Článek
Americký Fed v rámci svého dvoudenního zasedání podle očekávání sazby nezměnil. Tu hlavní, za jakou si od ní půjčují peníze komerční banky, prozatím ponechává v rozpětí 5,25 až 5,5 procenta, což je nejvyšší úroveň za déle než 20 let.
Po posledních příznivých datech inflace a vyjádřeních některých představitelů Fedu trhy momentálně plně zaceňují, že centrální banka přistoupí k prvnímu snížení úroků od roku 2020 na zasedání v září.
„Celková meziroční inflace v červnu klesla z 3,3 procenta na tři procenta, zatímco její jádrová složka zpomalila z 3,4 procenta na 3,3 procenta. To bylo v obou případech o desetinu méně, než čekaly trhy,“ uvedl ekonom Martin Gürtler z Komerční banky. Příznivý vývoj spotřebitelských cen by měl podle něj pokračovat také v dalších měsících.
„Do zářijového zasedání bude mít Fed k dispozici ještě dvě další inflační čísla, která by ho měla tudíž ujistit v tom, že může začít snižovat úrokové sazby. Tempo snižování úrokových sazeb bude samozřejmě do velké míry záviset na vývoji ekonomiky a inflace, svůj vliv však může mít i fiskální politika ve vztahu k blížícím se prezidentským volbám,“ dodává ekonom.
Předseda Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci po samotném rozhodnutí o sazbách uvedl, že zářijové snížení sazeb je možné. „Pokud bychom viděli, že inflace klesá rychle nebo víceméně v souladu s očekáváními, pak by snížení sazeb mohlo být na stole v září. Pokud by se inflace ukázala jako odolnější, pak bychom to zvážili spolu s dalšími faktory,“ pronesl Powell.
Šéf Fedu také zmínil, že americký trh práce je silný, ale ne přehřátý, a je zhruba na úrovni před pandemií. „Dlouhodobá inflační očekávání se zdají být dobře ukotvena,“ poznamenal také vystudovaný právník.
Centrální banka si podle něj dokáže představit i několikanásobné snížení sazeb do konce roku. „Nebo také žádné, pokud to neumožní ekonomické údaje, které budeme průběžně vyhodnocovat. Podle všeobecného mínění výboru se ale blížíme do bodu, kdy bude třeba sazby snížit,“ dodal.
Hlavní akciové indexy ve Spojených státech se v reakci na slova Powella posunuly na vyšší hodnoty. Index S&P 500 krátce po 21. hodině rostl o dvě procenta, technologický Nasdaq si pak připisoval tříprocentní zisk.
Podle portfolio manažera Tomáše Pfeilera ze společnosti Cyrrus jsou představitelé banky s výhledem inflace spokojeni.
„Bankéři zdůrazňují, že ochlazení na trhu práce zmenšuje riziko přetrvávání inflačních tlaků. Investoři interpretují dnešní shromáždění tak, že cesta k prvnímu snížení v září je volná, což ceny akcií tlačí nahoru. Nejde však o jediný faktor, který poskytuje burzám podporu. Správci peněz jsou nadšení výhledem společnosti AMD, který naznačuje, že boom okolo AI stále nenarazil na své limity,“ uvedl Pfeiler pro SZ Byznys.
Americká centrální banka nebyla jedinou, která rozhodovala o úrocích. Již ve středu ráno nastavení sazeb projednával výbor japonské centrální banky. Ten zvýšil základní úrokovou sazbu na zhruba 0,25 procenta z předchozího rozpětí nula až 0,1 procenta.
Úroky jsou tak nyní na nejvyšší úrovni od finanční krize v roce 2008. Banka také rozhodla, že zpomalí tempo nákupu státních dluhopisů. Učinila tak další krok k normalizaci měnové politiky v době, kdy země bojuje s poklesem domácí měny.
Ve čtvrtek pak trhy vyhlížejí zasedání centrální banky v Británii. Očekává se, že centrální bankéři sníží hlavní sazbu o čtvrt procentního bodu na pět procent. K podobnému kroku by měla podle odhadů ve čtvrtek přistoupit také Česká národní banka. Vyloučit ovšem nelze ani pokles sazeb o 0,5 procentního bodu. Tím by se hlavní sazba dostala ze současných 4,75 na 4,25 procenta.
