Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Italská vládní koalice dosáhla dohody o plánu, podle kterého by banky a pojišťovny přispěly do státního rozpočtu částkou přibližně 11 miliard eur, tedy asi 267 miliard korun během tří let.
Podle rozpočtového dokumentu zveřejněného ve čtvrtek by příspěvek týkající se finančního a pojišťovacího sektoru měl v roce 2026 činit přibližně 4,3 miliardy eur. Dokument také předpokládá příspěvek pro roky 2027 a 2028, píše list Financial Times.
Dohoda zavádí novou dodatečnou daň na financování zdravotní péče a zahrnuje další opatření, jako je volitelná daň z kapitálových rezerv vytvořených věřiteli výměnou za to, že se vyhnou placení mimořádné daně v předchozích rozpočtech, a odložení daňových výhod.
Dodatečné zdanění by ale mělo dopad na kapitál a zisky bank, zatímco věřitelé usilovali o opatření, která by měla na jejich účetnictví neutrální dopad.
Zdanění bankovního sektoru je spornou otázkou pro vládu premiérky Giorgie Meloniové a Mattea Salviniho ze strany Liga Severu.
Koalice Meloniové se nejprve pokusila uvalit daň na mimořádné zisky bank v roce 2023, ale tento pokus ztroskotal kvůli negativní reakci trhu. Kabinet vložil do zákona mechanismus, který umožnil bankám se vyhnout platbě daně, pokud by zvýšily své rezervy, připomíná Financial Times.
V loňském roce se ministři dohodli s věřiteli na zavedení daně, která pro ně byla nakonec příjmově neutrální, což znamenalo vítězství pro vládu a zároveň udrželo podporu ze strany vedoucích pracovníků. Vláda nyní navrhuje, aby banky uvolnily tyto kapitálové rezervy s daní ve výši 27,5 % namísto očekávaných 40 %.
Tento program umožní Meloniové financovat snížení daní pro střední příjmové skupiny, což je klíčový bod jejího volebního programu v době, kdy se země připravuje na všeobecné volby nejpozději v roce 2027. Její ministr financí Giancarlo Giorgetti oznámil na začátku tohoto týdne, že vláda sníží daň z příjmu pro osoby s příjmem mezi 28 001 eur (680 tisíc korun) a 50 tisíci eur (1,2 milionu korun).
Italský bankovní sektor jakékoliv dodatečné daně odmítá. Italská bankovní asociace tento týden uvedla, že souhlasí s většími odvody do státní pokladny „na podporu ekonomického růstu a sociální solidarity“ stejným způsobem jako letos, čímž se míní dobrovolné příspěvky. Bankovní asociace o této možnosti jedná s italským ministerstvem financí.
Mezinárodní měnový fond nedávno zveřejnil zprávu, ve které upozorňuje, že rozvinuté ekonomiky – včetně Spojených států, Kanady, Číny, Francie, Itálie, Japonska a Británie – již mají veřejný dluh přesahující 100 procent HDP, nebo se čeká, že tuto hranici překročí.
Ve financování italského dluhu a deficitu mají zásadní roli právě italské banky a pojišťovny. Podle Italské centrální banky rezidenční bankovní ústavy a pojišťovny drží zásadní část celého italského dluhu, který v současnosti činí přes 3 biliony eur. Itálie patří mezi země v EU s nejvyšším státním dluhem. V příštím roce by vláda chtěla deficit udržet pod hranicí tří procent HDP.
