Americká centrální banka skokově zvedla sazby

Americká centrální banka v úterý zahájila dvoudenní zasedání, jehož výsledkem je zvýšení úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu. Jedná se o největší zvednutí úroků od roku 1994. Přitom ještě na květnovém zasedání centrální bankéři uvedli, že navýšení bude o půl procentního bodu. Základní úroková sazba je tak nyní v rozpětí 1,50 až 1,75 procenta.

Důvodem agresivnějšího zvýšení je vysoká inflace v USA, která v květnu meziročně vyšplhala na 8,6 procenta. Analytici se přitom domnívali, že vrcholu dosáhla už v dubnu, kdy činila 8,3 procenta. Inflace v USA je teď nejvyšší od konce roku 1981. Fed má přitom svůj inflační cíl na dvou procentech.

„Tímto krokem američtí centrální bankéři demonstrují svoji odhodlanost v boji s inflací, kterou chtějí vrátit zpět k cíli centrální banky. Zatímco tamní spotřebitelská inflace za květen meziročně vzrostla o 8,6 procenta, průmyslové ceny šly nahoru o 10,8 procenta a zatím nic nenasvědčuje, že by se situace měla zlepšovat. Zvedání sazeb je tedy logickou reakcí,“ komentuje rozhodnutí Fedu pro SZ Byznys Tomáš Volf, analytik společnosti Citfin.

Oproti svým kolegům z Evropské centrální banky má Fed podle Volfa tu výhodu, že nemusí brát až tak velký ohled na zadlužené státy jižní Evropy jako je Itálie, Řecko, Španělsko a konec konců i Francie.

Rostoucí očekávání, že Fed zvýší úrokové sazby více, než se doposud tipovalo, již v pondělí zneklidnilo investory a poslalo akcie prudce dolů. Navyšování úrokových sazeb totiž může brzdit světový hospodářský růst a přivést globální ekonomiku až do stagflace.

Hlavní akciový index S&P 500 se v reakci na očekávané kroky centrálních bankéřů postupně propadal. Od svého vrcholu z počátku letošního roku v souhrnném měřítku klesl o téměř 22 procent a naplňuje tak definiční znaky medvědího neboli klesajícího trhu.

„Nicméně bezprostředně po zveřejnění výsledku zasedání akcie posílily. Směřování trhů nejvíce ovlivnila slova šéfa Fedu Powella, že zvyšování sazeb o 0,75 procentního bodu nepředstavují novou normu. To si investoři vyložili jako holubičí signál a přistřihli své sázky na intenzitu zvyšování úroků na následujících zasedáních,“ říká pro SZ Byznys analytik Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus.

Vzápětí však guvernér centrální banky prohlásil, že v červenci zůstává zvýšení o 0,75 procentního bodu ve hře. „Osobně to vnímám spíše jako snahu investory uchlácholit, realita se však může ukázat jako diametrálně odlišná,“ říká analytik.

Fed podle něj taktéž věří, že navzdory citelnému snížení ekonomického výkonu se podaří doručit hladké přistání. „To je však v kontextu inflačních čísel taktéž spíše zbožné přání,“ dodává Pfeiler.

Z vyšších úrokových sazeb v USA naopak profituje americký dolar, protože vyšší úrokové sazby ho činí mezi investory atraktivnějším. Dolarový index, který sleduje výkon amerického dolaru ke koši šesti předních světových měn, tak navyšuje svá dvacetiletá maxima.

Více úročený, a tedy silnější dolar, však podle Volfa přinese problémy rozvojovému světu. „Zahraniční investoři totiž budou více profitovat z držby dolaru a tím pádem se bude nejspíš snižovat jejich ochota v zemích třetího světa investovat. Zahraniční kapitál je mnohdy v těchto zemích nadějí na lepší život. Přichází navíc doba drahých potravin, takže celá situace bude o to složitější,“ říká analytik Volf.

Fed svůj základní úrok držel až do letošního jara blízko nuly, k prvnímu zvýšení od roku 2018 přistoupil v březnu, kdy základní sazbu posunul o čtvrt bodu nahoru do pásma 0,25 až 0,50 procenta. V květnu následovalo zvýšení o půl bodu na 0,75 až 1,00 procenta, což byl největší skok od roku 2000.

V nově zveřejněné prognóze centrální banka předpokládá, že úrokové sazby budou koncem letošního roku na úrovni 3,4 procenta, koncem roku 2023 na 3,8 procenta a koncem roku 2024 opět na 3,4 procenta.

Aktualizovali jsme text o nové nastavení úrokových sazeb a komentáře analytiků.