Článek
Evropská centrální banka se zvyšováním úroků dlouho vyčkávala, její nejvyšší představitelé vyprávěli o tom, že cenové tlaky jsou „dočasné“ a zmizí samy.
Nyní ve Frankfurtu nechtějí opakovat stejnou chybu a navzdory zpomalující inflaci se rozhodli dál utahovat úrokové šrouby, zdražovat peníze a dostat inflaci pod kontrolu. Ve čtvrtek zvýšili klíčové úrokové sazby o půl procentního bodu – diskontní sazba tak vystoupala na 2,5 procenta, základní sazba pak na tři procenta. Tak vysoko se naposledy pohybovaly před úderem finanční krize v roce 2008.
Skok o 50 bazických bodů přišel navzdory povzbuzujícím datům o inflaci, která dodali evropští statistici. Podle nich meziroční míra inflace v eurozóně v lednu nečekaně rychle poklesla, z prosincových 9,2 procenta se dostala až na 8,5 procenta.
ECB si tak chce být jistá, že nejde o nějaký přechodný fenomén – a do té doby bude měnovou politiku dál utahovat.
„Vzhledem k tlakům na jádrovou inflaci hodlá Rada guvernérů zvýšit na svém příštím měnověpolitickém zasedání v březnu úrokové sazby o dalších 50 bazických bodů a poté vyhodnotí následný postup své měnové politiky,“ stojí v rozhodnutí bankéřů.
„Na příštím zasedání zvýšíme sazby o dalších 50 bazických bodů a poté vyhodnotíme další vývoj,“ zahájila prezidentka ECB Christine Lagardeová následnou tiskovou konferenci. Řekla také, že vysoká inflace a utaženější podmínky financování utlumí spotřebu a výrobu.
Rozhodnutí o úrokových sazbách budou podle ní záviset na nových příchozích údajích. „Ekonomika eurozóny je odolnější, než se očekávalo. Je důležité začít snižovat fiskální podporu. Fiskální opatření by totiž mohla zhoršit inflační tlaky a vyžadovat silnější reakci ze strany ECB,“ uvedla Lagardeová.
Podle Tomáše Kudly, obchodního ředitele pro ČR a SK společnosti Ebury, jsou současné úrovně sazeb v eurozóně vzhledem k aktuální inflaci a dalším makroekonomickým datům stále nízké.
„To si ostatně uvědomují i samotní představitelé ECB, kteří v posledním měsíci opakovaně varovali, že ECB bude zvyšovat sazby výrazněji a déle, než trhy předpokládají a že by investoři proto měli revidovat svůj postoj ohledně zpomalování zvyšování sazeb,“ říká.
Další očekávané zvyšování sazeb v eurozóně bude podle něj mít vliv také na českou korunu, která v současnosti těží z pozitivního nálady na trzích a která je nejsilnější za posledních 14 let.
„Snižování úrokového diferenciálu mezi oběma měnami postupně může vést k oslabení české měny. To přitom může výrazněji podpořit také změna nálady na finančních trzích. V takovém případě lze však očekávat, že Česká národní banka obnoví měnové intervence a případný pád koruny zastaví či přibrzdí,“ odhaduje Kudla.
V utahování měnové politiky pokračuje také americký Fed, který ve středu zvýšil sazbu o dalšího čtvrt procentního bodu do pásma 4,5 až 4,75 procenta. Americká inflace přitom docela citelně ztrácí dech, nicméně ceny v USA stále rostou kolem šesti procent, což je hodně vzdálené od dvouprocentního inflačního cíle.
Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci po jednání uvedl, že důsledky zvýšených úroků se ještě do ekonomiky propíší a že zvyšování úroků bude ještě pokračovat, respektive o nějaké stagnaci nebo snižování se Powell nezmínil.
Úroky ve čtvrtek podle očekávání zvýšila i Bank of England, základní úrokovou sazbu posunula o půl procentního bodu na čtyři procenta. I to je nejvyšší hodnota od konce roku 2008, kdy svět zasáhla finanční krize. Centrální banka také upustila od slibu, že bude v případě potřeby úroky dál výrazně zvyšovat. Uvedla také, že inflace už pravděpodobně dosáhla vrcholu.
