Jaderný tendr může skončit rozdělením ČEZ. Investoři jsou zatím v klidu

Vláda Petra Fialy ve středu rozhodla, že o nových jaderných blocích bude jednat už jen s francouzskou společností EDF a korejskou KHNP. Od uchazečů žádá, aby své dosud nezávazné nabídky na stavbu čtyř bloků dopracovali tak, aby byly závazné.

Podle analytiků může takový posun v tendru ale znervóznět investory. Na volném trhu se přitom obchoduje téměř třetina akcií ČEZ, zbývající většinový podíl drží český stát.

„Rozšíření tendru o závaznou opci na další tři bloky zatím vnímáme skutečně jako opci, o které se bude vláda bavit, a důvodem je hlavně potenciální nižší cena za jeden blok. Takové rozšíření tendru může kvůli rozsahu potenciální jaderné výstavby znejistit investory,“ uvedl analytik České spořitelny Petr Bártek.

„Zatím není jasné, jaký by byl režim financování dalších bloků, ale ministr průmyslu v té souvislosti naznačil, že scénář přímého odkupu minoritních akcionářů v ČEZ není pravděpodobný,“ upozornil Bártek.

Požadavek vlády na závazné nabídky pro další bloky podle něj zvedá pravděpodobnost, že se ČEZ nějak rozdělí, například vyčleněním nových jaderných bloků například do dceřiné společnosti.

Důležitost otázky na financování podtrhuje fakt, že by se mělo jednat o nejdražší zakázku v historii České republiky, která by podle původních informací měla stát přijít až na dva biliony korun. O konečné ceně však bude jasno až poté, co vláda dostane vyhodnocené nabídky na stůl. Celý jaderný projekt by měl platit stát a ČEZ pak elektrárny provozovat.

Podle dřívějších prohlášení vlády i ČEZ měl jeden nový reaktor stát asi 160 miliard Kč. Tato cena je ovšem hypotetická, a to ze dvou důvodů. Jednak je to odhad z roku 2020 – a ceny od té doby stouply.

Především by ale nový blok stál tolik, pouze pokud by jej objednavatel dokázal zaplatit najednou („overnight cena“). To se ale nestane, a tak je třeba započíst dodatečné náklady na financování, které navýší cenovku o desítky miliard korun, protože si stát bude muset peníze na zaplacení půjčit.

Podle Jana Rašky z Fio banky nejsou nové informace o nastavení tendru příliš překvapivé, protože o opci na další bloky se v souvislosti s tendrem hovoří již delší dobu. Úprava tendru také zvyšuje pravděpodobnost budoucí přeměny firmy ČEZ, respektive jejího rozdělení, což by mohlo jejím akciím podle Rašky prospět.

„Nové informace o tendru na jaderné bloky by z našeho pohledu neměly mít negativní dopad na obchodování s akciemi ČEZ. Naopak zvyšující se pravděpodobnost restrukturalizace ČEZ by mohla být spíše podpůrným faktorem,“ uvedl Raška.

Analytik Komerční banky Bohumil Trampota připomněl, že nový projekt má financovat stát, takže pro ČEZ by rozšíření na čtyři bloky nemělo být příliš významné.

„Nové jaderné bloky bude ze 100 procent financovat stát. ČEZ poskytne know-how, bude managerem/provozovatelem projektu, a za to by měl dostávat management poplatek,“ uvedl Trampota.

Pokud jde o transformaci energetického gigantu, největší pozornost poutá takzvaný „Lex ČEZ“ neboli pokus vlády protlačit Parlamentem změnu zákona, která by jí de facto umožnila firmu rozdělit, aniž by se při tom musela spoléhat na podporu dalších akcionářů.

Pro rozdělení firmy by totiž podle tohoto návrhu stačilo 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě namísto nyní požadovaných 90 procent hlasů všech. Na valné hromadě by sice museli být přítomni držitelé minimálně dvou třetin základního kapitálu, to by ale vládu nezastavilo, protože kontroluje 70 procent.

Návrhem se ve středu již popáté zabýval ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny, a popáté jej odložil. Tentokrát dokonce na neurčito, takže není vůbec jasné, kdy se poslancům znovu dostane na stůl.

„Také to může dopadnout tak, že stát bude vlastnit jen ten nový jaderný projekt. A ne stávající jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně,“ komentuje to Trampota.

Aliance české energetiky, která sdružuje hlavní potenciální dodavatele jaderného projektu z domácího trhu, hodnotí krok vlády kladně.

„Rozhodnutí vlády o stavbě čtyř jaderných bloků v České republice vítáme,“ uvedl výkonný ředitel Josef Perlík. Český průmysl je podle něj na zapojení do projektu připraven, a to včetně tvorby nových odborných kapacit v českém školství, například ustavením nových oborů.

Otázku vyřazení firmy Westinghouse komentoval Perlík jen obecně. „Je to spíše dotaz na vládu a samotnou společnost, nemáme potřebné informace a nechceme o tom spekulovat. Nicméně Westinghouse má velmi široký záběr aktivit ve střední Evropě,“ uvedl Perlík.

Aliance přitom právě tento týden oznámila podpis memoranda s konsorciem Westinghouse a Bechtel o vzájemné spolupráci českého průmyslu na dostavbě nových jaderných zdrojů v Česku.