Článek
„V první polovině příštího roku už čekáme nízkou inflaci kolem dvou procent,“ oznámil guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl v rozhovoru pro televizi Prima.
Překvapil tím. Český statistický úřad totiž v srpnu hlásil inflaci 8,5 procenta, index Eurostatu dosahoval ve stejném měsíci 10,1 procenta.
Michl tím říká, že zdražování přinejmenším načas skončí a od Nového roku můžeme počítat s tím, že obchodníci a provozovatelé služeb zůstanou na současných cenách. Jenže německá Bundesbank i Evropská centrální banka v Evropě předpověděly tříprocentní inflaci a experti tuzemských odborů pracují pro příští rok s šestiprocentním zdražováním.
K optimistické úvaze vedl experty ČNB vývoj meziměsíční inflace, který nastal hned po cenovém šoku letos v lednu. „Průměr meziměsíčních údajů inflace za poslední půlrok je 0,2 procenta. Po převedení na celoroční čísla naznačuje inflaci ve výši 2,5 procenta,“ napsal v komentáři pro SZ Byznys ekonom ČNB Jakub Matějů.
Teoreticky tak může inflace zůstat pod třemi procenty už v lednu 2024. Po lednovém šoku skutečně ceny rostou pomalejším tempem, za sedm měsíců to bylo prozatím o 1,8 procenta. Zdražování v eurozóně včetně Německa bylo vyšší, za sedm měsíců od února do srpna dosáhlo tří až čtyř procent. Jinými slovy – tuzemské ceny rostly v minulém roce rychleji než v Evropě, napřesrok se tedy může rozdíl zmenšit.
Úvaha z dílny ČNB však skrývá několik nejistých předpokladů. Tuzemští obchodníci na rozdíl od kolegů v ostatních státech EU zavádějí počátkem každého roku nové ceníky, proto větší část ročního zdražení realizují hned v lednu. Předpověď ČNB může vyjít pouze v případě, že počátkem roku 2024 obchodníci změní své chování.
Není však důvod předvídat změnu chování u zboží a služeb, které se počítají do jádrové inflace a které zahrnující dvě třetiny všech výdajů domácností. Centrální banka proto musí sázet na to, že po loňském a letošním zdražení sníží ceníky prodejci potravin a dodavatelé energií.
Změny v konsolidačním balíčku přehledně
Konsolidační balíček půjde do Sněmovny s několika změnami. Ty nejvýznamnější se týkají hlavě zaměstnaneckých benefitů, daně z nemovitostí či ponechání původní sazby DPH u novin.
Pomoci může úsporný balíček, který podle aktuálního návrhu snižuje sazby DPH u potravin z 15 na 12 procent. Česko ovšem dosud DPH u potravin nesnižovalo, není tedy jisté, jestli a případně jak obchodníci ceny opravdu sníží. Nepochybné však je, že v lednu o pár procent podraží vodné, stočné či dodávky tepla a vyrostou ceny léků či služeb v restauracích a kadeřnictvích, kde se sazby naopak zvyšují.
Ministerstvo financí připouští, že v konečném součtu se změnami DPH ceny mírně zvýší. „Celkový odhadovaný efekt změn DPH je ve výši 0,12procentního bodu ve směru vyšší inflace,“ uvedla mluvčí ministra financí Petra Vodstrčilová.
Zvýšení spotřebních daní z lihu a tabáku přidá dalších 0,22 procenta. K dispozici zatím není odhad, jak se na inflaci odrazí zvýšení dalších daní, především daně z příjmů podniků, daně z nemovitostí a pojistného pro živnostníky. Varováním může být srpnová zkušenost z Turecka. Zvýšení DPH o dvě procenta, firemních daní a spotřebních daní z pohonných hmot vedlo k tomu, že v zemi trpící největším zdražováním na kontinentě vyrostla inflace během měsíce ze 48 na 59 procent.
Experti ČNB mohou spíše spoléhat, že výrazněji začnou klesat ceny energií, které se ještě v srpnu držely na úrovni z ledna 2023. Rizikem jsou ovšem plánované škrty v dotacích. Současný návrh rozpočtu na příští rok nepočítá s tím, že by stát za spotřebitele nadále hradil poplatky za obnovitelné zdroje ani poplatky za ztráty v přenosové soustavě nebo systémové služby společnosti ČEPS, které doplácí letos.
Zdražení v hlavních oblastech spotřeby
V procentech od února do srpna
| Jádrová inflace | Energie a pohonné hmoty | Potraviny, nápoje, tabák | |
|---|---|---|---|
| Eurozóna | 4 | -3,9 | 4,2 |
| Německo | 4,4 | 1,2 | 3,2 |
| Česko | 3,6 | 2,5 | -0,2 |
Zdroj: Eurostat
Tím vzniknou domácnostem a firmám náklady na úrovni 40 miliard korun. Přes očekávané snížení cen za samotné energie se po započtení poplatků mohou celkové náklady za dodávku elektřiny, plynu i tepla udržet poblíž úrovně letošního roku.
Ředitel měnové sekce centrální banky Petr Král v rozhovoru pro SZ Byznys připustil, že rizika prognózy jsou velká a doba zůstává „zjitřená“. Přesto uvádí obecné důvody, proč předpověď může vyjít.
„Firmy si vytvořily dostatečný polštář s vysokou ziskovou marží, aby vstřebaly obnovený růst nominálních a posléze i reálných mezd. Aniž by to musely přenášet na zákazníky v podobě zvyšujících se cen,“ uvedl v rozhovoru.
Stejné souvislosti ovšem vedou zahraniční experty k menšímu optimismu. Často citovaný článek analytika Sutor Bank Mathiase Beila ze začátku září předpovídá třetí vlnu inflace. První náraz zdražování v Německu způsobil cenový šok u energií a přetrhání obchodních řetězců. Druhou vlnu „zavinily“ odbory, které si na firmách vynutily vyšší mzdy. Ve třetí vlně podniky zdraží, aby na inflaci také něco vydělaly. Z pohledu ČNB ovšem má Česko všechny vlny za sebou.
Existuje ještě jedna specificky česká okolnost, která zvyšuje nejistotu. Od října do prosince se bude inflace počítat z nižšího základu. Tzv. úsporný tarif na energie, který vyhlásila vláda Petra Fialy, snížil inflaci koncem roku 2022 o tři procenta, proto bude letošní inflace od října do prosince o stejná tři procenta vyšší. Proto také letní prognóza ČNB předpovídá na čtvrté čtvrtletí inflaci 8,2 procenta.
To může mít psychologický efekt na obchodníky, kteří zdražovací trend prodlouží i na příští rok. Podle stejné předpovědi ČNB přesto inflace po Novém roce najednou klesne na 2,55 procenta. „Přísná politika, ve které nepolevíme, přinese výsledky,“ slíbil guvernér Michl.
