Jeden proti pěti. Jak ČNB ukončila éru slabé koruny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když se 6. dubna 2017 sešli členové bankovní rady České národní banky na mimořádném zasedání, měla za sebou centrální banka již téměř tři a půl roku intervencí proti koruně. Těmito operacemi, které domácí měnu oslabovaly vůči euru, chtěla ČNB pomoci české ekonomice stále se zotavující z dopadů globální finanční a hospodářské krize.

V pondělí centrální banka zveřejnila protokoly z měnových zasedání roku 2017. Lhůta sedmi let od vzniku daných dokumentů je v ČNB standardní. V případě rozhodování o devizových intervencích přinášejí protokoly kromě jmenovitého zápisu debaty bankovní rady také konkretizovaný výsledek rozhodování.

Zatímco přímo v dubnu 2017 ČNB oznámila pouze to, že intervence ukončuje, nyní se lze dočíst, že ze šesti přítomných členů bankovní rady (celkový počet je sedm) jich pro ukončení operací proti koruně hlasovalo pět. Opačně se vyslovil pouze tehdejší viceguvernér Mojmír Hampl, který nyní předsedá Národní rozpočtové radě (NRR).

Hampl tehdy argumentoval tím, že pozdější výstup z intervencí by pomohl centrální bance lépe naplňovat cíl inflace. Ten má ČNB stanoven na dvě procenta s tolerančním pásmem jednoho procentního bodu oběma směry.

„I z jeho (Hamplova) pohledu kurzový závazek splnil to, co měl, ale musí ještě zdárně ‚doběhnout do cíle‘. Podle něj to není otázka jen několika týdnů, ale několika měsíců. Pozdější ukončení kurzového závazku by zvyšovalo robustnost plnění inflačního cíle a měnová politika by byla i při výskytu negativních šoků v komfortnější situaci,“ uvádí se v protokolu ze zasedání.

Hampl by nyní ohledně rozhodování o konci intervencí nic neměnil, zato by ale podle něj měly začít dříve.

„Nemám nic, co bych měnil na rozhodování v roce 2017. Chtěl jsem kurzový závazek ukončit později, například dle okolností až v polovině roku, s tím, že pak budeme schopni jako ČNB rychleji zvedat, tedy ‚normalizovat‘ sazby a dostat je zpět na neutrální úroveň. Takto jsme sice ukončili kurzový závazek v dubnu, ale k trochu normálnějším sazbám jsme se dostávali velmi pomalu a klopotně,“ uvedl Hampl pro SZ Byznys.

„Pokud bych něco přehodnotil na svém minulém rozhodování, tak rok 2013. Myslím, že kurzový závazek měl začít o několik měsíců (či čtvrtletí) dříve, ne až v listopadu roku 2013, kdy byl mým rozhodujícím hlasem spuštěn,“ napsal Hampl.

S Hamplovými argumenty souzněl člen bankovní rady Marek Mora. Nynější náměstek ministra financí se však nakonec přiklonil k většině.

„Osobně by (Mora) ještě s exitem možná trochu počkal, abychom zvýšili pravděpodobnost jeho úspěšné realizace a plynulého přechodu ke zvýšení úrokových sazeb. Ale je ochoten pro něj hlasovat již dnes v zájmu dosažení větší shody při tomto klíčovém rozhodnutí,“ uvádí protokol ČNB.

Tehdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok naopak neviděl v prodlužování intervencí žádný výrazný přínos.

„Celkově je nyní správný čas ukončit kurzový závazek, odkladem exitu o několik týdnů bychom z pohledu vývoje makroekonomických čísel nic hmatatelného nezískali. Nebyla by to zásadní pojistka pro udržitelnost plnění inflačního cíle,“ uvedl podle protokolu Rusnok.

Česká národní banka nakoupila od listopadu 2013 do dubna 2017 celkem 75,9 miliardy eur. Na trhu přitom nebyla aktivní po celou tu dobu. Po první „ráně“ v objemu 7,5 miliardy eur v listopadu 2013 se na trh vrátila až v červenci 2015, a setrvala zde do konce intervencí.

Poté nechala ČNB korunu volně plavat, oznámila ovšem, že je „v případě potřeby připravena možné nadměrné kurzové výkyvy zmírňovat svými nástroji“.

Na trh se centrální banka s intervencemi vrátila v květnu 2022, tentokrát však v opačném gardu – prodávala eura, aby tak pomohla koruně. Tu oslabovaly výroky nastupujícího guvernéra Aleše Michla o jeho preferenci stability úrokových sazeb pronesené v situaci, kdy trh počítal s dalším zpřísňováním měnové politiky.

ČNB od května do října 2022 prodala 25,6 miliardy eur neboli zhruba třetinu objemu nakupeného během intervencí v letech 2013 až 2017. ČNB za eura nakupovala korunu, čímž posilovala její kurz a snažila se tím zmírnit „dováženou“ inflaci.

Centrální banka je nicméně na případnou obranu koruny stále dobře vybavena. Objem jejích devizových rezerv ke konci loňského roku činil 133,4 miliardy eur (3,3 bilionu korun). České rezervy jsou přitom nadprůměrně vysoké vzhledem k výkonu ekonomiky. Jejich objem na konci loňského roku představoval přibližně 45 procent hrubého domácího produktu.