Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o tři procenta, což znamená zrychlení inflace z listopadových 2,8 procenta. Jde o nejvýraznější růst cen pro spotřebitele od prosince 2023. Na růst inflace měly největší vliv ceny potravin a bydlení. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Za celý loňský rok průměrná míra inflace činila 2,4 procenta, což představuje nejnižší hodnotu za posledních šest let. Pro srovnání, v roce 2023 dosáhla průměrná inflace 10,7 procenta.
„Ceny zboží úhrnem v roce 2024 vzrostly o 0,9 procenta a ceny služeb o 5,1 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Celoroční inflace byla naposledy nižší v roce 2018, kdy činila 2,1 procenta, zatímco v roce 2022 vystoupala na 15,1 procenta.
Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek připomíná, že i přes zlepšení prosincové inflace je potřeba vnímat dlouhodobý vývoj cen.
„I když prosincová inflace dopadla lépe, než se čekalo, spotřebitelé jistě nezapomněli, jak rychle rostly ceny v posledních letech. Za tři roky to bylo o více než 27 procent, od prosince 2019 pak dokonce o téměř 39 procent.“
Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček dodal, že nižší inflace měla pozitivní dopad na spotřebu domácností. „Rok 2024 přinesl zkrocení inflace. To v kombinaci se zvýšením reálných mezd podpořilo spotřebu domácností, která se stala hlavním motorem růstu naší ekonomiky.“
Analytik Miroslav Novák z devizové společnosti Akcenta upozorňuje, že vývoj spotřebitelské inflace v roce 2025 ovlivní ceny potravin a dopravy. „Od začátku ledna rostou i ceny ropy, které v kombinaci se silnějším americkým dolarem vytvářejí potenciál vyššího růstu cen v oddílu doprava,“ uvedl.
Přesto očekává, že letošní inflace bude stabilní. „V souhrnu lze očekávat růst spotřebitelské inflace v rozmezí 2,2 až 2,7 procenta,“ dodal.
Česko v první třetině
Předseda ČSÚ Marek Rojíček na pondělní tiskové konferenci upozornil, že celoroční inflace se loni vrátila na hodnoty běžné po roce 2000. V evropském srovnání se Česko pohybuje ve třetině zemí s nejvyšší inflací, zároveň ale tempo růstu cen bylo nižší než v ostatních státech visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko).
Rojíček také poukázal na hlavní faktory ovlivňující inflaci. „K loňskému růstu cen nejvýrazněji přispěly elektřina, stravovací služby a tabák. Tyto tři položky se postaraly o třetinu celkové inflace. Ve směru nižší inflace naopak působily potraviny a nealkoholické nápoje, jejichž cena se meziročně snížila o 2,3 procenta. Nejvýrazněji přispěly k nižší inflaci ceny mléka, sýrů, vajec a masa.“
Guvernér ČNB Aleš Michl očekává, že rok 2025 bude rokem nízké inflace a finanční stability. „Rok 2025 bude rokem nízké inflace a finanční stability. Centrální banka se za to může zaručit,“ uvedl v televizním pořadu na CNN Prima News. Zároveň předpokládá růst tuzemské ekonomiky.
