Článek
Míra inflace v eurozóně v srpnu klesla na 2,2 procenta z červencových 2,6 procenta, uvedl ve svém rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Nejvíce meziročně zdražovaly služby, a to o 4,2 procenta. Ještě v červenci zdražovaly o čtyři procenta. Naopak meziročně zlevnily energie.
Údaje za celou EU takzvaný bleskový odhad neobsahuje, nejsou v něm tedy ani data za Česko.
Ceny energií meziročně klesly o tři procenta, zatímco v červenci rostly o 1,2 procenta. Potraviny, alkohol a tabák meziročně zdražily o 2,4 procenta. Zdražování v této kategorii tak zrychlilo z červencových 2,3 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží oproti stejnému měsíci loňského roku stouply o 0,4 procenta, zatímco ještě v červenci to bylo o 0,7 procenta.
Nejvyšší inflaci v eurozóně měla v srpnu nadále Belgie, a to 4,5 procenta. Klesla tak z červencových 5,4 procenta. Následují Estonsko s 3,4 procenta, Nizozemsko se 3,3 procenta a Slovensko s 3,2 procenta. Naopak nejnižší inflaci Eurostat zaznamenal v Litvě, a to 0,7 procenta.
Inflace v eurozóně stále zůstává nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci pod kontrolu, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby držela svou základní úrokovou sazbu na 4,5 procenta, až nyní na začátku června se Rada guvernérů podle očekávání rozhodla snížit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba tak klesla na 4,25 procenta a diskontní na 3,75 procenta.
Podle zdrojů agentury Reuters se čím dál více činitelů ECB přiklání k zářijovému snížení sazeb. Šéfka ECB Christine Lagardeová, jejíž podpora bude pro zářijové snížení úroků klíčová, zatím ohledně tohoto kroku nevyslala žádný konkrétní signál a v posledních týdnech se k politice banky veřejně nevyjadřovala.
Na tiskové konferenci po červencovém zasedání uvedla, že možnost případného dalšího snížení sazeb v září je „zcela otevřená“.
