Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hlavní index tokijské burzy vyšplhal ve čtvrtek na čerstvý rekord a poprvé v historii zavřel nad hranicí 42 000 bodů. Asijským trhům obecně pomáhala v růstu perspektiva snižování úrokových sazeb ve Spojených státech. Uvolnění měnové politiky Fedu by mělo vzhledem k vůdčímu postavení dolaru globálně podpořit chuť investovat.
Index Nikkei 225 si připsal jedno procento zejména díky technologickému sektoru, kde subdodavatele Applu podpořila zpráva, že americká firma plánuje ve druhém pololetí navýšit oproti loňskému roku dodávky iPhonů.
Vývoj indexu japonských akcií Nikkei 225 v roce 2024.
Japonské akcie také podporuje očekávání solidní výsledkové sezony tamních firem, především těch zaměřených na vývoz, kterému pomáhá slabší kurz domácí měny jenu.
S ohledem na stále neduživé výkony domácí ekonomiky se totiž vzdaluje možnost, že by japonská centrální banka (Bank of Japan) dál zvyšovala úrokové sazby, které v březnu zvedla poprvé od roku 2007.
„Investoři čím dál víc očekávají, že japonské firmy vykážou výsledky nad očekáváním, některé dokonce vzestupně revidují výhledy celoročních výsledků,“ uvedl pro agenturu Kyodo hlavní stratég makléřské firmy Daiwa Securities Kendži Abe.
Hrubý domácí produkt Japonska klesl v prvním čtvrtletí meziročně po nečekané revizi vládních dat o 2,9 procenta, zatímco původně se uvádělo snížení o 1,8 procenta. V posledním loňském kvartálu japonská ekonomika přidala pouze 0,1 procenta.
Mezinárodní měnový fond předpovídá japonské ekonomice pro letošní rok růst o 0,9 procenta, tedy pomalejší než loňských 1,9 procenta. Za volnějším tempem expanze vidí experti fondu především fakt, že odezní jednorázové vlivy, které ekonomiku poháněly v loňském roce, což byl na prvním místě skok v počtu a výdajích zahraničních turistů.
Japonsko by se podle MMF mohlo do roku 2027 vrátit na pozici světové trojky za Spojenými státy a Čínou. Nyní patří třetí příčka Německu.
Záblesk naděje přinesla vedle optimistických vyhlídek u výsledků firem také nedávná data o průmyslových objednávkách, která naznačila, že by se ekonomika mohla opírat o solidní investiční aktivitu. Tu pohání například snaha uvádět do provozu více technologií šetřících lidskou práci, motivovaná prohlubujícím se nedostatkem pracovní síly.
Podle loňské studie Recruit Works Institute by měl počet práceschopných Japonců do roku 2040 klesnout oproti úrovni roku 2020 o jednu pětinu na 59,8 milionu. Země má přitom celkem 126 milionů obyvatel.
Vedle toho propočetli experti z Value Management Institute, že Japonsko bude muset do roku 2040 čtyřnásobně navýšit počet zahraničních zaměstnanců na téměř sedm milionů, pokud chce udržet průměrné tempo ročního hospodářského růstu nad úrovní jednoho procenta.
