Jak se alespoň trochu bránit inflaci. Podílové fondy letos Čechům vydělávají

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Průměrný český investor do podílových fondů dosáhl za prvních šest měsíců roku výnosu 5,7 procenta. V prvním čtvrtletí fondy vynesly průměrně 2,9 procenta, zatímco od dubna do konce června 2,73 procenta. Vyplývá to z dat společnosti Swiss Life Select, která sleduje výkonnost 750 investičních fondů působících na českém kapitálovém trhu.

I přes horší výsledky z minulého roku dosahuje investor do akciových fondů za poslední tři roky průměrného ročního výnosu 7,64 procenta. V pětiletém časovém horizontu, který byl poznamenán propady z přelomu let 2018 a 2019, stejně jako březnovým poklesem v roce 2020 způsobený covidem, dosáhl český investor průměrného ročního zhodnocení 5,14 procenta.

„Akciové fondy v čistém korunovém vyjádření za uplynulé tři měsíce vyrostly podle našeho ukazatele o 3,8 procenta, tedy lehce méně v porovnání se zhodnocením ve výši 4,68 procenta z prvního čtvrtletí. Vedle toho dluhopisové fondy vyrostly v druhém kvartálu o 1,64 procenta, což je podobný výsledek jako v prvních třech měsících letošního roku,“ komentuje vývoj Richard Bechník, hlavní investiční a ekonomický analytik Swiss Life Select.

Podle nedávného průzkumu Generali Investments využívá podílové fondy k investování třetina Čechů a polovina v nich má uloženo více než sto tisíc korun. Oblíbenou formou ukládání peněz jsou i spořicí účty, které momentálně nabízejí až šestiprocentní roční výnos. Nicméně ani to na pokoření inflace momentálně nestačí.

Vyšší úročení na spořicích účtech je důsledkem přísnější měnové politiky České národní banky, jejíž hlavní úroková sazba se nachází na úrovni sedmi procent, ve snaze stlačit vysokou inflaci. Ta se v červnu meziročně dostala na úroveň 9,7 procenta.

„Rekordní inflace, skokový růst cen energií i nejistota spojená s válkou na Ukrajině otřásly způsobem, jak Češi uvažují o financích. Dobrou zprávou rozhodně je to, že tři čtvrtiny lidí se z událostí roku 2022 poučily a více přemýšlejí, jak chránit svoje úspory. Na druhou stranu lidem ale chybí potřebné zkušenosti k tomu, aby svoje peníze skutečně zhodnotili. Více peněz tedy vkládají do spořicích produktů a fondů krátkodobých investic,“ uvedl obchodní ředitel Generali Investments Petr Mederly.

Po prvním pololetí hodnotí Bechník náladu investorů na finančních trzích jako kombinaci optimismu, který je hnaný novými trendy, se stále přetrvávajícími obavami z makroekonomického vývoje. Prvnímu kvartálu podle něj dominovala dobrá nálada z nenaplnění negativního scénáře ohledně evropské energetické krize spolu s lehkou nervozitou nad bankovním sektorem.

„Naproti tomu ve druhém čtvrtletí již začali někteří investoři kromě neustálého sledování vývoje inflace vyhlížet i nové atraktivní trendy, jako je umělá inteligence. Druhé pololetí bude podle našich očekávání patrně ve znamení výraznějších přesunů investic mezi jednotlivými sektory a regiony, kdy budou investoři hledat nové příležitosti zajímavých ocenění,“ dodává analytik.

V prvním pololetí nejlepšího zhodnocení dosahovaly podle dat Swiss Life Select fondy, které držely ve svých portfoliích větší váhu amerických technologických gigantů, mezi něž patří například Meta, Amazon, Google či Apple.

Výrazně naopak zaostávaly fondy čínských akcií, které poznamenalo zklamání z vývoje čínské ekonomiky. Ta se stále nenastartovala do tolik očekávaného předcovidového tempa. Ve druhém čtvrtletí se k vítězům přidaly fondy Latinské Ameriky, Japonska či střední Evropy. V uplynulých třech měsících vykázal lepší výsledky i sektor financí, což může značit postupné opadnutí obav z bankovní nestability.

„Značné výkonnostní rozdíly přinesly v prvním pololetí i pohyby na devizových trzích. Například fondy amerických akcií zajištěné do české koruny oproti stejným fondům v dolaru nabídly lepší výkonnost, která byla mnohdy vyšší i o šest procent,“ doplňuje Bechník.

Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v prvním čtvrtletí 2023 vzrostl podle údajů Asociace pro kapitálový trh (AKAT) o 29 miliard na 780 miliard korun. „Na tomto růstu se podílel jak příznivý vývoj na finančních trzích, tak i příliv nových investic,“ uvedla výkonná ředitelka AKAT Jana Brodani.

Nejvíce peněz bylo koncem března v dluhopisových fondech, kde měli Češi uloženo 257,4 miliardy korun. Ve smíšených fondech, které kombinují investice do termínovaných vkladů, dluhopisů a akcií, byl objem peněz ve výši 245,1 miliardy korun. V akciových fondech objem prostředků dosáhl 184,7 miliardy korun.

Jak název napovídá, u dluhopisových fondů je převážná část aktiv fondu tvořena obligacemi, tedy úvěrovými cennými papíry s fixním výnosem, který se emitent (ten kdo je vydává) zavazuje vyplatit věřiteli v den splatnosti dluhopisu.