Jedna ruka dává, druhá bere. Na čerpadla jdou miliardy, provoz ale zdražil

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Letošní poplatky v regulované složce ceny elektřiny jsou pro domácnosti s tepelným čerpadlem, přímotopem nebo hybridním vytápěním nepříjemným překvapením. Z nejběžnějších distribučních sazeb je u D57d, která je určena právě čerpadlům, procentuální meziroční skok v nákladech vůbec nejvyšší.

V peněžním vyjádření však za MWh v tarifu pro tepelná čerpadla zaplatí odběratel méně než v sazbě D02d. Nižší distribuční sazby totiž dlouhá léta doplácely na otopné tarify.

„V Česku máme dlouhodobou tradici preferování otopných tarifů. Začalo to záhy po revoluci, kdy se zjednodušeně řečeno plánovala velká elektrifikace vytápění. Je pravdou, že standardní odběr v sazbě D02d křížově dotuje odběr například se sazbou D57d. Z historie existuje velká zásoba nerovnováhy a zvýhodnění především otopných tarifů vůči ostatním,“ říká ředitel strategie poradenské společnosti v energetice EGÚ Brno Michal Macenauer.

Ta se od letošního roku mírně snižuje. „Například pro jistič 3×20 A a roční spotřebu 5 MWh, která je možná jak na místě s elektrickým topením s D57d, například v malém bytě, tak v rodinném domku bez elektrického vytápění s D02d, zaplatíte nově čistě za distribuci v D02d přibližně dvakrát více než v D57d. Podle bývalého ceníku to bylo 2,3krát více. Pro 10 MWh odběr by to ale bylo nyní 2,7 a dříve 3,4krát,“ vysvětluje Macenauer.

Rozdíl v regulované složce by se měl mezi sazbami postupně snižovat i v příštích letech. „Komplexní změny na hladině nízkého napětí budou teprve následovat, obecně ale platí, že v budoucnu by zákazník měl být oceňován za to, že dokáže své chování přizpůsobit potřebám soustavy. Se stávajícím rozdělením sazeb podle typů spotřebičů už se nepočítá,“ popisuje mluvčí ERÚ Jan Hamrník.

Provoz tepelných čerpadel se tak oproti loňsku prodraží, a to i s ohledem na pokles obchodní ceny elektřiny. Vyšší náklady způsobuje především velká spotřeba energií, která se v sazbě D57d pohybuje kolem 8,2 MWh za rok. V celkovém součtu (silové i regulované složky) si domácnost připlatí o více než třetinu oproti roku 2022.

„Navýšení regulovaných cen se projeví nejvíce u zákazníků, kteří mají vysoký odběr elektřiny ze soustavy, typicky u zákazníků, kteří používají elektřinu na vytápění. Je to dáno tím, že primárně rostou ceny spojené s odebraným množstvím elektřiny, jako je složka ceny na podporu elektřiny z POZE, cena za systémové služby a také variabilní cena zajišťování distribuce elektřiny kryjící náklady na ztráty,“ říká Hamrník.

V sazbě D57d je sice většina položek stále levnější než u ostatních tarifů, a to pokud jde o silovou složku. Vysoká spotřeba na vytápění elektřinou však zapříčiní, že tyto domácnosti mají na energie celkově vyšší náklady.

Roční náklady na regulovanou složku se v roce 2024 zvedly o 10 023 Kč na 19 574 Kč. Lidé, kteří elektřinou vytápějí, mají dvoutarifní sazbu. Ve vysokém tarifu se cena distribuce jedné MWh oproti loňsku zvedla o 428 Kč, v nízkém tarifu (noční proud) se zvýšila o 313 Kč za MWh. Nejvíce se v rámci D57d zvedla platba za jistič, a to o 857 Kč za rok. Loni přitom meziročně vzrostla jen o 15 Kč.

„Tyto ceny reflektují reálné náklady vznikající v roce 2024, pro rok 2025 očekáváme snížení variabilní ceny zajišťování distribuce elektřiny kryjící náklady na ztráty. Tedy u vyšších odběrů by cena naopak měla více klesat,“ říká Hamrník. Platby se však zvedly u všech sazeb, včetně distribuce.

Tuzemští majitelé tepelných čerpadel jsou na tom však stále lépe než v zahraničí, kde nejsou cenové rozdíly u jednotlivých sazeb tak vysoké. „V Česku bylo zvýhodnění otopových odběrných míst historicky vyšší než v zahraničí, kde se platí víc bez rozdílu odběrného místa,“ říká Macenauer.

Tepelná čerpadla podle předsedy Asociace pro využití tepelných čerpadel Radka Červína ztrácejí konkurenceschopnost vůči ostatním zdrojům vytápění zejména kvůli vyšší ceně elektřiny.

„Stále však platí, že provoz tepelného čerpadla je zásadně výhodnější,“ říká Červín. „Pokud dojde k výraznému snížení rozdílu v nákladech mezi plynem a elektřinou, může to některé uživatele demotivovat a raději si místo tepelného čerpadla pořídí nový plynový kotel.“

Zdražení provozu čerpadel se však může jevit jako paradoxní vzhledem k tomu, že stát tepelná čerpadla masivně podporuje dotacemi, a to od roku 2009 v rámci programu Zelená úsporám nebo v rámci výměny kotlů na pevná paliva kotlíkovými dotacemi od roku 2015.

„V programu Nová zelená úsporám bylo v loňském roce schváleno 15 380 žádostí o tepelná čerpadla v objemu dotací 1,5 mld. Kč, tj. cca 1281 žádostí za měsíc. Od ledna 2024 evidujeme 1115 přijatých žádostí,“ říká mluvčí Ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. Dalších 8350 žádostí na tepelná čerpadla za 1,5 mld. Kč se od roku 2022 sešlo v rámci kotlíkových dotací.

S vyššími náklady na energie se také prodlužuje doba návratnosti investice do tepelného čerpadla. Jeho pořizovací cena se podle typu pohybuje od 150 do 450 tisíc Kč. Z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) na něj však mohou získat dotaci ve výši až 50 procent ceny. Od září 2023 Ministerstvo životního prostředí v rámci NZÚ podporuje také výměnu plynového kotle za tepelné čerpadlo. Podporu mají také v rámci kotlíkových dotací na výměnu neekologických kotlů pro nízkopříjmové domácnosti, přičemž dotace může pokrýt až 95 procent pořizovacích nákladů.

ERÚ i MŽP však fungují nezávisle na sobě. Dotační podpora určitých zdrojů nemá na cenová rozhodnutí ERÚ žádný vliv, stejně jako MŽP nezasahuje do činnosti regulátora. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU‑ČSL) k cenovému rozhodnutí pro rok 2024 dříve pro Hospodářské noviny uvedl: „Přiznám se, že mě také ta nová tarifní struktura týkající se tepelných čerpadel překvapila. A ne zrovna pozitivně.“

Současná situace připomíná 90. léta, kdy stát podporoval dotacemi nákup a instalaci elektrických přímotopů a tento způsob vytápění prezentoval jako ekologický. S postupným zdražováním proudu se však přímotopy přestaly vyplácet a staly se nejdražším způsobem vytápění vůbec.