Jak vláda čaruje s rozpočtem. Hampl o schovaných výdajích

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Penzisté byli až dosud jedinou skupinou, které se automaticky s inflací přidávalo. S novým státním rozpočtem na příští rok, který čeká schvalování ve Sněmovně, se situace změní. Od roku 2024 bude stát nově automaticky zvyšovat další tři platby – a hned ty největší z celého rozpočtu.

Půjde o platby státu za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění. Dále platy učitelů v regionálním školství. A taky výdaje na obranu, aby Česko splnilo své závazky plynoucí z členství v Severoatlantické alianci.

„My jsme z toho celkem nervózní, protože tyto čtyři výdajové položky, penze, školství, zdravotnictví a obrana, jsou shodou okolností čtyři vůbec největší ve veřejných financích,“ říká Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys.

Zmíněné položky tak podle Hampla dostaly od vlády nekonečný bianco šek na více peněz. Na ostatní položky zbude naopak méně.

„Vláda vyjadřuje své priority tím, že dá některé výdajové položce nekonečné privilegium, že tahle výdajová položka bude bez další politické diskuze automaticky narůstat o nějakou sumu.“

Mandatorní výdaje mají podle návrhu státního rozpočtu na příští rok činit 1347 miliard korun a padne na ně 70 procent všech příjmů.

Ze začarovaného kruhu povinných výdajů je v praxi nemožné vystoupit. Alespoň se to dosud žádné západní zemi nepodařilo. „Představit si, že ta automatická valorizace jednou zmizí, je politicky téměř nemožné. Nenašli jsme žádnou západní demokratickou zemi, ve které by došlo k deindexaci (zrušení automatické valorizace, pozn. red.) nějaké významné výdajové položky.“

V konsolidačním balíčku sice vláda bolestně seškrtala výdaje za miliardy a zvýšila daně hned na několika místech, velkou část konsolidačního úsilí vlády však nové výdaje zase pohltí, konstatovala Rozpočtová rada.

Strukturální schodek, který si s sebou Česko vleče nehledě na to, zda je recese či konjunktura, se v příštím roce vylepší jen nepatrně. Stále si budeme muset půjčovat i na úplně všední výdaje.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítá s tím, že strukturální schodek bude činit 2,2 % HDP. „My myslíme, že se pod nějakých dva a půl procenta můžeme dostat, že to je realistické,“ komentuje Hampl. Ještě v květnu, kdy pětice předsedů koaličních stran na tiskovce představovala konsolidační balíček, tvrdila, že schodky všech veřejných financí srazí už v příštím roce pod dvě procenta.

V příštím roce chce vláda hospodařit s deficitem 252 miliard korun. Podle Hampla není na papíře napsaný schodek „pravdivý“.

Naráží na 18 miliard korun, které vláda účetně přesunula na státní Fondu dopravní infrastruktury. „My tohle považujeme za špatnou praxi. Všechny klasické výdaje státu by se měly transparentně objevit ve výdajích jednotlivých rozpočtových kapitol. Schodek by měl být v tomto transparentní a pravdivý.“

Vláda avizovala, že ušetří také pomocí škrtů v národních rozpočtech. Poplatky za obnovitelné zdroje ovšem pouze přenesla zpět na firmy a domácnosti. Tím podle Hampla zvýší daňové zatížení Čechů. „Složená daňová kvóta stoupne o několik desetin procenta,“ říká Hampl.

Taky na straně příjmů pro příští rok vidí šéf Rozpočtové rady mezery. V návrhu má vláda podle něj necelých 19 miliard korun, které tam nemají co dělat. Jde o příjmy z daní a pojistného, které ovšem nebyly schváleny standardně výborem pro rozpočtové prognózy, upřesnil Hampl. „Kdybyste respektovala řádnou rozpočtovací praxi, tak by takovéto dodatečné příjmy nemohly nastat.“

Navíc jde o příjmy, které nemusí přijít. „Není důvod předpokládat, že se během září objevily zásadní nové informace o očekávaném daňovém a pojistném inkasu v roce 2024, které nebyly k dispozici na konci srpna,“ píše Národní rozpočtová rada ve svém vyjádření k návrhu státního rozpočtu.