Jak investovat proti inflaci? Experti radí, co je v kurzu

Na čem lze vydělat v turbulentním roce 2022? Prvních šest měsíců roku bylo především ve znamení ruské agrese na Ukrajině a rostoucí inflace, která v mnoha zemích atakuje i několik desítek let stará maxima. Rychlé zdražování donutilo mnoho zemí zpřísnit svou monetární politiku zvyšováním úrokových sazeb, a tím vyrazit do boje s rostoucími cenami.

V uplynulých šesti měsících dostaly akciové trhy pořádně zabrat. Široce sledovaný akciový index S&P 500, zahrnující akcie největších na burze obchodovaných podniků v USA, má aktuálně nakročeno k nejhoršímu prvnímu pololetí od prezidentství Richarda Nixona.

„Během první poloviny roku se sešla celá řada rizikových faktorů, které investory vyděsily. Málokdo na konci roku 2021 počítal s rusko-ukrajinskou válkou nebo extrémně dlouhým trváním politiky nulové tolerance vůči covidu v Číně. Zdaleka nejvíce však trhy ovlivňuje obrat v měnové politice centrálních bank,“ komentuje dosavadní vývoj akciových trhů Tomáš Pfeiler, analytik společnosti Cyrrus.

Zatímco ještě na začátku roku sázeli burziáni stěží na čtvero zvýšení sazeb v USA, nyní se přiklání k názoru, že jich za celý rok 2022 proběhne 13. „Burzy přiživovala v uplynulých letech záplava likvidity, ale její současný odliv vede k opačnému trendu. V posledních týdnech se k obavám přidává i očekávané globální ochlazení ekonomického růstu,“ dodává Pfeiler.

Do konce června zbývají pouhé tři obchodní dny a index S&P 500 se od začátku roku propadl o 18 procent v důsledku očekávání, že toxická kombinace vysoké inflace a jestřábího postoje americké centrální banky (Fed) uvrhne americkou ekonomiku do recese. Podle údajů agentury Bloomberg klesl index během prvního půl roku takto výrazně naposledy v roce 1970.

Mnohem větší výprodeje se pak odehrávají v sektoru technologických akcií. Index Nasdaq, v němž jsou zastoupeny technologické společnosti, od začátku ledna ztrácí přibližně čtvrtinu hodnoty, přičemž před několika dny byl o několik procentních bodů níže.

Pokud bychom uvedli některé konkrétní příklady akcií technologických gigantů, které jsou letos ve velkém výprodeji, pak například Facebook ztrácí přibližně polovinu hodnoty, Uber 45 procent, Spotify 54 procent, Netflix dokonce 68 procent a Zoom, který byl na akciovém „výsluní“ během lockdownů, 33 procent.

Jak index Nasdaq, tak širší index S&P 500 nedávno vstoupily do medvědího trhu, což volně přeloženo znamená, že od posledních maxim už dokázaly oslabit o více než 20 procent. Zda už akcie našly své dno, je otázka, kterou si investoři určitě pokládají.

Podle analytika Pfeilera akcie dno prozatím nenašly. „To nastane až v momentě, kdy se dočkáme smysluplného snížení inflace. Taktéž se domnívám, že prozatím není příliš zaceněn dopad kvantitativního utahování. Investoři zároveň podceňují dopady recese. V tuto chvíli ji paradoxně vnímají spíše pozitivně – výraznější šance ekonomického zpomalení totiž znamená, že Fed bude muset politiku zpřísňovat s větší mírou opatrnosti,“ říká.

Zakončí akcie letošní rok alespoň na nule? „Pokud by inflace na podzim skutečně vyvrcholila a centrální banky by neutahovaly politiku nad rámec toho, s čím aktuálně počítá trh, mohly by trhy na podzim začít posilovat. Podle mého názoru však index S&P 500 i v případě nejoptimističtějších případů zůstane pod hranicí 4 000 bodů (nyní přibližně 3 900, pozn. red.),“ dodává analytik.

Americký Fed vydal jasný signál, že vysoká inflace (téměř devět procent) se mu rozhodně nelíbí a bude proti ní bojovat dalším zvyšováním úrokových sazeb. Investoři se zároveň obávají, že centrální banka bude svými kroky brzdit ekonomiku, která může vstoupit do recese.

Vyšší úrokové sazby totiž zdražují půjčky všeho druhu, od hypoték až po dluhy podniků. To ochlazuje trh s bydlením, omezuje spotřebitele v utrácení a odrazuje podniky od expanze, na kterou je nyní extrémně drahé si půjčit peníze. Zkrátka zvyšování úrokových sazeb obecně nedělá akciím příliš dobrotu a za prvních šest měsíců je to na trzích více než zřejmé.

Netýká se to však jen akciových trhů v zámoří, ale i na starém kontinentu. Evropské státy rovněž zápasí s rychle rostoucí inflací a akciím to nedělá příliš dobře. Hlavní evropský index STOXX Europe 600 od začátku roku odepisuje přibližně 15 procent.

Poté, co na evropské trhy dopadla negativní nálada po ruské agresi na Ukrajině, přilila olej do ohně také Evropská centrální banka (ECB). Ta už avizovala, že také vyrazí do boje proti vysoké inflaci a začne zpřísňovat svou monetární politiku.

Jedna z nejvíce uvolněných centrálních bank na světě signalizovala, že by mohla v září zvýšit svou hlavní depozitní sazbu nad nulu, což by byl její první odklon od záporných úrokových sazeb po osmi letech. Uvedla také, že ukončí nákupy dluhopisů, což vyvolalo obavy z finančního zatížení pro slabší ekonomiky bloku.

Opačný trend, než jsme mohli vidět u akcií, se odehrával na komoditních trzích. Ruská invaze na Ukrajinu prudce zvýšila ceny většiny komodit a energií. Ceny rostly především kvůli obavám, že probíhající válka bude mít za následek obrovský nedostatek klíčových materiálů, což se v některých případech potvrdilo.

Od začátku roku stoupla podle komoditního indexu agentury Bloomberg cena komodit jako celku o 18 procent. „V první polovině roku ovládal komoditní trh především růst cen energií a následně zrnin v čele s pšenicí, což ještě zrychlila válka. Všechny tyto trhy ale nyní prochází výraznou korekcí,“ komentuje vývoj cen komodit Pavel Hála, analytik portálu Trhy.cz.

Ceny komodit na světových trzích vesměs výrazně rostou, potraviny letos zdražily o desítky procent, elektřina o 95 procent a zemní plyn o 123 procent. Vzrostla také pšenice, a to o 40 procent. Zdražení se na trzích nevyhnula ani kukuřice.

Kromě výše zmíněných komodit podražily kvůli vojenskému konfliktu rovněž klíčové energetické suroviny. Výrazný cenový nárůst zaznamenává tedy ropa, a tím pádem také pohonné hmoty u čerpacích stanic. Ropa na světových trzích od začátku roku zdražila o více než 40 procent a jeden barel nyní stojí asi 109 dolarů.

Ropa se letos zároveň přiblížila maximu 147 dolarů, na kterém byla naposledy v roce 2008. Ruská invaze na Ukrajinu ještě více snížila už tak omezené dodávky, právě když se poptávka zotavovala z koronavirové pandemie. Otázkou je, zda ropa už našla svůj vrchol.

Analytik Hála nemá na trh s ropou momentálně silný názor. „Ten jsem měl v září 2020, kdy jsem označil energie za investiční příležitost tohoto desetiletí. Nicméně ceny se dostaly na můj vkus příliš rychle až příliš vysoko. Pokud se ale dočkáme o něco hlubší korekce, mohou energie opět nastartovat cenový růst,“ předpokládá.

„Tempo inflace pravděpodobně již dosáhlo svého vrcholu, stačí se podívat právě na korigující ceny komodit. To se s odstupem projeví i ve spotřebním koši v USA a dalších zemích. Pokud tento trend bude pokračovat, v následujících měsících se dočkáme zpomalující inflace. Dlouhodobý komoditní cyklus ale ještě zdaleka neskončil, takže toto ochlazení cen může připravit půdu pro další růst. Ale ještě tam podle mě nejsme,“ odhaduje Hála.

A jak je na tom podle něj zlato, často považované za jakousi pojistku proti inflaci a geopolitickému napětí? „Zlato je popravdě špatná pojistka proti zvýšené inflaci. Energie jsou v tomhle ohledu daleko lepší, jak jsme viděli za poslední dva roky. Zlato funguje především jako pojistka proti hyperinflaci a finanční represi. Ani jedno z toho nyní nevidíme,“ říká Hála.

Měnová politika po celém světě se podle něj vrací do normálu, což není pro zlato moc příznivé. „Proto je překvapivé, že jeho cena nepadá. V měnách mimo americký dolar dokonce roste. I přes neklesající cenu je nyní nálada na trhu se zlatem extrémně pesimistická, což by mohlo jeho cenu poslat krátkodobě vzhůru. Dokud ale budou reálné výnosy amerických vládních dluhopisů růst, zlato se na nová maxima nedostane. Až se ale trend růstu sazeb zastaví, zlato poletí vzhůru,“ odhaduje Hála z portálu Trhy.cz.

Dosavadního maxima dosáhlo zlato v roce 2020 a přiblížilo se mu letos v březnu na začátku války. Jedna unce zlata se nyní prodává zhruba za 1 830 dolarů (přibližně 42 700 korun) a od začátku letošního roku je tak plus minus „na svém.“

Bitcoin, nejznámější digitální měna světě, je na tom letos opravdu bídně. Od začátku roku se tato kryptoměna propadla o více než polovinu své hodnoty a její cena je momentálně nad 21 tisíci dolary (asi 490 tisíc korun). Volný pád kryptoměn započal již v listopadu loňského roku, tedy poté, co se bitcoin vyšplhal až na rekordní maximum v blízkosti 69 000 dolarů.

„Zatím je příliš brzy na to, odhadovat, zda se bitcoin kolem současných úrovní ustálil. Strach na kryptoměnovém trhu poněkud opadl, ale zcela nezmizel,“ upozorňuje Simon Peters, analytik společnosti eToro.

„Trhy s kryptoměnami jsou velmi citlivé na americké trhy, zejména na rozhodnutí měnové politiky Fedu v boji proti rostoucí inflaci. Zvyšování úrokových sazeb a rostoucí výnosy dluhopisů v posledních měsících negativně ovlivnily ocenění amerických akcií, a tím pádem i trhy s kryptoměnami,“ zdůvodňuje Peters propady.

Zatímco v minulosti se kryptoměny nepohybovaly v souladu s tradičními aktivy, jako jsou akcie, v poslední době se jejich propojení stále více sbližuje. „Nyní se objevil zatím nejjasnější signál, že se kryptoaktiva pohybují v souladu s akciemi, protože obavy z inflace poslaly akcie a kryptoměny dolů,“ uvedl také analytik Peters.

Kurz bitcoinu a dalších digitálních měn tradičně podléhá silným výkyvům. V posledních letech se již odehrálo několik takzvaných kryptozim – například v letech 2014 a 2018 ceny prudce klesly, později však opět vzrostly. Tentokrát je však podle analytiků ekonomická situace komplikovanější než tehdy.

Pojďme se ale nyní podívat na domácí scénu, a to konkrétně na pražskou burzu. Stejně jako západoevropské akciové trhy i parket domácí burzy se v prvních šesti měsících roku ocitá v záporném teritoriu. Její hlavní index PX po veleúspěšném loňském roce počítá ztráty a také na pražské burze se podepisuje celková negativní nálada vyvolaná obavami z globální hospodářské recese.

Jednoznačným tahounem domácí burzy jsou akcie energetické společnosti ČEZ, které od začátku roku podle údajů pražské burzy narostly o více než 30 procent. Nicméně růst mohl být ještě vyšší, nebýt pondělního 11procentního poklesu, což byla největší jednodenní ztráta za více než dva roky. Propad nastal podle analytiků zřejmě kvůli zprávám, že vládní Piráti navrhují vyšší daně pro energetické firmy.

Výrazný růst zaznamenaly akcie energetického gigantu přibližně před měsícem poté, co do veřejného prostoru začaly prosakovat informace ohledně možného rozdělení firmy na dvě části. Stát by v takovém případě musel vykoupit minoritní akcionáře za vyšší než tržní ceny.

Akcie ČEZ a tří bankovních titulů (Erste Group, Komerční banka, Moneta Money Bank) se svou vahou podílí téměř z 80 procent na složení burzovního indexu PX. Vývoj indexu tak lze vysvětlit v podstatě výkonností čtyř uvedených akciových titulů.

Pražský index PX od začátku roku oslabil přibližně o deset procent, přičemž se započtením vyplacených dividend je záporná výkonnost indexu zhruba poloviční. Za relativně lepší výkonnost ve srovnání s akciovými indexy sousedních zemí vděčí pražský burzovní index především akciím ČEZ.

„Akcie energetické společnosti těžily nadále z pokračujícího růstu cen elektrické energie, a úspěšně tak navázaly na loňský rok, kdy patřily k nejvýkonnějším akciím v rámci veřejně obchodovaných energetických společností. Záporné zhodnocení burzovního indexu PX od začátku roku jde na vrub především slabší výkonnosti bankovních titulů,“ komentuje prozatímní vývoj pražské burzy analytik Michal Křikava z Patria Finance.

Zatímco na úrovni dosud představených čísel nejsme podle Křikavy svědky žádných znaků zhoršení fundamentálních parametrů a banky na pražské burze míří reportovanými čísly k jednomu z historicky nejsilnějších pololetí, investoři již promítají do ocenění bank zhoršený makroekonomický výhled v nadcházejících čtvrtletích a riziko potenciální recese.

Kam může domácí burza zamířit ve zbývající části letošního roku? Podle analytika Křikavy jsou v takto krátkém období ceny akcií jednotlivých společností řízeny spíše náladou na trzích než vývojem fundamentů.

„Další vývoj těžkých vah pražského indexu ve druhé polovině letošního roku bude ve velké míře záviset na potenciálních krocích české vlády. V českém veřejném prostoru se objevují návrhy na zavedení sektorové daně na energetické společnosti i bankovní domy. Pokud by česká vláda k podobným opatřením nakonec přistoupila, pravděpodobnost zvrácení záporné výkonnosti pražského indexu z prvního pololetí by se ve zbytku roku významně snížila,“ tvrdí Křikava.

Pokud by si měl nyní vsadit na nějaké tituly pražské burzy, při současném ocenění by to byly akcie Erste Group a Komerční banky.

Po rekapitulaci vývoje domácí burzy se nyní podíváme na vývoj domácí měny, respektive co hýbalo v prvním pololetí nejvíce jejím kurzem. Koruna byla ovlivněna třemi hlavními událostmi. Od začátku ledna do 24. února, tedy do počátku ruské invaze na Ukrajinu, pokračovala domácí měna v posilování z minulého roku.

„Hlavním důvodem byla zvyšující se inflace a z toho důvodu přistoupila ČNB ke zvyšování úrokových sazeb. Koruna tak byla zajímavá a byla po ní zvýšená poptávka. V momentě, kdy se trhy dozvěděly o ruské invazi na Ukrajinu, došlo k oslabení koruny, stejně tak to pokračovalo dalších pár týdnů poté, a to hlavně z důvodu nejistoty okolo celé situace a nejasné budoucnosti,“ říká Tomáš Kudla, obchodní ředitel pro Česko a Slovensko společnosti Ebury.

Po několika dalších zvýšeních úrokových sazeb centrální bankou docházelo k dalšímu postupnému posilování koruny až do doby, kdy bylo oznámeno jmenování Aleše Michla na post guvernéra ČNB. „Vzhledem k jeho holubičí rétorice se koruna stala méně atraktivní hlavně do budoucna a aktuálně se pohybuje okolo 24,75 koruny za euro. Zároveň dochází k prodeji devizových rezerv, a koruna je tím pádem uměle držena na silnější úrovni,“ dodává Kudla.

Aktuálně centrální banka uměle zvyšuje poptávku po koruně tím, že prodává devizové rezervy a koruny kupuje. „Od 1. července ale nastupuje do funkce nové složení bankovní rady, včetně nového guvernéra. S největší pravděpodobností se tak dozvíme, jestli bude ČNB s prodejem devizových rezerv pokračovat, nebo prodej ukončí. V kombinaci s nejistotou na trhu může koruna významně oslabit. Oslabení koruny si teď ale nemůžeme dovolit v boji proti inflaci,“ upozorňuje Kudla.

A kam se podle něj nyní Čechům vyplatí jet na dovolenou z hlediska kurzu koruny a její kupní síly? Koruna posílila hlavně vůči měnám z regionu středovýchodní Evropy, jako jsou polský zlotý či maďarský forint. K posílení došlo i proti turecké liře, ale Češi toto posílení zřejmě vůbec nepoznají, protože inflace roste téměř všude a třeba v Turecku aktuálně dosahuje 73,5 procenta.

„Obecně bych ale doporučil šetřit a nezvyšovat inflaci, samozřejmě ale chápu, že s létem lidé budou chtít někam vyrazit, obzvláště po dvou letech covidových omezení. Doporučil bych tedy domácí dovolenou po Česku, Polsko, případně Bulharsko nebo Albánii,“ říká Tomáš Kudla z Ebury.

Analýzy Seznam Zpráv: