Článek
Míra inflace ve Spojených státech klesla už osmý měsíc za sebou a je nejníže od září 2021. Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru zpomalil na šest procent z 6,4 procenta v lednu. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnilo americké ministerstvo práce.
Ekonomové se však rozcházejí v názoru, zda tato zpráva přiměje po krachu třech regionálních bank centrální banku Spojených států (Fed), aby příští týden opět zvýšila úrokové sazby.
Meziměsíční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v únoru mírně zpomalil na 0,4 procenta z 0,5 procenta v lednu. Ekonomové však upozorňují, že meziměsíčně spotřebitelské ceny rostou dvojnásobným tempem, než by bylo potřeba, aby se inflace vrátila k dvouprocentnímu cíli Fedu. To by hovořilo pro další utažení měnové politiky.
Největší podíl na meziměsíčním růstu cen mělo bydlení. Přispěly k němu ale i vyšší ceny potravin, rekreace a vybavení domácností. Ceny energií klesly o 0,6 procenta díky levnějšímu plynu a topnému oleji.
Míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, v únoru zpomalila na 5,5 procenta, což byl nejnižší údaj od prosince 2021. Meziměsíčně jádrové ceny stouply o 0,5 procenta po lednovém zvýšení o 0,4 procenta.
Zpráva přichází týden před začátkem dvoudenního zasedání Fedu. Na začátku února Fed ve snaze omezit inflaci přikročil k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Základní úrok nicméně zvýšil pouze o čtvrt procentního bodu, zatímco na předchozím zasedání v prosinci jej zvýšil o půl procentního bodu.
Minulý týden šéf Fedu Jerome Powell zákonodárcům řekl, že centrální banka bude pravděpodobně muset zvýšit sazby více, než se čeká, což vyvolalo na finančních trzích očekávání, že Fed příští týden zvýší sazby opět o půl procentního bodu.
Většina ekonomů však očekává zvýšení jen o čtvrt procentního bodu, ještě před týdnem šlo například i o ty z banky Goldman Sachs. Jenže po pádu několika bank „goldmani“ dospěli k závěru, že by Fed mohl příští týden pozastavit svůj nejrychlejší cyklus zpřísňování měnové politiky od 80. let a nezvyšovat v březnu úrokové sazby vůbec. A pak se k němu vrátit v květnu, červnu a červenci, uvádí CNN.
Loni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala na 9,1 procenta a byla nejvyšší od listopadu 1981. Od té doby však zpomaluje, což zmenšuje tlak na zvyšování úrokových sazeb.
Silicon Valley a strachy ekonomů
„Federální rezervní systém sedí v horkém křesle,“ řekl například Thomas Hoenig, bývalý místopředseda Federální společnosti pro pojištění vkladů (FDIC), v pondělním telefonickém rozhovoru pro CNN. Podle Hoeniga by šokující krach banky Silicon Valley neměl Fed odradit od boje s inflací.
Zvýšení úrokových sazeb na měnově politickém zasedání Fedu příští týden by mohlo zvýšit finanční tlak, kterému bankovní systém čelí, částečně tím, že dále sníží hodnotu dluhopisů. „Snížit inflaci by měla být priorita. Pokud ji nesnížíte, čeká vás dlouhé období nestability,“ varuje před ústupky Hoenig.
Dále uvádí, že by byl zklamán, kdyby Fed nyní začal snižovat úrokové sazby. Varoval před dlouhodobými důsledky, které by mohly vést k opakování růstu inflace ve stylu sedmdesátých let, píše CNN.
Ve snaze zmírnit bankovní krizi federální vláda v neděli oznámila, že všichni vkladatelé banky Silicon Valley Bank budou odškodněni, a to i ti, kteří měli na účtu víc než 250 tisíc dolarů – tedy limit pro pojištění FDIC.
Proti proudu většinového očekávání – tedy zvýšení o 25 bodů nebo stabilita sazeb – jde japonská investiční společnost Nomura. Ta předpovídá, že Fed příští týden zcela obrátí kurz a začne úrokové sazby snižovat. Přitom dříve společnost předpokládala, že půjdou nahoru o 50 bazických bodů.
