salomon.
S tím, že nová daň pro bankovní sektor přinese nestabilitu, souhlasí i poradci. „Došlo k prohloubení zdanění i na banky. Dopad na Česko nebude pozitivní,“ myslí si Ladislav Malůšek, partner poradenské firmy KPMG.
Jsme napřed
Bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl návrh zvláštní daně pro banky hájí. Argumentuje hlavně tím, že bankám v minulých letech výrazně narostla bilanční suma (tedy objem spravovaného majetku) kvůli kurzovému závazku a nízkým úrokovým sazbám.
„Pro banky znamenala nízká úroková sazba nastavená centrální bankou především to, že prodávaly mnohem více úvěrů, než by prodaly,“ říká Hampl, který nyní vede Národní rozpočtovou radu.
Jinými slovy, banky mají i vyšší úrokové příjmy. Tyto úrokové příjmy pocházejí hlavně z hypotečních úvěrů a dalším velkým zdrojem zisků bank je to, že si volné peníze ukládají na vysoký úrok u České národní banky.
Při bouřlivé diskuzi v ČNB Hamplovi oponoval šéf Komerční banky Jan Juchelka. „Kde byli kritici, když byly úrokové sazby na nule? Kde byla empatie s bankami, které v tom prostředí musely podnikat? Naše čistá úroková marže se zvýšila z úrovně 2,2 na 2,25 procenta,“ uvedl Juchelka.
Podle Hampla však zavedou daň z mimořádných zisků na banky postupně i další státy v Evropě.
„Tak jako Česká republika předbíhala zbytek Evropy tím, že ČNB šla rychleji nahoru se základní úrokovou sazbou, tak já tady místopřísežně prohlašuji, že moje silné očekávání je, že tak jako půjdou sazby centrálních bank nahoru i jinde v Evropě, tak bude přibývat zemí, které budou zavádět windfall tax v bankovním sektoru. My prostě jen předjímáme ten zbytek ekonomiky,“ věří.
