Šéf amerického Fedu: V měnové politice budeme ještě nějakou dobu přísnější

Americký Fed znovu zpřísňuje svou měnovou politiku ve snaze ochladit domácí ekonomiku a utlumit inflaci, která se stále nachází poměrně vysoko nad dvouprocentním cílem centrální banky.

Poprvé od loňského března však úroky rostou „pouze“ o čtvrt procentního bodu, čímž se hlavní sazba dostává do pásma 4,50 až 4,75 procenta.

Trhy s tímto scénářem vesměs počítaly, neboť inflace v USA již několik měsíců v řadě zpomaluje. Na druhou stranu se však objevovaly hlasy, že přehřátý trh práce v USA by si zasloužil razantnější zvednutí úroků, byť byla pravděpodobnost tohoto scénáře minimální.

V doprovodném prohlášení centrální banka uvedla, že inflace se poněkud zmírnila, ale nadále zůstává zvýšená. Naznačila také, že další zvyšování úroků bude následovat. Žádná zmínka o ukončení režimu zvyšování sazeb v prohlášení naopak není.

Na následné tiskové konferenci před novináři šéf Fedu Jerome Powell uvedl, že úplné účinky zvýšení sazeb se teprve projeví.

„Aktivita v oblasti bydlení nadále slábne a spotřebitelské výdaje se zdají být utlumené. V měnové politice ale budeme pravděpodobně muset ještě nějakou dobu zachovat přísnější postoj,“ řekl. Dále dodal, že centrální banka bude potřebovat podstatně více důkazů, aby si byla jista, že inflace je na cestě k poklesu.

„Dlouhodobá inflační očekávání zůstávají dostatečně ukotvena, ale čím déle zůstává inflace vysoká, tím je pravděpodobnější, že zůstane zakořeněna i nadále,“ zmínil.

Dolar během Powellova projevu začal vůči ostatním měnám oslabovat. Zisky si proti němu připisovala i česká koruna, když se jeden dolar prodával za přibližně 21,64 korun. Hlavní americké akciové indexy naopak zamířily vzhůru.

Svého vrcholu dosáhla inflace v USA loni v červnu, kdy se přehoupla přes devítiprocentní hranici. Od té doby však postupně klesá a v prosinci její meziroční růst zpomalil na 6,5 procenta.

Dobrou zprávou pro centrální banku v čele s Powellem je i pokles takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavější ceny potravin a energií. Ta v prosinci klesla na 5,7 procenta z listopadových šesti procent.

Když k tomu připočteme i nižší inflační očekávání amerických domácností a firem, nemusí být postupný obrat v měnové politice Fedu příliš daleko.

Americký Fed ve snaze srazit vysokou inflaci zvýšil svou hlavní sazbu již poosmé v řadě. Úroky už však nerostou tak rychle jako na předchozích zasedáních. V prosinci centrální banka zvedla základní sazbu o půl procentního bodu.

„Fed je nyní v dobré pozici. Prostor pro další zvyšování sazeb mají američtí centrální bankéři ještě poměrně velký. Trh práce v posledních týdnech vykazuje velmi slušnou kondici, zatímco inflace zpomaluje. Fed tedy může jít se sazbou ještě výše, ale konec utahování měnových podmínek se pravděpodobně významně přiblížil,“ uvedl analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.

„Zasedání nepřineslo zásadní překvapení, trhy reagovaly jen zvýšenou volatilitou. V průběhu tiskové konference jsme se dočkali výrazného růstu akciových indexů, zlata i eura proti dolaru. Nezaznělo však nic překvapivého a dle mého názoru obchodníci vyhodnotili, že dosavadní slova guvernéra jsou méně jestřábí, než se očekávalo,“ komentuje středeční zasedání analytik Jiří Tyleček ze společnosti XTB.

„Krátce po tiskové konferenci však trhy začaly mírně korigovat. V zásadě ale v prohlášení a na následné tiskové konferenci nezaznělo nic, proč by obchodníci měli mít špatnou náladu. Na druhou stranu však riziková aktiva mají za sebou několik týdnů růstu, takže korekce se v následujících dnech nedá vyloučit,“ dodává.

„Šéf centrální banky varoval před předčasným uvolňováním politiky. Prakticky tak vyloučil snižování úroků od září, na které sází trh. Navzdory jestřábí rétorice však akcie posilují. Je ale pravděpodobné, že trhy mohou zkorigovat během zítřejší obchodní seance – takový vzorec investorského chování jsme již těsně po zasedání mnohokrát zažili,“ uvedl portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

„Nepředpokládám, že by středeční shromáždění amerických centrálních bankéřů mělo vliv na měnovou politiku České národní banky, která bude s největší pravděpodobností nadále držet úroky beze změny navzdory neakceptovatelně vysoké inflaci,“ uzavírá.

Úrokové sazby jsou hlavním nástrojem měnové politiky centrálních bank. Zvyšování úroků podle ekonomických pouček pomáhá zpravidla brzdit inflaci, obvykle však má negativní vliv na hospodářský růst. Šéf Fedu Jerome Powell už dříve varoval, že současná měnová politika centrální banky, nutná k potlačení vysoké inflace, bude přísná a pocítí to nejspíš jak podniky, tak domácnosti.

Zatímco významné světové centrální banky v čele s Fedem a Evropskou centrální bankou (ECB) kvůli obavám z vysoké inflace úrokové sazby zvyšují, v případě zasedání České národní banky (ČNB) konaného tento týden ve čtvrtek se žádná změna opět neočekává.

Hlavní úroková sazba tak s největší pravděpodobností zůstane i nadále na sedmi procentech, přestože už i Mezinárodní měnový fond (MMF) v krátkodobém horizontu doporučuje sazby ještě zvýšit. Údaje o lednové inflaci v Česku zveřejní Český statistický úřad v úterý 14. února.

Aktualizace: Doplnili jsme text o vyjádření guvernéra Fedu Jeroma Powella a komentáře analytiků.