Jednou zvýšená cena se nemění. Energetici a potravináři drží inflaci vysoko

Inflace hlásí v listopadu zpomalení na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Přesto se ceny nesnížily a zůstaly na úrovni předchozích měsíců.

O tom, že Češi zaplatí za stejné zboží zhruba stejné ceny jako v létě, rozhodly především energie a potraviny, které byly hlavním důvodem historického růstu cen v letech 2021 až 2023. Jejich ceny totiž dodnes nezačaly klesat.

Překvapuje to zvláště u energií, které na světových trzích s komoditami proti loňsku zlevnily o desítky procent. Český statistický úřad však dosud nezaznamenal, že by světový trend jakkoli zasáhl maloobchodní ceny v Česku.

Ve srovnání s rokem 2020, tedy s obdobím, než ceny energií začaly růst, nakupují Češi elektřinu a teplo o 60 procent dráže, za uhlí platí o osmdesát procent víc, plyn dosud stojí dvojnásobek. Od letních měsíců se na tom nic nezměnilo, i když dodavatelské firmy snížení cen inzerují.

Neklesají ani ceny za služby, jejichž provozovatelé zdražení zdůvodňovali právě drahými energiemi. Konkrétně stočné je oproti roku 2021 dražší o 42,4 procenta. Vodárenské podniky přitom o nižších sazbách někdy v budoucnu ani nemluví.

Také potraviny se po loňském historickém zdražení drží nad úrovní z konce minulého roku. Některé druhy potravin v čele s mlékem, pečivem a tuky zdražovaly nejvíc v minulém roce a letos své ceny mírně snížily.

Proti tomu například ovoce, zelenina, nebo nealkoholické nápoje se na loňské inflaci podílely menším dílem, letos však ztrátu „dohnaly“. V důsledku zdražily za necelé dva roky všechny potraviny s výjimkou ryb zhruba o 25 procent. Vyšší případně nižší náklady na dopravu, energie a další suroviny v tom nehrají rozhodující roli.

Nově se tahounem inflace stávají ceny nájemného, které meziročně rostou o 7,4 procenta, nejrychleji v Evropě po Slovinsku, Maďarsku, Rakousku a Rumunsku.

Ekonomové upozorňují, že tuzemská inflace klesá jen díky tomu, že se zvyšuje srovnávací základna. V tom není Česko mezi evropskými zeměmi výjimkou, podle Eurostatu ovšem zaznamenali cenový pokles například Němci, Francouzi, Nizozemci, Portugalci, Estonci, Lotyši a Chorvati.

Nepříliš povzbudivá data o inflaci zpochybnila vyhlídku, že Česká národní banka sníží na svém předvánočním zasedání základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent aspoň o 0,25 procenta.

„Prosincové zasedání zůstává velmi nejisté. Některé z posledních zpráv skutečně nevyznívají úplně optimisticky,“ připouští Jan Bureš z Patria Finance.