Článek
Peking se bojí dopadů přísnějších amerických sankcí vůči Rusku a Íránu, od nichž levně dostává ropu. Podle agentury Bloomberg by kroky Washingtonu mohly narušit provoz zejména malých soukromých rafinerií – například těch ve východní provincii Šan-tung, kterým se někdy přezdívá „čajové konve“ kvůli jejich omezené kapacitě a využívání základního vybavení ke zpracování ropy. Tyto podniky se navíc potýkaly s klesajícími maržemi již dlouho před pátečním oznámením nejnovějších sankcí.
K těm se administrativa končícího prezidenta Joea Bidena uchýlila, aby oslabila ruské příjmy zejména z energetického sektoru. Ten totiž výrazně napomáhá k financování války na Ukrajině. Sankce zasáhnou více než 200 subjektů – například Gazprom Něfť a Surgutněftěgaz, které patří mezi hlavní producenty ruské ropy, ale také 183 plavidel, která ropu přepravovaly například do Indie nebo Číny.
Mnohé z těchto plavidel patří do takzvané stínové flotily stárnoucích tankerů provozovaných společnostmi často ze zemí třetího světa. Sankce se týkají také sítí firem, které s ropou obchodují, jak informovala agentura Reuters. Na ukončení transakcí mají čas do 12. března. Rusko by tato opatření mohla stát i miliardy dolarů měsíčně.
Sankcionované tankery v loňském roce přepravily přes 530 milionů barelů ruské ropy, což představuje asi dvě pětiny vývozu ropy po moři ze země, jak uvedla podle agentury analytická společnost Kpler. Více než polovina tohoto objemu mířila do Číny, což představuje zhruba 61 procent čínského dovozu ruské ropy po moři.
Pokud soukromé malé rafinerie v Číně přestanou dodávat benzin a naftu, budou jejich místo muset zastoupit velké státní podniky. Ty tak nyní shánějí zdroje na Blízkém východě, v Africe, ale i USA.
Ropy je dost, hlásí zbytek světa
Nahradit ruské dodávky ropy má letos podle náměstka amerického ministra pro energetické zdroje na ministerstvu zahraničí Geoffreyho Pyatta zprovoznění nebo rozšíření dalších těžby právě v USA a na Blízkém východě, ale i Guyaně, Kanadě nebo Brazílii, popisuje agentura Reuters.
Zpráva o zavedení sankcí minulý týden zvedla ceny severomořské ropy Brent. V pondělí dopoledne vyšplhala až na 81,49 dolaru za barel, což představovalo nejvyšší ceny od července minulého roku.
Spojené státy v prosinci také uvalily sankce na 35 subjektů a plavidel, které přepravovaly íránskou ropu. Íránský režim totiž podle Washigtonu využívá příjmy z ropy k financování svého jaderného programu, vývoje raket a bezpilotních letounů a k udržování konfliktů na celém Blízkém východě.
Sankce Spojených států na ruskou ropu zasáhly kromě Číny i Indii, která rovněž patří mezi důležité importéry ruské ropy. V Indii, na jejímž dovezeném objemu ropy se ta ruská podílí asi třetinou, se podle Bloombergu v pátek sešli ministr ropného průmyslu a šéfové státních rafinérských společností, aby diskutovali o budoucnosti tamního ropného a plynárenského sektoru.
Indické rafinerie podle Bloombergu v pondělí uvedly, že se také připravují na narušení dodávek ruské ropy, které by mohly trvat tři až šest měsíců a chybět by mohlo až 800 tisíc barelů denně.
