Článek
Meziroční inflace v lednu klesla na 2,3 procenta, a dostala se tak na nejnižší úroveň od března 2021. Tuzemská inflace se tak momentálně nachází v těsné blízkosti dvouprocentního cíle ČNB. V prosinci činila její meziroční hodnota 6,9 procenta.
Za snížením meziročního tempa růstu cen stojí odeznění statistického vlivu úsporného tarifu na energie z roku 2022, který v posledních třech měsících loňského roku vykazovanou inflaci zvyšoval. Klesaly také ceny bydlení a potravin. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny rostly o 1,5 procenta. Údaje ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Centrální banka minulý týden zveřejnila novou makroekonomickou prognózu, podle níž lednovou inflaci očekávala na úrovni tří procent. S podobnými odhady počítala i lednová prognóza Ministerstva financí.
Lednový růst spotřebitelských cen do velké míry určuje celoroční vývoj inflace. Odborníci předpokládají, že průměrná inflace letos výrazně zpomalí z loňských 10,7 procenta. Podle analytiků České spořitelny bude letošní průměrná inflace 2,6 procenta, podle analytiků Komerční banky 2,7 procenta. ČNB očekává průměrnou inflaci 2,6 procenta, Ministerstvo financí 3,1 procenta.
„Spotřebitelské ceny v lednu výrazně oslabily svůj meziroční růst na 2,3 procenta, což je nejnižší hodnota od března 2021. Tento vývoj byl ovlivněn především cenami bydlení a potravin a rovněž vyšší srovnávací základnou v loňském roce,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Česká koruna po oznámení výsledku vůči euru oslabila. Krátce po deváté hodině byl její kurz 25,50 Kč/EUR. Vzhledem k nízké inflaci by totiž ČNB mohla snižovat sazby vyšším tempem. Na druhou stranu někteří členové bankovní rady upozornili, že příliš slabý kurz by mohl uvolňování měnové politiky klidně i dočasně pozastavit. Roli kurzu zmínila ve čtvrtek na sociální síti X i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.
Meziroční inflace klesla na 2,3 %, těsně k našemu cíli. Měnová politika tedy byla v roce 2022 i 2023 dostatečně přísná. Není ale vyhráno. Sazby zůstanou zvýšené, dokud nebude jasné, že inflace zůstane na 2 %. Roli bude hrát i vývoj měnového kurzu.
— Eva Zamrazilová (@EZamrazilova) February 15, 2024
„Koruna se doposud opírala pouze o úrokový diferenciál (kladný rozdíl mezi úroky ČNB a Evropské centrální banky, pozn. red.), který se po čtvrtečních číslech zřejmě dále do budoucna rozplývá. Česká měna už od posledního zasedání bankovní rady minulý týden ztratila více než dvě procenta. Oproti loňskému jaru už dokonce přes osm procent,“ upozornil hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
„Inflace s největší pravděpodobností klesla pod tempo růstu nominálních mezd a reálná životní úroveň domácností se začíná obnovovat. Náš model implikuje, že inflace v průběhu letošního roku již výrazně neklesne a návrat ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli lze očekávat až v roce 2025. Proinflačním faktorem může být výrazné oslabení české koruny pozorované v posledních týdnech,“ uvedl ekonom Deloitte Filip Pastucha.
Guvernér ČNB Aleš Michl očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let. Michl to uvedl na síti X v reakci na výsledky lednové inflace.
„Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu. Jádrová inflace je stále vysoká. Oslabování koruny a deficit veřejných financí jsou proinflační rizika,“ doplnil Michl. To jsou podle něj argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb může centrální banka kdykoliv zastavit.
Svůj komentář doplnil také premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj k poklesu inflace přispěly i kroky vlády, zejména rozpočtová konsolidace a tlak na výrobce a obchodníky ke snížení cen. „Je to dobrá zpráva, znamená konec dvouletého zdražování,“ řekl Fiala.
Podle něj se naplňuje jeho vyjádření z vánočního projevu, kdy sliboval letos zlepšení ekonomické situace. Nižší inflace podle něj bude znamenat růst reálných mezd, které minulé dva roky klesaly. Projeví se i ve zlevnění úvěrů, což by mohlo pomoci firmám i celé ekonomice.
