Článek
Oči finančního světa se přesouvají ze Spojených států do Evropy. Stejně jako americká centrální banka (Fed) na svém středečním zasedání, tak i její evropská kolegyně ve čtvrtek dále zpřísnila měnovou politiku ve snaze navrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli centrální banky.
Klíčová depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Centrální banka se sídlem ve Frankfurtu zahájila zvyšování úroků přesně před rokem. Ani prudké navyšování sazeb na nejvyšší úrovně od roku 2008 však nedokázalo dostat inflaci k jejímu cíli.
„Vývoj od předchozího zasedání podporuje očekávání, že inflace bude po zbytek roku nadále klesat, ale po delší dobu zůstane nad cílovou úrovní,“ uvedla ECB v doprovodném prohlášení.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová na následné tiskové konferenci uvedla, že krátkodobý ekonomický výhled pro eurozónu se zhoršil, a to především kvůli slabší domácí poptávce.
„Domácí cenové tlaky se stávají hnacím motorem inflace. Výhled ekonomiky a inflace je značně neurčitý, přičemž potenciální riziko inflace představují ceny potravin a energií,“ uvedla Lagardeová. Upozornila rovněž, že budoucí kroky centrální banky budou záviset na nově příchozích ekonomických datech.
Tempo inflace v eurozóně sice už několik měsíců zpomaluje díky nižším cenám energií a přísné měnové politice, přesto se v zemích platících eurem nachází na téměř trojnásobné hodnotě, než by si centrální bankéři přáli. V červnu se meziročně snížila na 5,5 procenta z květnových 6,1 procenta. ECB očekává, že inflace zůstane nad jejím cílem až do roku 2025.
„Nemělo by se jednat o poslední navýšení sazeb v současném cyklu. V září čekáme, že depozitní sazba vystoupá až na konečná čtyři procenta. Situace na napjatém trhu práce a s tím související solidní růst mezd přispívající k udržení silných cenových tlaků by měl hovořit pro alespoň ještě jedno další zvýšení a následnou stabilitu sazeb po delší dobu, než zaceňuje finanční trh,“ uvedl ekonom Komerční banky Kevin Tran Nguyen.
Koruna pod tlakem
Podle obchodního ředitele Tomáše Kudly z finanční společnosti Ebury může čtvrteční rozhodnutí Evropské centrální banky posílit tlak na českou korunu a její oslabování.
„Zatímco od ECB totiž můžeme pravděpodobně očekávat v září další zvýšení sazeb, od ČNB se naopak již v tomto roce pravděpodobně dočkáme snížení úrokových sazeb. To ostatně naznačil i viceguvernér ČNB Jan Frait, podle kterého debata o snižování sazeb začne na podzim, a podobně se vyjádřila již dříve také viceguvernérka Eva Zamrazilová,“ upozornil Kudla.
Mezi korunou a eurem se tak dále ztenčí rozdíl v úročení (tzv. úrokový diferenciál). Výhled na brzké snižování sazeb v české ekonomice podle Kudly dále sníží atraktivitu české měny.
„Na základě nedávného vyjádření Evy Zamrazilové se přitom zdá, že ČNB může případný pokles koruny do určité míry tolerovat, což atraktivitu koruny dále snižuje,“ dodává.
K dalšímu zpřísnění měnových podmínek přistoupila ve středu večer také americká centrální banka (Fed). Zvýšením o dalšího čtvrt procentního bodu se základní úroková sazba dostala do pásma 5,25 až 5,50 procenta a vyloučeno není její další zvýšení.
O úrokových sazbách bude příští týden ve čtvrtek rozhodovat také Česká národní banka. Ta s největší pravděpodobností zachová hlavní sazbu na sedmi procentech.
