Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš opět oživil téma vykoupení menšinových akcionářů energetické skupiny ČEZ a společnost tak zcela ovládnout. Pokud by příští rok vyhrál volby a vrátil by se do vlády, plánuje podobnou operaci, jako to udělala Francie se společností Électricité de France.
Babiš v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl dva argumenty tohoto kroku. Stát by podle něj mohl nařídit nižší ceny energií, pokud by měl ČEZ ve vlastnictví.
„Takovéto pokyny by byly zásahem do trhu a je otázkou, jestli by to nenaráželo na pravidla hospodářské soutěže nebo by to nezavánělo nějakou veřejnou podporou,“ říká partner poradenské společnosti EY pro energetický sektor Blahoslav Němeček.
Záleželo by, jestli by levnější energie nabízel jen ČEZ jako dodavatel, nebo by měly být zajištěny pro celý český trh.
Podle analytika a ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora je z hlediska nákladovosti možné z pozice státního obchodníka ceny energií regulovat, ale za cenu deformace trhu. „S cenou dodávek by ostatní obchodníci nemohli konkurovat výrobním nákladům ČEZ,“ říká Gavor.
V dobách energetické krize zaznívala kritika ze strany politiků, že výrobní náklady jsou daleko nižší, než za kolik se elektřina prodává. ČEZ by však ani v rukou státu nemohl elektřinu prodávat za výrobní náklady. „Dokonce to neumožňuje ani regulační schéma, které se používá na Slovensku nebo v Maďarsku. Musí zohledňovat uznané náklady plus oprávněný zisk,“ popisuje Gavor.
Stát reguluje ceny elektřiny například ve Francii, Polsku, na Slovensku či v Maďarsku. Jde však jen o dodávky domácnostem a maloodběratelům, nikoli firmám připojeným na hladině vysokého napětí.
Pokud by stát chtěl domácnostem zajistit levnější energie, šlo by o zásadní zásah do cenové regulace, přičemž by se musela cena silové elektřiny regulovat podobně, jako je tomu u poplatků za distribuci nebo síťové služby.
Podle Gavora by bylo třeba vydat nové regulační schéma, což spadá do kompetence nezávislého Energetického regulačního úřadu. Pokud by však ceny energií měla přímo nařizovat vláda, bylo by třeba změnit i energetickou legislativu.
Taková regulace by se navíc netýkala jen zákazníků ČEZ, ale celého trhu. „Musela by být vztažena na dodávky energií pro domácnosti, těžko z ní lze vyjmout jen ČEZ,“ upozorňuje Gavor.
Pro obchodníky včetně ČEZ by to nemuselo být výhodné. Například ve Velké Británii během energetické krize dostala regulace cen obchodníky s energiemi do dočasné ztráty. „Domácnosti to teď musejí v cenách elektřiny splácet. Těžko by bylo možné přinutit firmy, aby šly do ztráty,“ říká Gavor.
Dalším důvodem pro zestátnění ČEZ Babiš uvedl větší pružnost v investicích do jaderných zdrojů, které energetická skupina právě chystá. Nejblíž je stavba pátého bloku v jaderné elektrárně Dukovany, na kterou by měl ČEZ podepsat smlouvu do konce března příštího roku. V plánu je však stavba ještě jednoho bloku v Dukovanech a výhledově i dalších dvou v Temelíně.
Podle Němečka je otázka, zda by stoprocentní vlastnictví ČEZ státem situaci nějak vylepšovalo, protože ČEZ financování jaderných bloků ze svých zdrojů neutáhne a stát je bude muset financovat tak jako tak.
„Velké bloky se dají efektivně postavit jen s nějakou státní zárukou nebo mechanismem typu contract for difference nebo něco podobného. Ručit za to bude stát. Jinak se zafinancovat nedají. Tento mechanismus bude muset být notifikován Evropskou komisí. V tom zas takové posílení nevidím,“ říká Němeček.
Naopak podle Gavora by minimálně zestátnění investora do jaderných reaktorů, tedy jaderných elektráren ČEZ, zjednodušilo proces notifikace i výstavbu. „Myslím si, že to je velice relevantní, já tu myšlenku podporuji. Záleží ale na možnostech státního rozpočtu,“ říká.
Pokud by mělo dojít jen k zestátnění části ČEZ, musela by se provést reorganizace skupiny a náročný proces spojený s oceňováním jednotlivých částí. Zestátnění celého ČEZ se tak může z pohledu státu jevit jako nejjednodušší a nejrychlejší cesta, ale také finančně nejnáročnější.
„Mohlo by také dojít k zestátnění těch částí, kde se státní zásah hodí, tedy u výrobní části s výjimkou obnovitelných zdrojů a ČEZ ESCO, kde je zájem od investorů a rozvoj zajištěn. Problematické zdroje jsou ale plyn a uhlí, u kterého dochází k útlumu,“ dodává Gavor.
Myšlenku zestátnit výrobní část ČEZ už nadnesla současná vláda Petra Fialy (ODS). Premiér v roce 2022 oznámil, že chce získat pod kontrolu síť elektráren ČEZ, doposud k tomu ale nedošlo.
