Článek
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v USA v lednu opět ukázalo slábnoucí inflační tlaky. Inflace totiž poklesla na 6,4 procenta z prosincových 6,5 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem pak ceny vzrostly o 0,5 procenta.
Přispěly k tomu ceny energií, které se meziměsíčně zvýšily o dvě procenta po prosincovém poklesu o 3,1 procenta. Vyplývá to z úterní zprávy amerického ministerstva práce. Akciové indexy v USA na inflační údaje krátce po zahájení obchodování reagovaly poklesem o více než půl procenta.
Trhy s dalším meziročním zpomalením růstu cen počítaly, nicméně očekávaly výraznější pokles. Lednový údaj o americké inflaci je pro finanční trhy zároveň extrémně důležitým, neboť by mohl naznačit, jakým směrem se bude ubírat měnová politika americké centrální banky. Klesající tempo inflace totiž nahrává spekulacím, že by Fed mohl ustoupit od jestřábího trendu vysokých úrokových sazeb. A politika Fedu má vliv na celou světovou ekonomiku.
Inflace se nyní snížila už sedmý měsíc za sebou a je nejníže od října 2021. To naznačuje, že růst cen postupně ochlazuje.
Jestřábi a holubice
Holubice – Centrální bankéři preferující hospodářský růst před nízkou inflací. Většinou se užívá ve spojení s měnovou politikou. Měnové holubice mají tendenci prosazovat nižší úrokové sazby.
Jestřábi – Centrální bankéři preferující nízkou inflaci před hospodářským růstem. V praxi měnové politiky to zpravidla znamená, že měnoví jestřábi mají tendenci prosazovat vyšší úrokové sazby.
S ohledem na přehřátý trh práce, kdy je ve Spojených státech stále nízká nezaměstnanost, však nemusí být zpomalení tempa inflace dostatečným argumentem pro americkou centrální banku (Fed), aby uvolnila měnovou politiku, což ostatně potvrdila i poslední vyjádření několika představitelů Fedu.
Guvernér americké centrální banky Jerome Powell ve svých nedávných projevech sice několikrát zopakoval, že inflace už začíná klesat, na druhou stranu ale připomněl, že její návrat ke dvouprocentnímu cíli bude ještě dlouhý a možná i bolestivější.
„Úrokové sazby se možná budou muset posunout výše, než se očekávalo, pokud americká ekonomika zůstane silná,“ řekl ve svém projevu minulý týden v úterý.
Americká centrální banka přikročila k dalšímu zvýšení úrokových sazeb začátkem února a pokračovala tak ve snaze o omezení inflace. Svůj základní úrok nicméně zvýšila pouze o čtvrt procentního bodu, zatímco na předchozím prosincovém zasedání jej zvedla o půl procentního bodu.
Podle analytika Štěpána Hájka ze společnosti XTB úterní data potvrdila, že inflace je na cestě na nižší úrovně. Naznačila ale, že pokles nebude pokračovat rovnou přímkou.
„Po úterním zveřejnění se tak nic zásadního v politice Fedu nejspíš nezmění. Inflace dopadla víceméně podle očekávání. Mnohem důležitější budou měsíce, kdy inflace dramaticky zrychlila v minulém roce. Porovnávat se totiž bude s vysokou srovnávací základnou, a pokud v těchto měsících dramaticky nezpomalí, bude mít Fed problém a bude muset komunikovat svou politiku znovu velmi agresivně,“ odhaduje Hájek.
Loni v červnu inflace v USA vzrostla až na 9,1 procenta, nejvýše od listopadu 1981, od té doby však zpomaluje. Navzdory nejnovějšímu zmírnění však Fed i nadále plánuje pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, což bude znamenat další růst nákladů na půjčky pro spotřebitele a podniky.
Podle tradičních ekonomických pouček mají vyšší úroky brzdit inflaci. Ekonomové však varují, že Fed může dalším zpřísňováním měnové politiky způsobit hospodářskou recesi.
V prosinci Fed v rámci boje proti inflaci zvýšil svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Tempo zvyšování úroků tak sice proti předchozím zasedáním zpomalil, zároveň však signalizoval, že úroky budou ještě určitou dobu pokračovat v růstu.
Centrální banka v čele s Powellem bude o nastavení úrokových sazeb znovu rozhodovat v březnu. Obchodníci nyní podle agentury Reuters očekávají, že centrální banka zvýší základní úrok o další čtvrtinu procentního bodu.
Třetí scénář
Podle analytiků skupiny ČSOB čelí americká ekonomika na začátku roku 2023 celé řadě nejistot, tou hlavní však zůstává otázka, jak bolestivá nakonec bude léčba vysoké inflace přísnější měnovou politikou ze strany Fedu.
„Pohled do historie nabízí dva možné scénáře – hladké přistání, kdy proces desinflace (zpomalování inflace – pozn. red.) hospodářský růst pouze přibrzdí, nebo tvrdé přistání implikující hlubší recesi následkem až příliš utažené měnové politiky. Ve světle posledních příchozích dat se však začíná hovořit o třetím scénáři, kdy by americká ekonomika teoreticky nemusela přistát vůbec,“ vysvětlují.
Takový scénář by podle nich znamenal, že americká ekonomika si nadále povede nad očekávání dobře a podobně jako v posledních čtvrtletích svižně poroste.
„Překvapivě silná data z trhu práce v lednu jdou přesně tímto směrem – míra nezaměstnanosti na úrovni 3,4 procenta je nejnižší od 60. let a trh práce zůstává celkově extrémně napjatý. Na druhou stranu, inflace by se v tomto scénáři jen těžko vrátila ke dvouprocentnímu cíli. Jinak řečeno, současná desinflační epizoda by se tak vlastně mohla ukázat jako dočasná,“ dodali.
