Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Francouzské jaderné elektrárny opět trápila tropická vedra. Společnost EDF, která je jejich provozovatelem, musela na zhruba týden omezit výrobu ve třech z nich kvůli vysoké teplotě řek, které je chladí.
EDF minulý týden snížila výrobu o více než tři GW, a to v elektrárně Bugey 2 (910 MW) a Saint Alban 2 (1335 MW), které stojí na řece Rhoně, a v elektrárně Golfech 1 (1310 MW) na řece Garonně. Teploty zde přesáhly uprostřed vlny veder 40 stupňů Celsia. EDF snížení výkonu oznámila 8. srpna, v pátek jej už odvolala.
Není vyloučeno, že se podobná situace bude v budoucnu opakovat. „Stav teploty a průtoku vodních toků, na nichž se jaderné elektrárny nacházejí, mohou vést k omezení výroby v některých elektrárnách, aby byly dodrženy předpisy o tepelných limitech výpustí. Jaderné reaktory jsou schopny optimalizovat výrobu při dodržení těchto regulačních limitů a neexistuje zde žádné bezpečnostní riziko,“ uvedla pro SZ Byznys EDF.
Teploty po vlně veder sice klesly, ale mohou se ještě vrátit. „Vzhledem k předpovědi vysokých teplot na řece Rhoně se omezení výroby pravděpodobně ještě dotkne jaderných elektráren Tricastin, Bugey a Saint Alban,“ uvedla EDF.
Všechny tyto elektrárny využívají tzv. průtočné chlazení. Jejich reaktory jsou chlazeny přímo vodou z řek, která je vedena do kondenzátoru, kde jí pára předá teplo. Vodu ohřátou o několik stupňů pak elektrárny vypouštějí zpět do řeky.
EDF je ze zákona povinna snížit výkon, pokud jsou teploty říční vody příliš vysoké, nebo mají v období sucha málo vody. Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost stanovil limity, v nichž se může teplota výpustí pohybovat, aby nenarušila ekosystém v řekách.
K podobné situaci došlo i před dvěma lety, kdy kvůli technickým problémům a teplotám řek nefungovala polovina francouzských reaktorů. „Rok 2022 byl zcela výjimečným případem, jelikož výroba z francouzské jaderné flotily byla ovlivněna hned několika faktory: rozsáhlým programem údržby (největším od její výstavby), covidem-19, historickým suchem a také problémy s korozí u některých reaktorů,“ uvedla EDF.
Podle vyjádření EDF od roku 2000 představují ztráty výroby způsobené vysokými teplotami řek a nízkými průtoky v řekách v průměru 0,3 procenta roční výroby elektrárny.
Od ledna do června zatím francouzské jaderky vyrobily o 19,3 terawatthodin (TWh) elektřiny více než loni. Loni vyrobily 320,4 TWh elektřiny, v roce 2022 to bylo pouze 279 TWh, rok předtím 360,7 TWh.
Průtočné chlazení využívá také jediná jaderná elektrárna v Maďarsku Paks o výkonu dva GW. Tamní ministerstvo energetiky plánuje navýšit teplotní limit, do nějž je možné vypouštět vodu do řek. Aktuálně je stanoven na 30 stupňů.
Vzhledem ke klimatickým změnám však řeky mohou častěji dosáhnout tohoto limitu. Ministerstvo plánuje limit zachovat, ale umožnilo by jej provozovateli elektrárny překročit se svolením ministra energetiky, aby nebyla narušena bezpečnost dodávek.
„Omezení produkce Paks by mohlo přímo ohrozit plynulé zásobování domácích spotřebitelů na napjatém trhu s energií,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Maďarská energetika je stejně jako francouzská na jádru závislá. Paks zemi zajišťuje 44 procent produkce elektřiny. Francie si co do výkonu jaderných elektráren stále drží evropské prvenství. Loni jí jádro vyrobilo 64 procent elektřiny.
České jaderné elektrárny Dukovany a Temelín využívají systém chladicích věží, kdy vyšší teploty na jejich provoz nemají přímý vliv. V souvislosti s venkovní teplotou tak zatím nemusely snižovat výkon.
