Článek
Ceny za únor vzrostly v meziročním srovnání o 16,7 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu méně než v lednu. To je stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB).Ta pro únor počítala s meziročním růstem inflace o 16,5 procenta.
Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,6 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v sektoru rekreace a kultura a u potravin a nealkoholických nápojů. V pátek o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle odhadů ekonomů zůstane inflace po většinu roku dvouciferná a v celoročním průměru přesáhne deset procent. ČNB odhaduje pro letošní rok inflaci 10,8 procenta, Ministerstvo financí pak 10,4 procenta.
„Meziroční inflace sledovaná centrální bankou se v únoru snížila a zatím jen symbolicky se přiblížila inflačnímu cíli. Její pokles jde především na vrub vysokého srovnávacího základu z loňského roku, protože o snižování cen zboží a služeb zatím nemůže být příliš řeč. Máme zde sice silnou korunu, která by měla zlevňovat dovážené zboží a námořní tarify se propadly na předcovidovou úroveň, avšak ceny zboží dál rostou,“ uvedl hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
„Pokles inflace nás čeká i v následujících měsících, kdy bude opět vidět vliv srovnávacího základu, ale inflaci by měly začít ovlivňovat i příznivější ceny energií. Postupem by mohla začít brzdit vlna zdražování v restauracích a jako tlumič zafungují i ceny bytů zahrnuté v takzvaném implikovaném nájemném. Ke dvouprocentní inflaci se dostaneme nejdřív v roce 2024,“ odhaduje.
„V průběhu dalších měsíců lze očekávat pozvolné zpomalování inflace a pod deset procent bychom se mohli dostat v létě. Rizikem pro pomalejší ústup inflace z vysokých hodnot je sekundární inflační vlna, když v návaznosti na vysoké ceny energií a zvyšování mezd může docházet k dalšímu zdražování a testování toho, co spotřebitel snese. Příkladem jsou telekomunikační služby. Určitým rizikem pro pozvolnější ústup inflace jsou i přetrvávající cenové tlaky ve výrobě,“ upozorňuje zase Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
„Únorové výsledky nepředstavují velké překvapení, když v souladu s očekáváními dopadl jak celkový výsledek, tak i detailnější struktura. Českou inflaci vlivem působení vládních cenových stropů i vývoje na trzích přestaly tlačit vzhůru ceny energií,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
„Ty tak sice nadále silně ovlivňují meziroční míru inflace – jelikož pochopitelně zůstávají vysoko nad cenami z loňska – ovšem tento efekt bude ve zbytku roku samovolně vyprchávat. Podobná situace nastala u potravin, kde zdražování v únoru poměrně významně zvolnilo a i zde existuje naděje, že s příchodem jarních měsíců dojde k dalšímu uklidnění,“ dodává.
Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 0,6 procenta. V oddíle rekreace a kultura byly vyšší především ceny dovolených s komplexními službami o 5,7 procenta. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily zejména ceny zeleniny o 12,7 procenta, ovoce o 2,8 procenta, nealkoholických nápojů o 1,4 procenta.
Růst cen v oddíle doprava byl ovlivněn vyššími cenami pohonných hmot a olejů o 1,3 procenta. V oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti vzrostly především ceny přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 1,9 procenta a zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti o 1,4 procenta. Naopak nižší než v lednu byly ceny v oddíle bydlení, kde klesly ceny zemního plynu o 1,6 procenta. Z potravin se snížily zejména ceny vepřového masa o 6,1 procenta, másla o 12,3 procenta a drůbežího masa o 1,1 procenta.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,5 procenta a ceny služeb o 0,6 procenta.
Meziroční srovnání
„Spotřebitelské ceny v únoru zmírnily svůj meziroční růst na 16,7 procenta. Toto zpomalení bylo zaznamenáno v polovině oddílů spotřebního koše. Například ale ceny pohonných hmot snižují svůj vliv na meziroční index již od loňského července,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 16,7 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu méně než v lednu. Toto zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení. Ceny elektřiny zmírnily svůj růst na 32,0 procenta (v lednu 36,4 procenta) a ceny zemního plynu na 74,3 procenta (v lednu 87 procent) částečně i vlivem jejich meziměsíčního zvýšení v únoru 2022.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v únoru nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 6,5 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 18,4 procenta, vodného o 16,3 procenta, stočného o 30,3 procenta, tuhých paliv o 55,6 procenta a tepla a teplé vody o 45,6 procenta.
Další v pořadí vlivu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů, kde byly vyšší zejména ceny rýže o 31,9 procenta, mouky o 36,1 procenta, vepřového masa o 31,1 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 39,5 procenta, vajec o 95,2 procenta, margarínu a ostatních rostlinných tuků o 39,8 procenta a cukru o 75,1 procenta. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 23 procent a ceny ubytovacích služeb o 20,1 procenta. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 20,9 procenta.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 7,7 procenta (v lednu o 9,1 procenta) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 118 procenta.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 19,7 procenta a ceny služeb o 11,9 procenta.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v únoru 16,2 procenta (v lednu 15,7 procenta).
Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 v únoru vzrostla na 147,3 procenta (v lednu 146,4 procenta).
