Článek
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V rychlém odhadu to v pátek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje.
Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Minulý týden ECB v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,5 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
Eurostat uvedl i odhad vývoje evropské ekonomiky. Ve druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zemí Evropské unie zvýšil o 0,6 procenta, což je stejné tempo jako v předchozím čtvrtletí. Meziročně růst zpomalil na čtyři procenta z tempa 5,5 procenta v období od ledna do března.
V zemích eurozóny hospodářský růst mezičtvrtletně zrychlil na 0,7 procenta z 0,5 procenta v prvním kvartálu. Meziroční tempo růstu v zemích platících eurem kleslo na čtyři z předchozích 5,4 procenta. Rychlý odhad je založen pouze na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat.
Ze zemí, kde už jsou data k dispozici, byl nejvýraznější růst ve Švédsku (+1,4 procenta), ve Španělsku (+1,1 procenta) a v Itálii (+1 procento). Pokles HDP registruje Lotyšsko (-1,4 procenta), Litva (-0,4 procenta) a Portugalsko (-0,2 procenta). V meziročním srovnání rostly ekonomiky všech členských zemí Unie.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,2 procenta, což je výrazné zpomalení proti růstu o 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Meziročně pak tempo růstu HDP zpomalilo na 3,6 procenta ze 4,9 procenta v období od ledna do března.
