Článek
Objemy obchodování na evropských burzách postupně klesají. K oživení nedošlo ani po odeznění koronavirové pandemie, ačkoliv to mnozí očekávali. Od roku 2013 počet listovaných firem na evropských burzách klesl o 29 procent.
Ve středeční panelové diskuzi na půdě Poslanecké sněmovny odborníci řešili, jak tento trend otočit.
Michal Semotan, portfolio manažer J&T banky, úbytek přičítá mimo jiné tomu, že Evropě uškodilo dlouhé období extrémně nízkých úrokových sazeb. „Firmy mnohem častěji volily financování levným dluhem než úpisem akcií na burze,“ uvedl.
Na pražské burze mezitím můžeme v posledních letech vidět mírný nárůst nováčků, a to především díky trhu Start určenému pro menší a střední podniky. Z něj dokonce v nedávné době dvě firmy přešly na hlavní trh pražské burzy.
Ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic v úvodním panelu hovořil o možnostech, jak celkově „nakopnout“ domácí kapitálový trh, což souvisí i s často skloňovanou důchodovou reformou.
„Škoda, že jsme jednoduše neopsali zákony od Švédska, kde podpora trhu funguje velmi dobře,“ řekl Koblic. „Kdybychom to udělali už před 20 lety, nemusíme se dnes o žádné důchodové reformě vůbec bavit,“ dodal.
Za příklad uvedl fungující systém v severské zemi, která zavčas zjistila, že důchody zkrátka nedokáže ufinancovat. Koblic v této souvislosti hovořil o zavedení dlouhodobých účtů investic, které Švédsko spustilo přibližně před dvěma dekádami.
Z něj nemusí Švédové odvádět žádné daně z výnosů nebo dividend. Zdaněna je pouze jednou ročně hodnota celkového účtu, a to přibližně jedním procentem, což je podle Koblice pro tamní obyvatele atraktivní způsob, jak se připravit na důchod. A zároveň to uleví státu.
S jeho slovy souhlasil investor a zakladatel Impulse Ventures Ondřej Tomek. „Můžeme jednoduše opsat zákony od zemí, kde to funguje. Musíme ale tlačit na politiky, aby takové kroky podnikli,“ apeloval Tomek.
Zájem všech
Generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon pak upozornil na společný zájem všech občanů v podobě ekonomického růstu a konkurenceschopnosti, který jde ruku v ruce právě se silným kapitálovým trhem a finanční gramotností obyvatel.
„Většina lidí drží své úspory na spořicích nebo běžných účtech, kde dlouhodobě dochází k jejich reálnému znehodnocení. S tím je potřeba pracovat a lidem vysvětlovat, že je mnohem výhodnější prostředky investovat,“ podotkl Salomon.
Šéf České spořitelny dále upozorňuje na to, že Česko nevyužívá potenciál penzijních fondů. Řeč byla o starých „transformovaných“ fondech, kde měli Češi ke konci prvního čtvrtletí letošního roku podle údajů Asociace penzijních společností uloženo téměř 417 miliard korun. Tyto fondy nemohou ze zákona prodělat, jejich investiční přístup je tedy vysoce konzervativní, což se ale odráží na nízkých výnosech, které dlouhodobě nepokryjí ani inflaci.
„V Česku potřebujeme tyto penzijní fondy rozhýbat, protože nemohou pořádně investovat. Peníze se tam lidem zhodnocují jedním dvěma procenty,“ přispěl do diskuze Roman Binter, partner investiční společnosti Albatris a zároveň člen výzkumného týmu na London School of Economics.
„V Británii je to tak, že vláda vybízí penzijní fondy, aby investovaly na kapitálových trzích a do investičních fondů. Dokonce je pobízí, aby investovali do domácích firem,“ doplňuje Binter.
Letiště a Budvar
Panelová diskuze rovněž tipovala, jaké podniky by se mohly stát součástí domácí burzy v Praze. Řečníci se shodli na tom, že dobrým příkladem je úpis akcií zbrojařské společnosti Colt CZ z října 2020. I díky tomu se stala světovou firmou a její příběh může být inspirací pro mnohé další.
Generální ředitel Coltu Jan Drahota byl přitom zpočátku celkem skeptický. „Náš příběh začal v podstatě neúspěšně. Úpis akcií původně nesplnil naše očekávání, a dokonce jsme uvažovali o jeho zrušení. Na burzu jsme ale nakonec šli, protože jsme chtěli být vzhledem k našemu odvětví naprosto transparentní,“ vysvětlil Drahota v diskuzi.
Poslanec za ODS a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček by na burze viděl rád více státních podniků. „Je tu spousta státních firem, co nemají v rukou státu co dělat. Spousta z nich může být uvedeno na burzu,“ zdůrazňuje.
Současná politická konstelace podle něj ale nemá sílu a ani odvahu podniknout příslušné kroky. „Já bych pro jakýkoliv posun hlasoval hned ‚zítra‘. Není důvod, aby stát vlastnil spoustu podniků,“ dodává Skopeček.
Ředitel burzy Koblic za vhodného adepta považuje například Letiště Václava Havla Praha a za příklad uvedl nedávný úspěšný úpis letiště v Aténách, kde tamní vláda z prodeje 30procentního podílu získala v přepočtu přes 18 miliard korun.
Semotan z J&T banky zase dává za příklad pivovarnický podnik Budějovický Budvar. „Češi mají rádi pivo a každý by si v tom mohl najít nějaký svůj příběh,“ zmínil. Kapitálovému trhu by obecně podle něj pomohlo i přijetí eura. „Mnoho mezinárodních investorů nechce podstupovat měnové riziko, kapitálovému trhu by to určitě prospělo,“ doplnil.
